Srdce českého internetu už tepe rychlostí 10 Gbit/s

Neutrální peeringový uzel našeho NIX.CZ přezbrojil, a z dosavadních gigabitových rychlostí přešel na desetigigabitové. Musel, protože objemy datových toků neustále rostou, a zhruba každé dva až tři roky musí dojít k dalšímu zvýšení peeringové kapacity, na desetinásobek. Broadband si zkrátka žádá své.

Související odkazy

Slovník
broadband
ethernet
ISP
peering
provider
switch

Je to už nějaký ten pátek, přesně 8 let a 5 dnů, kdy začalo pravidelně tlouci srdce českého internetu. Bylo to konkrétně 4. února roku 1997, kdy v prostorách Českých radiokomunikací na televizní věži v Mahlerových sadech v Praze na Žižkově začal fungovat první neutrální peeringový bod. Propojil mezi sebou tehdejší poskytovatele připojení (internetové providery), a umožnil jim vzájemně si předávat data - neboli realizovat tzv. peering, jak se této výměně říká. Po pionýrských dobách, kdy provoz mezi různými tuzemskými providery procházel až přes páteřní části internetu, to byla velmi příjemná změna. Uživatelé to poznali na zrychlení odezvy, a poskytovatelé na své peněžence, když už nepotřebovali tak rychle přikupovat drahou zahraniční konektivitu.

Že to ale těm providerů trvalo - slyším to jak dnes, jak většina z nich nedlouho předtím tvrdila, že žádný peering není zapotřebí, protože stejně veškerý internetový obsah je ze zahraničí, a "tuzemské toky" jsou minimální. Pravda je, že tomu tak skutečně mohlo být - ještě tak někdy v roce 1995.

Právě v polovině roku 1995 byl totiž u nás liberalizován Internet (podrobněji), a tak se vedle akademického internetu začal v ČR rozvíjet i internet komerční. Teprve tehdy vznikli skutečně komerční ISP, a záhy se začal objevovat i původní ("ne-akademický") obsah. Jen namátkou:

  • 24. dubna 1996 začíná vycházet Neviditelný pes Ondřeje Neffa (podrobněji)
  • v květnu 1996 spouští Ivo Lukačovič svůj Seznam.cz (podrobněji)
  • v průběhu roku 1996 se na internet překlápí MF Dnes,
  • vycházet začíná on-line začíná "průběžník" České noviny.

Ruku v ruce s původním českým obsahem pak sílila i potřeba peeringu. Dokonce tak výrazně, že i největší tehdejší provideři záhy změnili názor, a někdy v polovině roku 1996 se rozhodli peering přeci jen zrealizovat. Ze dvou základních variant, spočívajících v přímém propojení stylem "každý s každým", a v propojení přes jeden společný bod, zvolili druhou variantu. Určitě rozumnější, protože každému providerovi stačí vybudovat si jednu přípojku do tohoto společného bodu, a pak si už potenciálně může vyměňovat data (realizovat peering) s ostatními providery, kteří již také mají přípojku do tohoto bodu. No a jelikož se to vše odehrávalo v době, kdy si internetoví provideři vzájemně konkurovali a bojovali mezi sebou o přízeň zákazníka (jako by tomu dnes bylo jinak), musel být příslušný propojovací (peeringový) bod realizován nějak neutrálně (jako neutrální peeringový bod), aby se nestal nástrojem v rukou jednoho proti ostatním.

Výsledkem tedy bylo založení spolku, který získal formální statut "zájmové sdružení právnických osob". Ano, jde o sdružení NIX.CZ (od: Neutral Internet eXchange), které existuje a funguje dodnes. Tehdy, v polovině roku 1996, jej zakládalo osm tehdejších providerů. Někteří z nich dnes již neexistují, nebo se alespoň přejmenovali:

CESNET z.s.p.o, Czech On Line, a.s., Datac s.r.o., GTS CzechCom s.r.o., IBM ČR a.s., Internet CZ s.r.o., PVT a.s. a SPT Telecom, a.s.

