Dominance Microsoftu v softwarovém světě nezačala před deseti, ale spíše 25 lety. Tehdy se maličké firmě podařilo (díky vážné strategické chybě IBM) získat praktický monopol na DOS, operační systém pro první osobní počítače. Vstup Microsoftu mezi počítačové obry byl zarámován fanfárami písně od Rolling Stones. Jejich „Start me up!“ zaznělo 24. srpna 1995, právě když systém Windows 95 vstoupil do světa.
Ohlédnutí zpět
Ačkoli byl Microsoft začátkem devadesátých let významnou softwarovou firmou, nepatřil mezi giganty. Dokonce i v software pro osobní počítače se často za důležitější považovaly jiné společnosti, například WordPerfect, Novell, Lotus nebo Borland. O IBM ani nemluvě – tato firma byla s osobním počítačem jednoznačně ztotožňována, vždyť osobní počítač se tehdy správně nazýval „IBM PC“. Spousta odborníků počítala jako s jistou věcí, že IBM i tento trh bez problémů ovládne jak po hardwarové stránce, tak i v operačním systému. OS/2 přinejmenším vzbuzoval naděje.
Snahy Microsoftu o Windows byly několik let trhem zcela ignorovány. Příliš se neví, že první Windows (1.0) byly na světě už v roce 1985, Windows 2.0 pak v roce 1987. Jednalo se o prakticky nepoužitelné a nepoužívané produkty, o kterých běžní uživatelé ani nevěděli.
První díru do světa udělal až systém Windows 3.0 (rok 1990). Pro něj vznikly dokonce i některé aplikace, zejména v desktop publishingu, kde byla obrazovka v grafickém režimu pro práci nezbytná. (V DTP tehdy neohroženě kraloval Apple, ale jeho produkty byly velmi drahé.) Windows 3.0 byly také první velkou ostudou Microsoftu – správa paměti byla vyřešena velmi špatně a systém se často hroutil, a tak nejčastějším úkonem uživatelů tehdy bylo mačkání Ctrl-S.
Microsoftu trvalo celé dva roky, než přišel s „desetinkovým“ upgrade (Windows 3.1) – systém byl už podstatně stabilnější, ale stále nešlo o nic jiného jak o grafickou skořápku nad operačním systémem MS-DOS. A uživatelé museli čekat další tři roky, než na trh přišlo něco nového.
Marketingový triumf
I když se u Microsoftu vysoce hodnotí jeho marketingové schopnosti (někdy je to míněno jako kompliment a jindy naopak…), je nutné si uvědomit, že přelomovou marketingovou událostí v softwarovém světě, tedy nejen u Microsoftu, byl právě systém Windows 95.
Ještě nikdy neutratila žádná softwarová firma za „launch“ produktu takové peníze a ještě nikdy, předtím ani potom, se nejednalo o takto bombastickou událost. Kampaň stála 300 milionů dolarů (v dnešních dolarech by to byl zhruba dvojnásobek). Doprovázena byla nepřehlédnutelnými akcemi, od licencování slavné písně Rolling Stones („Start me up“ je narážka na tlačítko „Start“, které se tehdy poprvé objevilo), přes osvětlení mrakodrapu Empire State Building dle loga Windows až po akci pro polské novináře. Ty vzal Microsoft do ponorky, aby jim ukázal, jak vypadá „svět bez oken“.
Slavný guru marketingu Philip Kotler akci odsoudil – prohlásil, že tato marketingová bublina byla neúměrně velká, a pokud se ukáže, že v programu jsou chyby, bude to průšvih. Philip Kotler se mýlil: sice ne v tom, že v programu jsou chyby, ale marketingová akce byla vrcholně úspěšná. Přestože Windows 95 byly na tehdejší dobu enormně náročné na hardware, jen málokdo (z těch, jejichž počítač „na to měl“) odolal velmi rychlému upgrade – a to stála licence skoro sto dolarů.
