Rozhovor s Jaroslavem Rásochou, střihačem České televize.
Computer: Jaký je hlavní rozdíl mezi střihem lineárním a nelineárním a kdy se dá o tom druhém začít seriózně historicky uvažovat?První nelineární systémy byly páskové, stejně jako primární záznamy, a pracovalo se s nimi v off-lineovém režimu. Když se natočil materiál na velké a těžkopádné záznamové stroje, hledala se cesta, jak práci zjednodušit a zlevnit. Přišlo se na to, že je lepší celý materiál přepsat na nějaké další médium. V té době to byly kazety VHS a U-Matic. Na nich se materiál postříhal tradičně ze stroje na stroj. To se dělo více způsoby: Buď jeden stroj řídil ten druhý, nebo k tomu sloužily jednoduché střihové systémy. Nelineární znamená v tomto případě mimo linku, mimo přímý tok. V první fázi se psaly soupisky. Vedle střihače seděl asistent, který psal soupisku střihových dat – nástřihy, odstřihy a jejich návaznost, popřípadě doplňky, pokud tam měla být například prolínačka. Soupiska se přenesla na vyšší systém, což byl jednopalcový nebo dvoupalcový záznam. Jak šel vývoj dál, materiál se přepsal na disky a počítač vygeneroval soupisku sám. První stroje nedokázaly udělat automaticky EDL.
Computer: Postupně však bylo možné přejít do on-line režimu.
To souviselo se zkvalitňováním záznamu na disk. První problémy byly s kapacitou disků. Kvalita obrazu byla při záznamu velmi špatná, protože se používala příliš ztrátová komprese. Měl jsem možnost pracovat na jednom z prvních nelineárních systémů, který se jmenoval EMC2. Byla to zajímavá hračka, ale nepřesvědčila nás o tom, že bychom ji měli používat. Čekali jsme od toho víc, než mohly tenkrát počítače nabídnout. V České televizi se začal nelineární střih používat až s rozvojem vyšších systémů, jako je Lightworks nebo Avid. Ty začaly nároky splňovat hlavně v kvalitě záznamu. V brněnském studiu České televize se teď pracuje na dvou off-lineových nelineárních střihových systémech Media Composer od Avidu a jednom on-lineovém Symphony od téhož výrobce. Ten pracuje s plným rozlišením. Symphony je software s adekvátním hardwarem, jede na PC a pracuje pod Windows NT.
Computer: Máte velké zkušenosti se dvěma systémy: Lightworks a řešeními od Avidu. Jaký je mezi nimi rozdíl?
To je častá otázka a pokud to jde, odpovědi se vyhýbám. Otázkou prestiže každého pracovníka z branže je, aby uměl pracovat s oběma. Nesmím v nich vidět zásadní rozdíl a ani ho nevidím. Oba totiž mají podobné ovládání. Měly by umožnit co nejjednodušší práci lidem, kteří potřebují zpracovávat videosekvence. Lightwork je postaven zásadně na PC. Vzhledem k tomu, že je uzpůsoben jako off-lineové zařízení, počítá se s tím, že hlavně vygeneruje soupisku pro další zpracování. Avidy nedělají jenom tohle, ale mohou po navýšení konfigurace fungovat jako on-lineové systémy. Jsou doplněny o titulkovače, mají začleněny 3D efekty a umí i efekty složitější. Se zvukem pracují v osmi zvukových stopách.
Velké společnosti (Sony, Panasonic) měly k nelineárním střižnám zprvu nedůvěru. Situace je však již delší dobu jiná a např. Sony slaví úspěchy i na poli nelineárního střihu se svými systémy ES-7 a ES-3.
Za časopis Computer se ptal David Kořínek
Právě vyšlo
nové číslo
časopisu Computer.
