S NASA kolem světa za několik vteřin

Máte rádi zeměpis? Rádi listujete atlasem? A když ne fyzicky, tak alespoň prstem po papíru cestujete do exotických krajin? Představíme si jeden unikátní program přímo od NASA, se kterým uvidíte svět tak, jak jste jej možná ještě neviděli.

Související odkazy

Slovník
cache
open source
server
virtuální

Všechny počítačové mapy mají (stejně jako ty papírové) vždycky jedno omezení, a tím je jejich měřítko. U každého podobného programu při opakovaném zvětšování vybrané oblasti záhy narazíte na hranici, kdy už oblast více zvětšit nelze, a pokud se zvětšuje, tak již jen na úrovni zvětšování obrazu jako takového. Nevidíme pak už žádné detaily navíc, ale jen digitálně zvětšený „rozkostičkovaný“ obraz.

Tento problém pochopitelně nelze vyřešit nikdy. Vždy bude mít mapa rozlišení jen do jisté úrovně a právě tato úroveň pak může být jedním z měřítek kvality mapy. V tomto směru opravdu pozoruhodnou mapou je právě NASA World Wind, což je satelitní mapa povrchu celého světa, která obsahuje i řadu věcí navíc. Pojďme se tedy vydat na cestu.

Unikátní pohled na Zemi

Na začátku zřejmě odradím ty, kteří mají pomalé připojení k internetu, obzvlášť s klasickým připojením přes modem, zpoplatňované časově. Už sám program má totiž 170 MB, což není pro dial-up zrovna malé sousto. Tím to ovšem nekončí. Jak se dočtete detailněji dále, ideální je mít rychlé připojení i během práce s programem. Sice to není nutná podmínka, program bude pracovat i bez připojení, avšak výsledek bude jen chabým odvarem toho, čeho je program v plné síle schopen. Ano, již možná tušíte, v čem tkví unikátnost tohoto programu, ale o tom až za chvilku.

Nainstalovaný program není zrovna z nejmenších, zabírá na disku více jak 500 MB, tím to ovšem ještě zdaleka nekončí. Pojďme si ale nejprve popsat, jak program vypadá. Je vlastně velmi jednoduchý, celou plochu vyplňuje zobrazovaná mapa. Těsně po spuštění se tak naskytne pohled na celou zeměkouli. Levým tlačítkem myši pak můžete uchopit tento „glóbus“ a otáčet jím podle libosti. Kolečko na myši slouží k přibližování a oddalování pohledu.

Musím říci, že na rozdíl od jiných programů, které jsem měl možnost zkusit, se i na pomalém počítači chová program velmi svižně a otáčení Země v libovolné úrovni zvětšení je zcela plynulé (až na jednu výjimku, ale k tomu se dostaneme). Když jsme se dost vynadívali na celou planetu, zkusíme se podívat na Evropu. Začneme pomalu otáčet kolečkem myši, obraz se zvětšuje a zvětšuje, až v jistém momentu vidíme, že jsme se přiblížili k hranici, kdy už to dál nejde (tedy, ono to jde, ale obraz již není ostrý).

Zde obvykle ostatní programy končí, avšak NASA teprve začíná. Ano, správně, nyní přichází na řadu připojení k internetu. Zvětšíme-li obraz do takové úrovně, že již program není schopen zobrazit další detaily, připojí se na servery NASA a detailnější mapu dané oblasti si stáhne. Vy pak na monitoru vidíte, jak se původně neostrý obraz po chvilce stahování najednou rozjasní, a opět spatříme jemné detaily. Stažená data se ukládají na disk do cache, takže pokud příště navštívíte stejnou oblast, bude již načítání rychlejší. I díky tomu mi program velmi záhy na disku zabral téměř 1 GB.

Hlavní okno programu

Maximální možné zvětšení

A teď to, co vás asi zajímá nejvíce: jaké je maximální zvětšení, které program zvládne? Čistě teoreticky lze „klesnout“ až 100 metrů nad povrch země, ale v tomto zvětšení již pochopitelně nevidíte nic (kromě jednolité zelené či žluté skvrny, podle toho, jestli jste nad pouští či lesem). Běžné nezkreslené zvětšení je velmi závislé na tom, kterou oblast zrovna sledujete.

Bude-li to zcela nezajímavé a běžné místo, jako je třeba naše Praha, lze ji vidět celkem pěkně z výšky asi 20 km, takže pak vyplňuje celou plochu monitoru. Váš dům tedy v tomto rozlišení neuvidíte, nebo jen velmi nezřetelně, a nečekejte nic podobného, jako je detailní fotomapa Prahy na serveru Atlas. (Když si ale uvědomíte, že takto detailně vidět libovolný bod na Zemi je vůbec možné,...) Pro porovnání, pokud během používání programu nejste připojeni k internetu, dostanete se bez zkreslení asi tak na úroveň 500 km nad povrchem.

