Jedním z hlavních argumentů odpůrců softwarových patentů odjakživa bývalo tvrzení, že astronomické náklady na patentové soudní spory jsou pro malé firmy likvidační. Poslední dobou už se ale softwarové patenty začínají ze stejného důvodu zajídat i softwarovým gigantům.
Jednou z firem, kterým už americký systém softwarových patentů nevyhovuje, je Microsoft. To sice může vypadat poněkud překvapivě, ale ani Microsoftu se již patenty v současné podobě zkrátka nevyplatí - soudní spory o intelektuální vlastnictví ho stojí sto milionů dolarů ročně. Začíná tedy ústy svého právního zástupce Brada Smitha volat po reformě, a to ve čtyřech konkrétních oblastech: chtěl by zlepšit kvalitu patentů (a tedy znemožnit patentování trivialit), omezit patentové soudní tahanice, zlepšit koordinaci mezinárodního práva týkajícího se intelektuálního vlastnictví a umožnit přístup k patentům i jednotlivcům a malým firmám.
Patenty vydělávají státu
Americký patentový úřad přijímá každý rok kolem 350 000 žádostí o patenty, což je třikrát více než v roce 1980. Jeho rozpočet se ale od té doby téměř vůbec nezvýšil a je tedy logické, že nedokáže posuzovat jednotlivé žádosti tak kvalitně, jako kdysi. Za registraci patentů přitom vybere stát nemalé sumy. Smith proto žádá americký Kongres, aby přestal vynakládat většinu peněz vybraných za patenty na zcela jiné účely a použil je zpětně na financování provozu patentového úřadu.
Pokud se k Microsoftu přidají další velké firmy, je dost pravděpodobné, že v krátké době bude americký patentový systém vypadat zcela jinak a o hodně životaschopněji než dnes. USA zatím vždy vykazovaly pud sebezáchovy a svazující legislativy se dokázaly dříve či později efektivně zbavit. To by mohlo ovlivnit i situaci v Evropě - směrnice o softwarových patentech, před týdnem schválena Radou ministrů, věrně kopíruje současnou americkou patentovou legislativu. Pokud ji Evropský parlament neodmítne, docela dobře se může stát, že ochrana intelektuálního vlastnictví v EU nebude vyhovovat vůbec nikomu - malé firmy budou stěží přežívat a velkým nezbude než vynakládat ohromné prostředky za právníky a soudní výlohy.
Pět let a dost
A jak by to mohlo vypadat v ideálním případě? Ochrana software pomocí patentů jako taková nemusí být za každých okolností špatná věc, jen by musela fungovat značně odlišně, než tomu je v dnešní době v USA. Registrace patentů by měla být finančně dostupná všem. Ustanovení, že patenty nemají být triviální, by nemělo platit jen na papíře, ale i ve skutečnosti - a všechny triviální patenty by měly být rovnou zrušeny, aby kvůli nim firmy i jednotlivci neprosoudili další miliony. V neposlední řadě by měla být zkrácena i doba platnosti softwarového patentu - IT se vyvíjí velice rychle a dvacet let platnosti patentu spolehlivě zaručuje, že jej již nikdy nevyužije nikdo další. Přibližně pět let by bylo víc než dost.
Taková koncepce by nepoškozovala ani malé a střední firmy, ani Open Source vývojáře, všechny tyto skupiny by z ní naopak mohly profitovat. Otázka je, nakolik je možné něco podobného realizovat. Pokud by měly ušlechtilé snahy o nápravu současného stavu patentů v USA skončit podobnou džunglí, jakou je teď, bylo by pro vývoj IT mnohem výhodnější spokojit se s pouhým copyrightem.