Zájemců o založení bylo tehdy skutečně osm, ale pouze sedm se jich stihlo v určeném termínu (31.8.1996) podepsat pod zakládající listinu. Tím osmým, který to nestihl, byl SPT Telecom (dnešní Český Telecom). Prý v době dovolených nesehnali nikoho kompetentního, kdo by byl oprávněn se pod zakládající listinu podepsat.

Takže skutečných zakladatelů NIX.CZ bylo nakonec jen sedm. Ještě v průběhu října 1996 si smluvně pronajali od ČRa prostory na televizní věži v Mahlerových sadech, a jali se zřizovat neutrální peeringový bod. Jenže "tahání" jejich přípojek jim dalo pořádně zabrat, a podařilo se až počátkem následujícího kalendářního roku - a tak na faktické zprovoznění neutrálního peeringového bodu došlo až zmiňovaného 4. února 1997.

Pro méně zasvěcené ještě jedna poznámka: samotná existence neutrálního peeringového bodu a připojení sedmi providerů k tomuto bodu ještě neznamenala, že skutečně "peeroval" každý s každým. To ne, protože samotné připojení do peeringového bodu bylo podmínkou nutnou, ale nikoli postačující pro vzájemné předávání si datového provozu, alias peering. K tomu byla nutná ještě explicitní dvoustranná dohoda, kterou tehdejší operátoři s oblibou podmiňovali různými vzájemnými kompenzacemi (na základě argumentu, že jedni mají více provozu a zdrojů než druzí).

Výsledkem pak byla poměrně řídká "peeringová matice", kterou můžete dodnes vidět na tomto historickém obrázku v mém archivu. Pro srovnání, dnes má NIX.CZ místo původních 7 zakládajících členů již 45 členů, a k tomu ještě 7 zákazníků. To proto, že někteří zahraniční provideři zřejmě nechtějí vstupovat do spolku s nepříliš obvyklým statutem "zájmového sdružení právnických osob", a raději řeší vše na běžné komerční bázi, jako platící zákazníci. Takže všichni sice platí NIX-u stejně, ale členové tomu říkají členské příspěvky, a zákazníci nikoli.

Také dnešní peeringová matice už vypadá úplně jinak než na počátku, a je nepoměrně hustší

Kde tluče srdce českého internetu?

To, jak ve skutečnosti vypadá neutrální peeringový bod NIXu, vědělo dlouho jen pár lidí, kteří měli s NIXem něco společného, a dostali se do jinak nepřístupných prostor na televizní věži v Mahlerových sadech na pražském Žižkově. Vědělo se, že od samého počátku tam je pouze "obyčejný" desetimegabitový ethernetový přepínač (switch) - ale na vlastní oči ho viděl jen málokdo.

Naštěstí v dubnu 1999 se "srdce českého internetu" odhalilo i nejširší veřejnosti, když se do prostor peeringového centra dostal štáb tehdejšího televizního pořadu Zavináč, aby zde natočil reportáž. Dostal jsem se tam s nimi a mohl asi vše nafotit. Zde najdete mé tehdejší záběry.

Co všechno se ale od té doby na NIXu změnilo?

Jak rostou datové toky?

Pochopitelně průběžně rostly datové toky, procházející přes neutrální peeringový bod NIXu. Jak naznačuje následující obrázek, dnešním NIXem prochází datový tok, který již překračuje hranici 6 Gbitů za sekundu.

Datové toky skrze NIX.CZ v průběhu dne (přechod z neděle na pondělí). Zdroj: NIX.CZ

To sice stále není zdaleka tolik, jako u některých zahraničních "NIXů" (třeba londýnskum LINXem prochází až 70 Gbit/s), ale i tak nás to řadí do skupiny "středních" NIx-ů, spolu s NIX-y například z Belgie, Rakouska, Maďarska či Norska. Především ale datové toky neustále rostou, jak ostatně naznačuje i následující obrázek. Je to logický důsledek toho, že u nás přeci jen nějakým způsobem roste broadband, a uživatelé jej (i přes mnohdy striktní Fair Use Policy) konzumují.

