Prodeje LCD panelů již dávno klasické CRT monitory zcela zastínily. U domácích uživatelů aktuálně bodují 17" panely a v poslední době jsou také levné širokoúhlé 20" modely. Na straně LCD stojí oproti CRT výhody související s nižší spotřebou, delší životnost, nebo daleko menšími nároky na prostor na pracovním stole.
A jednou z největších výhod je samozřejmě i zdravotní faktor – LCD displeje vyzařují mnohem méně elektromagnetického smogu a navíc mají stabilní obraz i při nízkých obnovovacích frekvencích. Oči jsou tak podstatně méně unavené z dlouhého pozorování LCD panelu než starého CRT.
Co od něj chtít?
Před samotným aktem nákupu LCD panelu je třeba si pořádně rozmyslet, k jakému účelu bude panel sloužit. Sekretářka nepotřebuje panel určený pro DTP, stejně tak jako ten, kdo nakreslí za měsíc čtyři čáry v AutoCADu. Nicméně čím větší rozlišení panel má, tím je práce s ním příjemnější. Zatímco u 17" a 19" panelů je standardem 1 280 × 1 024 px, u 20" se již dostáváte na 1 600 × 1 200 px nebo 1 680 × 1 050 px (u širokoúhlých panelů). Pokud si tento rozdíl přepočítáte na jednotlivé pixely, budete nejspíše překvapeni, kolik bodů navíc vám 20" panel nabízí.
Ergonomie především
Když budete panel vybírat, rozhodně se jako na jednu ze základních věcí zaměřte na jeho celkovou ergonomii. Nemáme tím na mysli pouhé možnosti polohování, ale také umístění tlačítek, pohyb v OSD nabídce, organizaci kabelů a pod. Co se samotného polohování týče, tak by panel měl nabízet alespoň základní výškovou stavitelnost kombinovanou s naklápěním, abyste jej mohli za každé situace natočit kolmo k vašim očím. Pokud nepracujete zrovna v bance nebo v jiné instituci, kde nechcete aby vám někdo cizí na monitor zíral, je dobré uvažovat i o otáčení panelu kolem vlastní osy.
U lidí, kteří často pracují s textem pak přichází ke slovu možnost otočit samotný panel na výšku. Tato funkce bývá velmi často podpořena i softwarově (nejčastěji je k panelům dodávána aplikace Pivot Pro), která se postará o automatické otočení obrazu na monitoru ihned po jeho fyzickém otočení.
Velkou ergonomickou roli hraje u LCD panelů také umístění tlačítek, jejich popis a OSD nabídka. Tlačítka by měla být vždy umístěna na snadno dostupném místě, měla by být stabilní, při jejich stisku by se neměl panel kývat, s dobrým čitelným popisem (někdy i s podsvětlením) a logickým uspořádáním. Kromě pohybu v OSD nabídce by měla mít tlačítka i samostatné funkce. Není totiž nic jednoduššího i příjemnějšího, než když můžete stiskem jednoho tlačítka nastavovat úroveň podsvícení, druhým kontrast a třetím třeba volit vstup.
Co vám mohou nabídnout
Kapitolou samou pro sebe jsou pak OSD nabídky. Zejména u menších panelů, kde je konkurence trochu větší, se výrobci předhánějí v barevnosti a designu OSD nabídek, což jde mnohdy až na úkor samotné přehlednosti a ovladatelnosti. Ideální OSD nabídka by měla být decentně graficky zpracovaná, přehledná, s logicky uskupenými funkcemi. Neměly by v ní chybět uživatelské profily barev, případně celého nastavení. Barevné profily by mělo být možné korigovat nejen v barevném spektru RGB, ale ideálně i v rozšířeném RGBCMY.
Zaměřte se také na možnosti vstupů. Pouze levné panely obsahují jen analogový vstup D-Sub. Ostatní obsahují minimálně jeden vstup DVI (buďto ve verzi D – plně digitální nebo ve verzi I – kombinující analog i digital) a jeden starý analogový D-Sub. Moderní panely pak již od starého analogového vstupu upustily úplně a soustředí se pouze na digitální vstup. A není také divu. Dnes již na trhu prakticky nenarazíte na grafickou kartu, která by DVI výstup neměla. Velmi levné karty však nemusí obsahovat DualLink DVI výstup a neumožňují tak připojení dvou panelů s vysokým rozlišením.