V čem byla vlastně tato marketingová akce průlomová? Počítačové firmy samozřejmě i předtím inzerovaly své produkty, ale zejména softwarové firmy se chovaly „inženýrsky“. To znamená, že v odborném tisku zveřejnily inzeráty vychvalující především technické vymoženosti produktu.
Microsoft poprvé dokonale „zmasíroval“ laickou veřejnost softwarovým produktem – podařilo se mu vzbudit dojem, že na trh jde něco tak mimořádného, že popisovat nějaké „vlastnosti“ je plýtváním času. Windows 95 tak dokázal na trhu doslova převálcovat systém, který byl technologicky podstatně pokročilejší, ale právě příliš „inženýrský“: OS/2 3.0 „Warp“ od IBM. To se ostatně Microsoftu nepodařilo ani poprvé, ani naposledy, ale nikdy nebyl jeho triumf větší než právě u Windows 95.
Dnes samozřejmě dobře víme, že pětadevadesátky byly v podstatě jen faceliftem Windows 3.1 s několika novými, významnými funkcemi (virtual device drivers atd.) a že skutečná změna přišla až u Windows NT. Ale cena 300 milionů dolarů je mocná čarodějka: propagační soustředění na tlačítko Start, Taskbar a jiné „úžasnosti“ daly v tehdejší době zapomenout na to, že pod slušivým kabátkem stále ještě straší MS-DOS.
Nové počítače pro novou verzi
Windows 95 (v menší míře už verze od Windows 3.0 a 3.1) také spoluvytvořily „virtuální impérium“ zvané Wintel. Každá nová verze Windows byla podstatně náročnější na výpočetní výkon a Intel promptně přisunul nové, dražší a výkonnější Pentium.
Lidé si kupovali drahé nové počítače, aby na nich mohli provozovat novou verzi Windows. To platilo až zhruba do roku 2001 a teprve od Windows XP už něco takového není nutné (zvýšený výkon „baští“ zejména aplikace, jako jsou hry či multimédia). Léta 1995 až 2001 také byla ve znamení velmi rychlé obměny hardware i software – počítače, operační systémy se nakupovaly co 2-3 roky, k radosti jejich výrobců a ke smutku zákazníků, kteří to všechno museli zaplatit.
Velmi rychlý triumf Windows 95 ale neznamenal jen (tehdejší) vítězství Microsoftu na poli operačních systémů. Změnil totiž také podstatně rovnováhu sil v kancelářském aplikačním software, který byl vlastně do té doby v rukou jiných firem. Z dnešního pohledu je dobře vidět, jak trestuhodně tehdejší lídři (Lotus a WordPerfect) podcenili Windows jako vítěznou platformu – zřejmě pod dojmem nevalných verzí Windows 3.x tvořili verze svých produktů pod okenní systémy na půl plynu a v rovněž nevalné kvalitě. Ale když přišly použitelné pětadevadesátky a s nimi v rychlém sledu i použitelný balík Microsoft Office, bylo už pozdě.
Microsoft buď věděl, nebo si velmi věřil a investoval simultánně velké peníze právě do převodu Microsoft Office na novou verzi Windows. Konkurenti začali pořádně pracovat až s několikaletou ztrátou, a ta se už nedala dohnat. Je také nutné říci, že Microsoft jim to nijak neulehčil. Kvalitní programovací nástroje pro Windows 95 dlouho nebyly k dispozici, právě tak jako popis rozhraní a knihoven, takže cizí vývojáři měli se svými produkty zřejmě podstatně více práce než programátoři Microsoftu.
Tak masivní kampaň Microsoft už nikdy nezopakoval a nepřekonal, ačkoli se i u dalších verzí Windows (98, 2000 a XP) také slušně činil. Nemusel – svět si mu poslušně lehl k nohám a až v posledních letech projevuje zálibu v tučňácích. Dočkáme se dalšího velkého třesku u Windows Visty? Rolling Stones totiž mají po osmi letech nové album a jeho titul – A Bigger Bang – by mohl Billa Gatese zase inspirovat…