A co si myslíš že se stane, když JEN vyhoří pojistka uvnitř zařízení? To se prostě přeruší obvod a jistič v rozvodnici nemůže vypadnout. Pokud vypadl i jistič, tak došlo KE ZKRATU (nebo nadproudu)!
To si děláš srandu? Takový základ?
Co ty si pamatuješ ze školy...někteří z nás s tím dělají tolik let, kolik tobě je 
ROZDÍL:
Pojistka-jednoduše řečeno kousek vhodně zvoleného drátu, který se přeruší za určitý čas při daném nadproudu, což je dané charakteristikou pojitsky (pomalá, rychlá, velmi rychlá, pro jištění polovodičů). Pouzdro keramické (spíše pro silnoproudá zařízení), skleněné (ty spíše do těch malých zařízení), plast s fastonama (autopojistky)...
Jistič-vypne při oteplení bimetalu oteplením vodiče uvnitř jističe, oproti pojistce jej lze znovu nahodit. Opět má různé charakteristiky (B,C,D) a od nich se opět odvíjí čas, za který jistič vypne při určitém nadprodu.
Pojistka a jistič v rozvodné skříni nebo v rozvaděči prům. strojů mají oba stejný účel, jistit vedení proti nadproudu (potažmo zkratu), čili jistit vedení proti nadměrnému oteplení.
Ta POJISTIČKA uvnitř zařízení má jistit hlavně zařízení proti vyhoření (pokud by tam nebyla a nevypl jistič v rozvodné skříni, mohla se pěkně přehřát třeba DPS...a i zahořet) a taky samotné zařízení proti zničení při nadproudu, ale ne vždy je v tomto účinná, ale v dobře navržených zařízeních (a s dobře zvolenou pojistkou) účinná být může, skutečně se může přerušit a polovodič být Ok.