Schválně jsem říkal „nezajímavé a běžné místo“, protože program obsahuje kromě tohoto základního geografického souboru satelitních snímků celého světa i několik souborů s detailnějším obrazem určitých významných míst. Můžete se tak velmi podrobně podívat na některá velká města v USA (zkoušel jsem třeba Los Angeles a New York), některé přírodní úkazy a zajímavosti (velmi detailní je třeba pohled na japonskou horu Fuji) a podobně.

Veškeré detaily lze najít na stránkách programu. Vypadá to potom tak, že při zvětšování obrazu se dostanete na úroveň přibližně oněch zmiňovaných 40 km, kdy už je oblast zkreslená. Poté se však oblast onoho „významného“ místa začne načítat a podrobně vykreslovat. Dojde pak k zajímavému efektu, kdy okolní krajina je v tomto rozlišení již neostrá, ale zobrazovaný objekt je vidět velmi zřetelně až téměř na maximální zvětšení.

Pohled na Prahu z výšky 40 kilometrů

Ukáže i vlajky států

Kromě samotných map (či, chcete-li, snímků povrchu Země) lze zapnout zobrazování i dalších „vrstev“, jako jsou například geografické názvy oblastí. Také zde mě program velmi překvapil. I bez připojení na internet si při zvětšení České republiky můžete najít obce, které mají jen pár desítek obyvatel (netroufnu si odhadnout, kde je ta hranice, ale našel jsem opravdu velmi malé vesničky).

Pochopitelně je zde možnost vyhledávání v této databázi, takže po zadání názvu vám program najde požadované místo i s několika informacemi (obvykle stát a souřadnice, kde místo leží) a hned si je můžete nechat ukázat na mapě. Právě toto zobrazování zeměpisných názvů míst je jediný případ, kdy program i na nadprůměrné konfiguraci začal poněkud zadrhávat. Ale je to pochopitelné. Díváme-li se na povrch Země ze 20 km a máme-li zobrazeny všechny malé vesnice i zeměpisné názvy, je jich v obydlených oblastech tolik, že názvy jsou tak hustě vedle sebe, že mapu prakticky překrývají.

Jakékoliv otáčení a posouvání mapy pak vede k tomu, že je potřeba neustále rychle načítat a zobrazovat detailní údaje o ohromném množství objektů, což už dá jednomu zabrat. Kromě místopisných názvů lze však aktivovat i zobrazování vlajek států (kliknutím na vlajku se načte stránka s podrobnostmi o dané zemi v CIA Factbook), můžete si nechat vykreslit hranice mezi nimi, některé aktuální přírodní události (zemětřesení, požáry, povodně atd.) a řadu dalších údajů, o jejichž aktuálnosti díky připojení k internetu nemusíte pochybovat.

Detailnější pohled na Washington D.C.

A je to zdarma

Na úplný závěr jsem si nechal jednu lahůdku, doteď jsem ji zcela úmyslně zatajil. Je to další věc, kterou se tento program liší od ostatních. Pravé tlačítko myši totiž nedělá zdánlivě nic. Kliknutím na nějaký objekt bychom čekali, že se nám zobrazí kontextová nabídka, kde budou dostupné například detailnější informace, ale tak to není. K čemu tedy slouží? Zkuste držet pravé tlačítko a pohybovat myší. Co se stane? Mění se úhel pohledu na povrch planety. Nemusíme se tedy dívat jen kolmo, ale otočit si pohled tak, jako bychom letěli letadlem nad povrchem.

Mapa je totiž opravdu trojrozměrná, není to jen soubor fotografií ze satelitu vhodně nalepených na sebe. Pokud si zvětšíte třeba Alpy, můžete se (samozřejmě s jistou úrovní detailů) prolétávat v průsmycích mezi jednotlivými vrcholy. Zde už ovšem připojení k internetu potřebovat budete určitě, jinak uvidíte místo Alp jen „placku“.

Tolik tedy základní popis programu. Obsahuje ještě řadu dalších zajímavých možností, na jejichž popis nám už nezbývá prostor a které jistě objevíte sami. I když jsem často používal poněkud zjednodušeně a nepřesně slovo mapa, věřte mi, že tento program znamená daleko víc. Málem jsem zapomněl ještě na poslední věc, která je jistě důležitá. Co za to všechno? Vůbec nic. Program patří pod open source, takže vzhůru do světa.

Ale nedá mi to, abych vás ještě neupozornil na další zajímavosti od NASA. Kromě tohoto programu existuje v edici Learning Technologies i několik dalších zajímavých aplikací - virtuální laboratoř, která simuluje elektronový mikroskop a kde můžete zkoumat rozličné preparáty, dále například program What`s The Difference, který názorně zobrazuje rozdíly (kupříkladu velikostní) mezi vesmírnými objekty a podobně. Na tyto další projekty se dostanete přes odkaz na World Wind, který je uveden v článku.

Pokud vás program tohoto typu zaujal, můžete zkusit také podobný software Keyhole, o kterém jsme informovali nedávno.

Diskuze (61) Další článek: HexView varuje před další chybou v software Microsoftu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,