Český výrobce antivirových programů včera oznámil, že má nového majitele. Senzační je ovšem především výše částky zaplacená za přední českou antivirovou firmu: 52 miliónů dolarů za 65 % podílu.
Přední český a významný světový výrobce antivirových programů má nového většinového majitele. Za 65% podíl v brněnském Grisoftu zaplatila dvojice investičních fondů Intel Capital a Enterprise Capital překvapivě vysokou částku 52 miliónů dolarů. To odpovídá celkové hodnotě firmy ve výši 80 milionů USD, tedy dvě miliardy korun (!). Předchozí vlastník společnosti Grisoft, kterým byl též fond, Benson Oak, tak dokázal investici z roku 2001 zřejmě velmi silně zhodnotit.
Sto milionů na jednoho zaměstnance
O činnosti Grisoftu – přestože jsme měli firmu „na dosah ruky“ – se po podnikatelské stránce příliš mnoho neví. Historie je poměrně známá, následující vlastník, společnost Benson Oak, ale byl na informace značně skoupý. Svědčí o tom i prakticky prázdná sekce webu firmy s názvem Tiskové centrum.
Firma je samozřejmě proslulá svým antivirem AVG, který je aktivně šířen pomocí internetu (například na Download.com). Uvádí, že tento program je nainstalován na 25 milionech počítačů na světě. To nám dovoluje některé zajímavé počty: i když uživatelé AVG jej mají pořízen zpravidla zdarma, každý vytváří hodnotu částky necelou stokorunou. Nebo ještě jiné číslo – firma uvádí, že má zhruba sto zaměstnanců, tedy na každého z nich připadá z dnešní valuace firmy jedno sto milionů korun! Pravděpodobně nenalezneme jinou high-tech společnost s podobnou „valuací na jednoho zaměstnance“, a to včetně firem jako je Microsoft, Cisco nebo třeba sám Intel.
Možná vám tato čísla připadají jako nesmyslné žonglování a míchání hrušek s jablky: ukazují ale, kde se v prostředí malého českého podnikání dá vytvářet gigantická, vpravdě světová hodnota. A také kde by kvalitní cílená státní podpora s přidanou hodnotou (jako kdysi dobře míněný a dle mého názoru předčasně zaniknuvší Inkubátor E-konom) měla daleko vyšší návratnost než investice do různých montážních fabrik na zelené louce typu brněnského Flextronicsu nebo hranického Philipsu. Zvláště nyní, v době čínského outsourcingu levně pracujících ručiček. Ale to jen na okraj.
Business as usual
V Grisoftu tak – stejně jako například nedávno ve společnosti Computer Press, která je vydavatelem tohoto média – majoritní vlastníci vystřídali fondy, tj. jeden investiční fond nahradil druhý. Je to jev, se kterým se setkáváme v poslední době poměrně často. Strategičtí vlastníci stále nejsou zcela jistí v kolenou po krizi v letech 2000–2003. Spoustě firem, do které zainvestoval rizikový kapitál právě před internetovou krizí, se daří dobře, ale jejich finančním vlastníkům končí „životnost“.
Do Grisoftu vstoupil v roce 2001 fond Benson Oak Capital, který mimochodem patří mezi velmi zajímavé investiční společnosti. Jeho zakladatelem a majitelem je Gabriel Eichler, slovenský rodák žijící od roku 1968 na Západě, kde zastával velmi vysoké manažerské funkce v bankovnictví. Několik let po sametové revoluci se Gabriel Eichler vrátil do Čech a na Slovensko, kde působil např. v top managementu ČEZu či byl poradcem české vlády. Především se ale proslavil doslova fenomenální restrukturalizací slovenských oceláren VSŽ. Tuto firmu jednak pomohl vyvést z téměř bankrotové situace a následně řídil její prodej americkému ocelářskému gigantu US Steel. Mimochodem: v době svého nástupu do VSŽ už investoval prostřednictvím svého Benson Oaku do Grisoftu. Benson Oak koupil v roce 2001 v Grisoftu menšinu, v roce 2004 navýšil podíl na 100 %, a rok poté dvě třetiny tohoto podílu odprodal výše uvedeným fondům.
Peníze pro větší peníze
Co změna vlastníka pro Grisoft znamená? Běžná „náhrada fondu fondem“ obvykle pro činnost společnosti nic zásadního nepřináší. Vždy je snaha společnost dále rozvíjet a řídit s cílem zhodnotit tuto investici v horizontu cca tří až čtyř let dalším prodejem. Tento obvyklý obrázek nám samozřejmě trochu komplikuje přítomnost firmy Intel coby spoluinvestora, i když se přesně vzato jedná o její investiční dceru nazvanou Intel Capital.
Máme si tedy představit, že Intel – kupříkladu – začne produkovat antivirové programy postavené na AVG, či dokonce bude technologie od Grisoftu zabudovávat do svých produktů? Takovýto cíl Intel Capitalu není. Rozhodně ne v době, kdy firmy nevlastní přímo a ne stoprocentně. Intel Capital je vlastně fond „jako každý jiný“. Intel jej zřídil ze dvou důvodů: jednak je to vhodný prostředek, jak dále investovat a zhodnocovat přebytečné peníze (těch má Intel více než dost), a jednak je to prostředek, jak obecně pomáhat rozvíjet technologický sektor, ve kterém firma realizuje své tržby a zisky.
Intel Capital tedy investuje výlučně do technologických společností. V některých případech má jistě na mysli i to, že by danou investici kompletně pohltil a začlenil její produkty či technologie do svých. Tyto případy jsou ale zcela výjimečné. Intel Capital investoval během své historie do více než jedné tisícovky (!) firem celkovou částku přes čtyři miliardy dolarů, a zatím přibližně tři sta z těchto investicí buď prodal dál nebo uvedl na burzu. Jedno z toho je tedy i nejpravděpodobnější další kapitolou na pouti brněnské – pardon, dnes již světové – společnosti Grisoft.
