Léta rokování, příprav připomínek, jednání Evropského parlamentu a všechno může přijít nazmar. Vzhledem ke struktuře Evropské unie budou zřejmě zavedeny softwarové patenty i přes odpor Evropského parlamentu.
Zatím se Evropy netýká to, čemu se divíme u Spojených států. Patenty na kusy programového kódu, patenty na postupy, patentovatelnost i velmi obecných konstrukcí nebo postupů a z toho vyplývající konflikty a problematická řešení. V Evropě patenty na programy zatím neplatí, ale to zatím je třeba podtrhnout. Již delší dobu se různé skupiny snaží v Evropě softwarové patenty zavést (většinou americké softwarové společnosti), podobně se ale další skupiny snaží Evropu přes patenty uchránit (většinou zástupci Open Source).
Jednání o patentech probíhaly dlouhou dobu na půdě Evropského parlamentu, původní návrh byl značně připomínkován a odpor proti patentům na software získával mezi poslanci podporu.
Minulý týden se ale značně situace změnila, Výbor trvalých zástupců členských zemí (COREPER), který připravuje návrhy pro Radu ministrů schválil velkou většinou v podstatě původní zákon pro softwarové patenty. Do návrhu se vůbec nepromítly připomínky parlamentu a jedná se o značně propatentové řešení. Proti návrhu byly jen Německo, Belgie, Dánsko a Slovensko. Ano, Češi proti nebyli.
Pro nás EU zelenáče je způsob přijímání nových zákonů v Evropské unii poněkud neznámý. Jsme zvyklí, že legislativu, tedy tvorbu zákonů, má u nás na starosti Parlament, Senát a pak propisovačka pana prezidenta. Evropská unie má také Evropský parlament, jeho zákonodárné možnosti jsou ale omezenější. Nerozhoduje o všech zákonech, v řadě případů může mít jen konzultační nebo doplňující charakter. Samotné zákony pak vytváří Rada ministrů Evropské Unie. Radu ministrů Evropské unie tvoří ministři jednotlivých členských států, přičemž se v ní střídají ministři dle právě probírané tématiky.
Pak tu máme ještě zmiňovaný COREPER. Ten sestává ze stálých zástupců členských států v Bruselu (velvyslanců a jejich zástupců). Hlavním úkolem COREPERu je projednávání a příprava návrhů, o nichž poté, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, zabývajících se technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.
No a věc se má teď tak, že COREPER připravil pro Radu návrh propatentového zákona, který bude Rada projednávat 17. a 18. května. Evropský parlament v tom hrál jen podpůrnou roli a na jeho rozhodování nemusí být v konečném důsledku brán významný zřetel. Poslanci parlamentu se tedy vztekají a poukazují, že demokracie tedy vypadá rozhodně jinak.
Softwarové patenty pro Evropu ještě nemusí být schváleny, je třeba dostatečně přesvědčit ministry zasedající v Radě ministrů aby nebrali své rozhodnutí formálně a na chystaném květnovém zasedání neodmávli návrh COREPERu. Softwarové patenty nepomáhají rozvoji, ale naopak konzervují stávající stav a omezují kreativitu nutností vymýšlet jinak již vymyšlené, místo toho aby se mohli autoři soustředit na rozvíjení funkčnosti. Je jasné, že tlak amerických společností, které mají své významné centrály i v evropských zemích, je intenzivní. Při vytváření evropských zákonů je ale rozhodně důležitější, co chtějí evropští občané, než co chtějí americké společnosti.
