Velký test: 27 jader na 18 procesorech

Hitem dnešních dní se díky masivní mediální kampani stal nejnovější Core 2 Duo, který Intel propaguje spolu s dvoujádrovými modely obecně. Jak si povedou nové procesory v tvrdé konkurenci? Podrobné srovnání osmnácti procesorů od těch nejlevnějších až po ty nejvýkonnější nabízí náš velký test.

Slovníček

AMD64 – mikroarchitektura a sada instrukcí pro práci se 64bitovým kódem a zpracování 64bitových instrukcí
Cache – vyrovnávací paměť, do které se ukládají aktuálně zpracovávaná data. Slouží i jako rychlostní mezistupeň mezi relativně pomalou operační pamětí a procesorem
CNQ (Cool`n`Quiet) – technologie AMD, která umožňuje snižování frekvence a napětí procesoru za účelem snížení spotřeby při nečinnosti. Obsahují ji všechny procesory Athlon 64 a Sempron
EIST (Enhanced Intel Speedstep) – funkce pro plynulou změnu násobiče procesoru za běhu. Umožňuje snížení spotřeby procesoru v nečinnosti
FSB (Front Side Bus) – systémová sběrnice, která propojuje procesor a operační paměť. Přes ni tečou všechna zpracovávaná data. Její frekvence proto výrazně ovlivňuje výkon počítače Hyper-Threading Technology (HTT) – technologie Intelu, která na některých procesorech Pentium umožňuje simulaci druhého logického jádra
Hypertransport (HT) – sériová sběrnice propojující procesor s ostatními součástmi základní desky. Používá se hlavně na deskách pro procesory AMD. Využívají ji také základní desky s čipovými sadami ATI nebo nVidia pro Intel
Virtualizace – technologie, která umožňuje provozovat více operačních systémů (i virtuálních počítačů) na jednom systému s plným přístupem k funkcím procesoru
XD bit – ochrana proti protečení kódu do datové oblasti paměti, čímž zamezuje funkčnosti mnoha virů. Vyžaduje podporu operačního systému (Windows XP SP2 a vyšší). V podání AMD se nazývá Enhanced Virus Protection

Na úvod je potřeba říci, že v podstatě všechny dnešní procesory jsou velmi výkonné a ani jeden si nezaslouží nálepku „pomalý“. O výsledném výkonu systému však nerozhoduje jenom procesor, ale množství dalších hardwarových i softwarových aspektů. Je proto nutné vždy dobře zvážit, zda se úspora na procesoru a investice do pamětí nevyplatí více (článek na téma „Kolik paměti skutečně potřebujete?“ najdete v Computeru 7/06 nebo na našich stránkách).

Zní to jednoduše

Výkon a spotřeba jsou v podstatě jediné dva parametry, které určují kvality dnešního procesoru. Největší vliv na výpočetní výkon má ještě pořád frekvence, ale platí to jen v rámci jednotlivých architektur nebo modelových řad. Dle frekvence většinou nelze vzájemně srovnávat odlišné procesory, i když lze například určit, kolik MHz navíc potřebuje některý model na překonání druhého. Další zmatek do této úvahy přinášejí i samotní výrobci, kteří už dnes téměř vůbec nepropagují frekvence svých čipů, ale spíše jejich modelové značení. To ale může neznalým jedincům připomínat spíše chaotickou změť čísel, i když má svůj řád.

Druhým parametrem procesoru, který je ještě zvykem uvádět, je velikost vyrovnávací paměti L2. Zde samozřejmě platí čím více, tím lépe. I to má ale jisté hranice, kdy se už nevyplatí vzhledem k menšímu nárůstu výkonu za větší cache připlácet. V této oblasti exceluje právě AMD, u něhož najdete mnoho modelů se shodnou frekvenci a rozdílnou vyrovnávací pamětí. I když jsou tyto procesory založené na stejném jádře (a tedy i architektuře), přesto jsou mezi nimi výrazné cenové rozdíly a navíc mají i zcela jiné značení. V testu nastává těchto „kolizí“ hned několik. Můžete si tak všimnout, že větší kapacita vyrovnávací paměti má pouze omezený vliv na výkon procesoru celkově. Výkonnostní nárůst tak lze pozorovat pouze na omezeném množství aplikací (typicky u některých her).

Když jeden nestíhá, druhý pomůže

Aktuálním trendem vývoje se tento rok stala dvě a zanedlouho i čtyři jádra. Dvoujádrové procesory vytlačují jednojádrové z hlavního proudu hlavně díky masivnímu marketingu výrobců. Zvyšování frekvence totiž začalo poslední dobou stagnovat a přechod na více jader byl jenom otázkou času. Bohužel efektivita tohoto řešení hodně závisí na výrobcích softwaru, kteří musí do svých produktů zabudovat podporu vícevláknového zpracování. Aktuální stav není příliš optimistický a dvě jádra vám přinesou výkon navíc hlavně při spuštění více aplikací, nebo u těch několika málo programů co zvládají podporu více procesorů již dnes.

Nejvýrazněji se tento stav projevuje u her, které jsou typicky spuštěné jako jediný program a dvoujádrový procesor v nich využijete pouze velmi omezeně (zatím). Budoucnost věští pokročilejší fyziku a umělou inteligenci pro dvou a vícejádrové procesory, dnes však stále platí, že jednojádrové procesory s vyšším taktem jsou pro hry výkonnostně i cenově lepší alternativou (hlavně u AMD).

Kromě více jader osciluje reklamními kampaněmi i hodnota tzv. „Performance per Watt“ neboli výkon na watt. Spotřeba se nedávno stala jedním z hlavních cílů i u Intelu, který po Prescottu pochopil, že doma chceme topit i jinak než počítačem. Nízká spotřeba potěší nejen peněženku při platbě za elektřinu, ale i fanoušky ticha. Méně žravý procesor se lépe a levněji tiše chladí a hodí se tak do menších skříní počítačů do obýváku. Velmi zajímavými jsou v této oblasti 65W verze Athlonu 64 X2 (vyšší modely s přívlastkem EE nebo nejníže taktovaný X2 3600+), které nabízejí velmi dobrý výkon s chladnou hlavou.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,