Core 2 Extreme QX6700: dvakrát dvě jádra od Intelu

Intel dnes uvolnil svůj první čtyřjádrový procesor určený pro stolní počítače. V testu prověříme schopnosti Core 2 Extreme QX6700 a jeho ohromující výkon a zamyslíme se nad tím, jak je obtížné pro podobný procesor najít ve stolním počítači využití.

O letošních prázdninách se ve světě procesorů událo po dlouhé době něco velkého. Intel uvedl nové dvoujádrové procesory postavené na architektuře Intel Core. Na našich stránkách jste si o nich mohli přečíst celou řadu článků, testů a recenzí.

Asi pět měsíců po uvedení dvoujádrového Core 2 Duo si Intel připravil další lahůdku – první čtyřjádrový procesor pro PC na světě. A ze svého prvenství bude také zřejmě náležitě těžit. Ale nepředbíhejme.

První výsledky testů vícejádrových procesorů Core 2 Duo z letošního léta a stručný popis nové architektury najdete v našem prvním článku Conroe přichází na scénu. Smysluplné využití dvou a vícejádrových procesorů není stále jednoduché i přes relativně dlouhou dobu, po kterou se dvoujádra prodávají. Ve dvou článcích Dvoujádrový procesor: mýtus silnější než realita a Mýty o dvoujádrových procesorech: chcete důkaz? najdete podrobně vysvětleno, proč je v současné době rozumné využití těžké a jak je to s podporou vícejádrových procesorů v současných aplikacích. Na dvoujádrech není nic špatného, snad jen to, že je většina lidí nepotřebuje i přesto, že se je výrobci snaží přesvědčit o opaku.

Majitelé dvoujádrových procesorů se ohání tím, že se jejich práce s operačním systémem pořízením dvoujádra výrazně urychlila. Velká část těchto tvrzení je však ovlivněna tím, že málokdo z nich vylepšil počítač pouhou výměnou procesoru – většinou člověk s výměnou procesoru mění i základní desku, dokoupí více (nebo jen rychlejší) paměti, pořídí rychlejší pevný disk a přeinstaluje operační systém. Tato svědectví je tedy třeba brát s rezervou.

Kudy ven ze slepé uličky

Jestli se ptáte, proč je tedy v poslední době o dvoujádrové procesory tak obrovský zájem, odpověď je jednoduchá. Výkon jednojádrových procesorů v posledních měsících a snad i letech stagnoval. Nové modely procesorů své předchůdce výrazně nepřekonávaly a zvyšování frekvence procesorů bylo jen obtížně realizovatelné, ať už kvůli výrazně vyšší spotřebě, nebo kvůli problémům souvisejícím s dosažením vyšších frekvencí.

Dobrým způsobem, jak zvýšit výkon cestou minimálního odporu se zdá zvýšit počet jader procesoru. U na procesor náročných a optimalizovaných aplikací se může výkon celého počítače zvýšit téměř dvakrát. A to není konec. Intel podobně, jako to kdysi udělal s dvoujádrovými Pentii D, vzal dva dvoujádrové procesory a umístil je vedle sebe tak, že vznikl čtyřjádrový Intel Core 2 Quad, který je zatím posledním výsledkem tohoto snažení.

Co doma se čtyřjádrem?

Jestliže se dá říci, že využití dvoujádrových procesorů není snadné, pak se dá konstatovat, že využití výhod čtyřjádrového procesoru jedním uživatelem je v domácích podmínkách prakticky nemožné. V současné době již najdete nějaké aplikace, které dokáží využít dvě jádra procesoru i v celkem normálních aplikacích. Typickým zástupcem této skupiny jsou programy pro zpracování videa. Co je však na některých optimalizovaných programech špatně? To, že se připravují pro dvě jádra. V případě, že takový program spustíte na čtyřjádrovém procesoru, ostatní jádra opět zahálejí.

Oblíbeným argumentem majitelů dvoujádrových procesorů je i tvrzení: „máme málo vícevláknových aplikací? Nevadí, Windows zvládají multitasking, mohu na jednom procesoru kódovat video, a druhý je mi k dispozici, takže mohu s počítačem pracovat, jako by se nic nedělo.“ Podobný přístup už v případě čtyřjádrového procesoru postrádá smysl. Provozovat najednou tři a více aplikací, které dokáží stoprocentně výkonu procesoru využít je už prakticky nemožné. Pravda, s přibývajícími vícevláknovými aplikacemi můžete argumentovat tím, že pokud spustíte aplikaci optimalizovanou pro dvoujádra, zůstanou vám na práci volné dvě jádra. Ale u počítače pořád sedí jen jeden člověk, a pro něj je, na rozdíl od operačního systému, takové starání se o více aplikací, docela náročné.

Optimalizované hry? Už aby tu byly

Ani u her není situace nikterak růžová. Dvoujádrové procesory podporuje zatím drtivá menšina prodávaných her. I když existuje řada možností, jak výkon více jader využít pro výpočty umělé inteligence, pro výpočty fyziky, pro počítání scény apod., je obtížné všechno zkombinovat dohromady, a ještě to zařídit tak, aby hra fungovala i na slabších (jednojádrových) procesorech, kterých je stále převážná většina. Hlavní brzdou nových herních titulů je grafická karta, a tak je navýšení výkonu s použitím dvoujádra většinou v řádech pár procent. O jedné z mála her, u které je použití vícejádrového procesoru přínosem – Alan Wake jste si na našich stránkách mohli přečíst v reportáži z Intel Developer Fóra. Stále jde však spíše o světlou výjimku.

Vícejádrové procesory tedy přivítají především profesionálové, pro něž je využití víceprocesorových stanic běžnou záležitostí. Výborně optimalizované jsou totiž jen aplikace, které jsou ve srovnání s tím, co většina lidí provozuje na PC nesmírně náročné na výpočetní výkon a s tím i čas.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,