Datové toky skrze NIX.CZ po měsících. Zdroj: NIX.CZ

Takže i nás NIX musí pamatovat na průběžný růst. Jak konkrétně?

Již čtyři lokality

NIX.CZ zákonitě musel reagovat na rostoucí datové toky zvyšováním své celkové propustnosti, a to jak možností, aby si do provideři zřizovali rychlejší přípojky, tak především zvyšováním rychlosti přepínačů (switchů), skrze které jsou přípojky propojeny a předávají si data. Došlo také na optimalizaci v podobě "rozložení" peeringového bodu do více fyzických lokalit, které se ale stále chovají jako jeden peeringový uzel. Pro odborněji laděné čtenáře: stále tvoří jeden segment na úrovni linkové vrstvy.

Dnes má NIX.CZ v Praze celkem čtyři lokality, do kterých mohou internetoví provideři přivádět své přípojky:

  • NIX1: stále na TV věži na Žižkově
  • NIX2: na Želivského (v telehousu GTS),
  • NIX3: Kongresové centrum (v telehousu Pragonetu),
  • NIX4: na Slatinách (telehouse Sitelu)

Tyto čtyři lokality jsou mezi sebou vzájemně propojeny, způsobem který ukazuje obrázek.

Zdroj: NIX.CZ

Jak rostou rychlosti?

S rychlostí datových toků, které měl NIX zpracovávat, rostla jak rychlost jeho přepínačů, tak i rychlost propojení mezi jednotlivými lokalitami. Toto zrychlování s přitom odehrávalo v cyklech, vždy přibližně po 2 až 3 letech, kdy se nominální rychlosti zvýšily vždy na desetinásobek. Jestliže v roce 1997 začínal NIX s jediným desetimegabitovým přepínačem, pak někdy kolem roku 1999 přešel na stomegabitový Ethernet. V roce 2001 znovu zrychlil na desetinásobek, přechodem na gigabitový Ethernet. No a právě v nedávných dnech, na počátku roku 2004, opět došlo na jistotu desetinásobku - NIX.CZ přezbrojil z gigabitového na desetigigabitový Ethernet. Nově používá přepínače, jejichž (některé) porty pracují právě rychlostí 10 gigabitů za sekundu.

Takže teď zase má NIX.CZ na chvíli určitou kapacitní rezervu. Časem ale zákonitě dojde na další zrychlení. Bude zajímavé sledovat, jakou strategii přitom NIX.CZ zvolí. Zda zůstane u distribuované koncepce, jakou mají například v Londýně (a zvládají tam oněch 70 Gbitů za sekundu), nebo zda zvolí centralizovanou strategii, pro jakou s rozhodli v Amsterodamu, kde si do středu pořídili nejnovější výkřik techniky, v podobě čistě optického přepínače (switche). Uvidíme.

Každopádně deset gigabitů za sekundu mají dnes i spoje mezi třemi lokalitami NIXu (jde o desetigigabitový Ethernet, pochopitelně realizovaný na optice). Také jednotliví internetoví provideři se dnes mohou připojovat do těchto lokalit desetigigabitovými spoji (a fakticky to už udělal například akademický CESNET). No a přezbrojeny byly i samotné přepínače v jednotlivých lokalitách NIXuu. Dodavatel technologie se nezměnil - stále je to CISCO - ale nové jsou přepínače a jejich karty a porty. V každé lokalitě je nyní přepínač CISCO Catalyst 6500, osazený kartou Sup720, se čtyřmi 10 Gb ethernetovými porty, minimálně šestnácti gigabitovými porty, a 48 porty o rychlosti 100 Mbit/s. To by mohlo zase na nějaký ten rok či dva vystačit.

Změnila se ale také komunikační strategie NIXu. Po dlouhé době, a po zarytém mlčení o některých technických problémech (viz např. zde) se NIX včera odhodlal svolat tiskovou konferenci a informovat o svých aktivitách - snad poprvé v tomto století. Řeč byla právě o jeho "přezbrojení", z dosavadního "gigabitu" na "deset gigabitů".

Diskuze (27) Další článek: Sophos rozšíří své produkty o firewall

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,