Yahoo, Amazon, eBay, Travelocity, AOL, Google – to jsou především americké značky. Ne navždy; nebude to tak dlouho trvat a s některými z nich se začneme setkávat i u nás.
Mnohokrát psané i vyřčené pravidlo říká, že pokud se chce stát nějaká firma v určité oblasti celosvětově nejúspěšnější, nejsilnější a neohroženou, musí expandovat prakticky do každého kouta světa, kde by se mohl nalézat její zákazník – musí provádět činnost, která se označuje ne zrovna oblíbeným slůvkem
globalizace. Experti na obchod a podnikání říkají, že firma, která není globální, prohraje v soutěži se společností, která globální je. Hlavním důvodem je, že globální firma může díky větším příjmům (z celého světa) více investovat do rozvoje, ať již se jedná o výzkum, technologii, produkt, dovednost obchodování, marketing atd., a dříve nebo později svého konkurenta přetlačí.
Současně také říkají, že nově vznikající firmy logicky řadu let působí především na domácím trhu, neboť se soustředí na rozvoj vlastního produktu, na jeho dozrávání a na to, aby se naučili dobýt a následně dobře obhospodařovat alespoň jeden trh; od určitého okamžiku ale musí nevyhnutelně expandovat. I když samozřejmě žádná poučka nemá stoprocentní platnost, je toto pravidlo jedno z těch, o kterých se příliš nepochybuje a u kterých nalezneme jen několik výjimek.
Světu internetu a e-businessu dnes kralují americké firmy; jak svými obraty, tak hodnotou (kapitalizací na burze) nemají ani vzdáleně sobě rovné. Amazon nebo eBay jsou tak daleko před svými konkurenty, že se dá říci, že vlastně ani žádné konkurenty nemají – rytmus rozvoje jejich byznysu spíše určuje to, kolik dalších uživatelů začne obchodovat na internetu a jak intenzivně. Jistě že tyto firmy, jakož i další zmíněné, se ve svém podnikání neomezují jen na Ameriku – občané jiných zemí mohou nakupovat na Amazonu nebo se účastnit aukcí na eBay, ale s výjimkou několika málo zemí (Německo, Francie, Velká Británie) je toto podnikání provozováno samospádem. eBay má v Americe stovky obchodních zástupců, kteří diskutují s dalšími prodejci a získávají je aktivně k prodeji; množství marketingových pracovníků a lidí v dalších profesích, a cílem jejich aktivní práce i v terénu je, aby stále více Američanů dražilo a nabízelo zboží k vydražení.
Setkáváme se dnes často s názorem, že vhodný čas pro rozsáhlou expanzi největších světových internetových firem je právě nyní, a to z několika důvodů. Internetovým gigantům se obecně daří dobře – vykazují zisky, vytvářejí dostatek finanční hotovosti a jejich hodnota na burze je obvykle velice vysoká. Tak vysoká, jak by odpovídalo společnosti, která má před sebou jistý a mnoho dalších let razantní růst. Pokud by se tyto firmy koncentrovaly jen na americký trh a ostatní nechaly fungovat samospádem tak jako nyní, jejich růst by se zpomalil, protože domácí kolbiště už je slušně nasycené a samo o sobě roste jen pomalu; důsledkem by bylo snížení důvěry akcionářů a pokles cen akcií – a tomu se chtějí tyto společnosti vyhnout za každou cenu.
Expanzi napomáhá i příznivá situace na trzích, které by měly být cílem expanze: je to především Evropa, též východní Asie a velké země Jižní Ameriky. V Evropě došlo nedávným rozšířením EU o další „zpříjemnění“ pro globální hráče; starý kontinent je dnes největším trhem světa, i když samozřejmě není ještě jednolitý (naštěstí). Expanze rovněž má smysl jen na trhy na ni připravené – ostatní země světa měly v internetovém podnikání několikaletý skluz za USA (možná s výjimkou některých skandinávských zemí), takže teprve nyní začínají být „právě zralé“, zatímco Amerika už je „přezrálá“.
Dost teoretických úvah: objeví se tedy i v Česku lokální zastoupení Amazonu, eBay nebo Yahoo a začnou konkurovat domácím šampionům? A pokud ano, budou úspěšní? Dosavadní historie totiž ukázala prakticky stoprocentní neúspěšnost pokusů o vytvoření nějakých pan-evropských internetových firem, zejména pokud cílem byly i východoevropské země. Pamatujeme na Albumcity, Globopolis, Offerto, Vatera, Aukro, Deepend, AdPepper, HiMedia atd. – krachy či v lepším případě setrvalé živoření, tak vzdálené dřívějším smělým plánům. Jistě, ve většině případů to bylo dáno smrtící kombinací špatného výběru lokálního manažera + celkem mizivých prostředků na obchodní a marketingový rozvoj, případně ještě navíc nereálného business plánu. Přesto však výsledek tohoto zápasu „0:10“ o čemsi svědčí. Oproti tomu čeští internetoví podnikatelé mají skóre podstatně lepší.
Americké a možná i evropské hvězdy internetového byznysu se v Česku začnou objevovat, a může to být kdykoli: například eBay už před několika měsíci ohlásila jednoznačnou „kompletně-globální“ strategii s tím, že celosvětový trh pro tuto firmu představuje 1900 miliard (!!) dolarů, za něž se ročně prodá zboží, které jde mimo běžný retail, jako jsou věci z druhé ruky nebo speciality, a že se o tuto částku hodlá porvat. Je ovšem možné, že žádné velké zápasy neuvidíme, neboť vše se dohodne v zákulisí: pokud zahraniční hráč při monitoringu trhu zjistí, že je zde velice silná a kvalitní domácí „jednička“, zkusí nejdříve akvizici. A většina případných domácích kandidátů nečeká na nic jiného, neboť stojí-li volba mezi pěkným inkasem do kapsy a zničujícím bojem s tisíckrát silnějším protivníkem, není příliš co řešit.
