V tomto týdnu z aktuálních výročí zaujme připomenutí zapojení největší baterie na světě, která dokáže zásobovat celé město. Na chvíli otevřené fyzikální okénko stručně zmíní Michaela Faradaye a Charlese de Coulomba, závěr kalendária pak bude patřit transcendentnosti pí a Mersenovu prvočíslu.
Rekordní zásobárna energie
Baterie a záložní zdroje všeho druhu v současném světě představují alfu a omegu skutečně mobilního počítání i komunikace. Na tento týden připadá zajímavé výročí z roku 2003, kdy byla 27. srpna zapojena největší baterie na světě – stalo se tak na Aljašce, přesněji u tamějšího druhého největšího města Fairbanks. Účel byl prostý, obří baterie měla zásobovat záložní elektrickou energií právě toto město v případě úplného výpadku.
Baterii zkonstruovaly a dodaly společnosti ABB a Saft, výsledný systém pak pojmenovaly BESS (zkratka pro Battery Energy Storage System). Pokud by ve městě Fairbanks došlo k výpadku proudu, dokáže je BESS zásobovat 40MW výkonem po dobu sedmi minut. Celý systém BESS se přitom skládá z takřka 14 tisíc samostatných NiCd článků, také kvůli čemuž si vyhrazuje plochu 2 000 metrů čtverečných. V níže odkazovaném zdroji je pro lepší představivost možné nalézt více vypovídající přirovnání k rozměrům fotbalového hřiště, stejně tak udávanou hmotnost 1 300 tun.
(zdroj: ABB)
Systém byl původně zkonstruován pro společnost GVEA (Golden Valley Electric Association), která má na starosti zásobování energií Fairbanks a jeho okolí. Doba záložního zásobování v případě výpadku je dostatečně dlouhá na to, aby byly zprovozněny doplňující generátory. Systém BESS jako největší baterie na světě získal také mezinárodní uznávané ocenění. Na konci plánované dvacetileté životnosti pak dojde k jeho recyklaci.
Rychlý výlet do světa fyziky
Minulé pokračování pravidelného kalendária (
Matematický výlet do světa čísel) bylo věnováno především významným matematickým osobnostem, řádky toho aktuálního se zase stručně zmíní o dvou význačných fyzicích. Jmenovitě jimi budou Angličan Michael Faraday a francouzský rodák Charles Auguste de Coulomb.
Prvně jmenovaný Michael Faraday se narodil 22. září v roce 1791, nicméně tento týden si jej lze připomenout zejména vzhledem k datu jeho smrti (25. srpna 1867). Ačkoliv jeho ranné dětství nic nenapovídalo o nadcházející fyzikální slávě, již během učení se knihařem projevoval zájem o chemii. Kontakt s Faradayovým jménem na poli vzorců se týká například takzvaných
Faradayových zákonů elektrolýzy, na další jeho výsledky do budoucna navázala také celá řada jiných fyziků.
Druhým ze stručněji představovaných fyziků pak tedy je Charles Auguste de Coulomb, jenž se narodil 14. června v roce 1736, nicméně podobně jako Faraday se do kalendária dostává datem své smrti – ta jej zastihla 23. srpna 1806. Část svého života strávil ve vojenských službách, po jejich skončení se však úmyslně začal soustředit na vědeckou činnost. Samozřejmě také jeho jméno nese významná matematická formule, a to takzvaný Coulombův zákon.
Další informace:
Wikipedia
chem.ch.huji.ac.il/~eugeniik/history
Converter.cz
Bleskově: Mersenova prvočísla a tajemné pí
Hledání různých čísel rozličných vlastností patří mezi aktuální činnosti, patří sem například také různá prvočísla. Dne 24. srpna v roce 1997 se matematiku Gordonu Spenceovi podařilo nalézt v té době nejvyšší Mersenovo prvočíslo (prvočísla o jedničku menší než celočíselná mocnina dvojky). Další informace o Mersenových prvočíslech (i číslech) a možnostech jejich hledání se nacházejí například na této stránce Wikipedie.
Dne 26. srpna v roce 1728 se narodil Švýcar Johann Heinrich Lambert, jehož významným matematickým počinem se stal důkaz faktu, že číslo pí je iracionální (1761). O více jak sto let později (v roce 1882) jeho výsledky nad tímto „magickým“ číslem doplnil Ferdinand von Lindeman, kdy podal korektní důkaz transcendentnosti pí. Lambert se však nezaměřoval pouze na matematiku, prohluboval poznání také v oblastech astronomie, fyziky či astronomie. Nakonec 25. září roku 1777 v Berlíně podlehl tuberkulóze.
Další informace:
Science Daily
Converter.cz