Bilance softwarového pirátství: Firmy za nelegální software letos zaplatí 260 tisíc korun

Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos zvýší o 4 procenta na 260 tisíc korun. O 40 procent vzroste počet podvedených uživatelů, kteří si na internetu v dobré víře zakoupí pirátský software.

SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ:

  • V česku se užívá pirátsky 37 procent softwaru. Nová míra pirátství bude ohlášena v květnu.
  • Pirátství ve firmách pokleslo 3 procentní body a v domácnostech naopak stouplo o 2-3 procení body.
  • Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos zvýší na 260 tisíc korun.
  • Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
  • Vedení přistižených firem zbavit se odpovědnosti a svést pirátství na někoho jiného.
  • Letos o 40 procent vzroste počet podvedených uživatelů, kteří si na internetu za úplatu pořídí nelegální software.
  • Zdroje oznámení pirátství jsou: firmy stěžující si na nekalou konkurenci (50 %), zaměstnanci (40 %) a ostatní (10 %).
  • Důvody pro oznámení pirátství ve firmě: pomsta zaměstnavateli (71 %) a nesouhlasím s pirátstvím (29 %).

Softwarové pirátství ve firmách je neustále na ústupu. Podle odhadů protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) míra pirátství v tuzemských firmách loni klesla zhruba o 3 procentní body. Za poklesem pirátství stojí zejména obavy vlastníků a manažerů firem z možných rizik a následná prevence. „Dříve se do preventivních programů registrovaly řadově desítky či stovky společností. Loni to ale byly téměř dvě tisícovky firem, což je enormní nárůst,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.

Pokud se podezření z pirátství prokáže, firmy za to letos zaplatí o 4 procenta více než v předchozích letech. „Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se tak vyšplhá na 260 tisíc korun,“ říká Jan Hlaváč. Stoupá také počet firem, které se snaží zaplacením odškodného vyhnout dalšímu soudnímu řízení. „Manažeři se obvykle snaží dosáhnout mimosoudní dohody. Nikdo nechce riskovat záznam v rejstříku trestů,“ dodává Hlaváč. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software rovněž zakoupit.

V Česku se podle poslední analýzy BSA 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Nová míra pirátství bude vyhlášena letos v květnu: „Pokles o další procentní bod, či dokonce o dva by byl obrovský úspěch. Přestože ve firmách je pirátství na ústupu, v domácnostech naopak bují. Celkové skóre je tedy nejisté,“ řekl Hlaváč. užívá

Manažeři svalují vinu za pirátství na zaměstnance

Stále viditelnějším trendem je snaha vedení přistižených firem zbavit se odpovědnosti a svést pirátství na někoho jiného (viz tabulku níže). Z loňské analýzy BSA vyplynulo, že nejčastějším argumentem manažerů je: „Za software neodpovídám, obraťte se na správce sítě. O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl!“ Piráti z řad domácností se zase nejčastěji ohánějí tvrzením „byla to jen záložní kopie“ nebo „to mi nainstaloval na počítač kamarád, já počítačům moc nerozumím“.

Manažeři či vlastníci firem se navzdory výmluvám zodpovědnosti nevyhnou. Ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné užívání nelegálního softwaru. „Odpovědnosti se nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se instalace nezúčastnil,“ varuje Hlaváč. Pachatelům pirátství hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody až na dobu pěti let. Musí rovněž poškozeným firmám zaplatit již zmiňovanou náhradu škody.

Pirátství v domácnostech je na vzestupu

V domácnostech na rozdíl od firem pirátství dlouhodobě roste. BSA odhaduje jeho vzestup v průměru okolo dvou ažtří procentních bodů ročně. „Pirátství tlačí nahoru zejména vyšší počet osobních počítačů a snadný přístup k internetu, kde lze nelegální software snadno dohledat,“ konstatuje Jan Hlaváč.

Fenoménem letošního roku bude růst počtu uživatelů, kteří se stanou obětí internetových podvodníků. Mnoho uživatelů se snaží na nákupu komerčních titulů ušetřit. Proto hledají na internetu nabídky softwaru z druhé ruky, které jsou k dispozici za zlomek původní ceny. Případně se nechají zlákat nízkými cenami údajných legalizačních sad, legalizačních nálepek a podobně, které jsou obvykle pouze podvodem. „Nejvíce stoupá počet podvodů realizovaných prostřednictvím aukčních portálů. Ročně vzroste počet takových případů o zhruba 40 procent,“ vysvětluje Hlaváč.

Stahování pirátských programů ani jejich nákup z druhé ruky není bez rizika. Takový software často bývá nakažen viry či slouží jako zadní vrátka pro internetové zločince, kteří je využívají k ovládnutí počítače a získání osobních údajů, třeba přístupu k bankovnictví či jiným osobním datům. „Navíc se u softwaru pořízeného z pofidérních zdrojů těžko prokazuje jeho legálnost, což se může vymstít při policejní prohlídce,“ varuje Hlaváč.

TABULKA: Nejčastější výmluvy softwarových pirátů(analýza BSA, 2010)

1.Za software nezodpovídám.

Za legálnost softwaru zodpovídá někdo jiný, zejména správce sítě.

2.O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl.

Často zaznívá ve snaze zbavit se odpovědnosti.

3.Na hlídání softwaru nemám čas.

Máme jiné priority související přímo s podnikáním a licence neřeším.

4.Licence jsme zrovna chtěli nakoupit.

Protože naše firma roste příliš rychle či došlo k fúzi nebo akvizici a zatím jsme se k narovnání licencí nedostali.

5.Licence jsou příliš drahé, chtěl jsem si je dokoupit, až se firma rozjede.

Tento argument nejčastěji zazní u specializovaných firem (architekti, projektanti, grafici či konstruktéři), které používají nákladný specializovaný software.

6.Software jsme pouze testovali a pak jej zapomněli odinstalovat.

Typická výmluva patřící mezi nejméně uvěřitelné. Je obvykle doprovázena argumentem, že přece není možné mít software stoprocentně pod kontrolou.

7.Jde o záložní kopie.

Častý argument pirátů distribuujících nelegální software, pokud se u nich najdou instalační soubory.

8.To mi nainstaloval kamarád, já tomu vůbec nerozumím.

Populární argument domácích pirátů. Uvěřitelné pouze v případě, že jde o staršího uživatele nebo pokud byl nelegální software nainstalován při nákupu počítače.

Témata článku: Pirátství, Software 602

Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?