U některých panelů můžete kromě vstupů D-Sub a DVI narazit i na čistě videovstupy S-Video, kompozitní nebo dokonce komponentní. Tyto panely vám přijdou vhod, pokud je budete chtít používat buďto pro střih videa nebo kromě práce i na sledování filmů či televize, pokud je dovybavíte televizním tunerem. V tomto případě totiž nebudete potřebovat k odpočinku vůbec počítač, postačí panel přepnout na odpovídající vstup.
Když už jsme u výbavy, bývají nedílnou a často bohužel neoddělitelnou součástí panelu integrované reproduktory. Z nich se velmi často line zvuk připomínající walkmany zakoupené na stánku před dvaceti lety. Zvuk je často naprosto plochý bez basů a výšek, takže se hodí pouze na pípání zvuků z Windows. S rozvojem internetové telefonie pak přichází ještě další využití, které však kromě reproduktorů potřebuje i mikrofon, který již ale tak často integrovaný není.
Podstatně hodnotnější výbavu než reproduktory představuje rozbočovač USB, který můžete využít k pohodlnému připojování nejrůznějších USB disků, fotoaparátů, kamer a dalších zařízení, se kterými byste se jinak museli klanět pod desku pracovního stolu do míst, kde máte umístěný počítač.
Buďte nekompromisní
Jestliže se budete s panelem věnovat práci s grafikou, nejsou ohledy v oblasti kvality obrazu vůbec na místě. Těžko s sebou budete do obchodu vláčet kalibrační sondu, nicméně nikdy není od věci si vzít na USB disku testovací obrazce a vždy si nechat panel před samotnou koupí předvést. Kromě špatného podání jasu s kontrastem totiž můžete narazit i na vadné pixely nebo subpixely. Jedná se o tzv. mrtvé nebo vysvícené body, tedy body, které nezobrazují nebo mají vysvícenou některou barevnou složku RGB (subpixely), případně všechny barevné složky, kdy se zobrazuje jen stále bílý nebo stále černý bod (pixely).
Chyby mohou být i v tzv. clusteru, tedy bloku 5 × 5 bodů. Kvalitou displejů se zabývá norma ISO 13406-2 a všichni významní výrobci podle této normy posuzují reklamace. Při předvedení monitoru si proto nechejte postupně zobrazit na monitoru celoobrazové pozadí v barvách RGB, na němž odhalíte případné vadné pixely i subpixely. Výrobci mají ale vesměs svá interní pravidla výroby monitorů natolik přísná, že do prodeje se dostane monitor s vadnými body opravdu jen výjimečně.
Při testování panelu se zaměřte také na rovnoměrnost a intenzitu podsvícení, které by mělo být bílé, a na všech místech displeje syté a bez kolísání. Některé panely nabízejí i užitečnou možnost regulace intenzity podsvětlení nejen z hlediska jasu a kontrastu, ale také v tzv. economy módech, které přímo upravují míru podsvětlení displeje, což využijete v různých světelných podmínkách během dne, večer či noci. To se odrazí nejen na vašich očích, které budou méně namáhány, ale také na spotřebě samotného panelu.
Při testování se zaměřte, stejně jako my, i na barevné podání a na to, jak si panel poradí s barevnými přechody. Nejhorší bývá pro panely odstupňování nejtmavších a naopak nejsvětlejších odstínů, kde se pak mohou v reálu ztrácet jemné detaily. Je také dobré zkontrolovat na barevné škále i pozorovací úhly, zda barvy výrazně neztrácejí na intenzitě nebo dokonce nepřecházejí do inverzních. Takovým panelům je pak lepší se vyhnout.
Velmi důležitým parametrem LCD panelu je také jeho odezva. Tento parametr se rozhodně vyplatí sledovat, pokud se budete věnovat práci s multimédii, střihu videa nebo třeba hraní her. Na panelech s pomalou odezvou mohou za sebou rychle se pohybující předměty zanechávat rozmazanou stopu, což je jednoznačně nepříjemné. Pokud se odezva panelu bude pohybovat pod 20 ms, nemusíte se rozhodně rozmazávání obávat. Otázkou ovšem vždy je, nakolik se dá hodnotám udávaných výrobcem věřit. To koneckonců můžete posoudit i z našeho testu.
V ceně monitoru bývají také nejrůznější programy. K těm neužitečnějším patří testovací a kalibrační nástroje, aplikace pro pokročilé nastavení barev a celkového obrazu, či průvodci nastavením nejdůležitějších funkcí monitoru. Množství dodávaných aplikací většinou naznačuje kvalitnější monitor, což se v případě nejlepších testovaných monitorů také potvrdilo.
