Je vám Linux cizí a nevíte „která bije“? Vyzkoušejte ho. Stačí k tomu 128MB flash disk a náš neobvyklý návod.
Tento článek vychází ve spolupráci s magazínem LinuxEXPRES, který píše o Linuxu a jeho programech pro kancelář, multimédia, internet. Snaží se dokázat, že Linux může být pro mnoho lidí zajímavý a přínosný systém – proto se věnuje i spolupráci mezi Linuxem a Windows.
Jmenuji se Franta Pokušitel a vlastním počítač. Není to můj první počítač, vystřídal jsem jich několik. Považuji se za uživatele znalého, kterého neodradí internet nebo instalace her či programů. Občas si něco vypálím a stáhnu fotky z digitálního foťáku. Prostě využívám své Windows k nejrůznějším účelům. Na internetu však občas narazím na zmínky o Linuxu. Rád experimentuji a udělal jsem to i dnes.
Linux? Slyšel jsem o tom…
Na různých odborných webech se to poslední roky hemžilo zmínkami o nejnovějším operačním systému firmy Microsoft. V diskuzích pod články se objevovaly názory na to, jak budou nová Windows Vista skvělá. Také se tam však objevovaly názory, že to bude chtít vybavenější počítač a lepší hardware. Druhým dechem diskutéři říkali, že pokud nechcete ihned investovat do hardwaru, ale přesto chcete mít moderní operační systém, máte zkusit Linux.
A je to tu zase. Linux. Stále o něm mluví můj kamarád Jarda, tak jsem se ho zeptal, co si pod tím mám představit? Dozvěděl jsem se, že jedná se o svobodný operační systém vyvinutý v devadesátých letech minulého století jistým Linusem Torvaldsem na základě již existujících, ale jemu nevyhovujících operačních systémů. Svobodný znamená, že každý má k dispozici zdrojové kódy a může je číst, studovat a dále využívat ve svých projektech (to je jen volně popsaná licence pro použití, ve skutečnosti je to trochu složitější, kostra je však stejná). Mám-li být ovšem upřímný, proč bych to já osobně dělal? Proč bych si jako běžný uživatel měl sám upravovat něco, co mi nesedí? Nechám to na jiných, ale hřeje mne ten pocit, že můžu.
Mnohokrát jsem také narazil na fakt, že hlavní výhodou Linuxu je to, že je šířen zdarma. Ale není to úplně pravda, protože existuje mnoho firem, které se živí tím, že poskytují služby založené na podpoře Linuxu a linuxových aplikací. Jarda mi vtloukal do hlavy, že Linux neznamená automaticky „zadarmo“, protože hodně firem pro Linux vyvíjí své programy. Nicméně z mého pohledu domácího uživatele musím říci, že můžu používat Linux na svém počítači zdarma a není to přestupkem proti zákonu.
Demoverze Linuxu
Z naši diskuze s Jardou vyplynulo, že pojem Linux je jaksi nepřesný. To, o čem se obvykle bavíme, není Linux, ale tzv. linuxová distribuce. Tedy jádro (Linux) s mnoha dalšími aplikacemi a programy v jednom úhledném balíčku. Každý si totiž může vytvořit svou distribuci a to začátečníkům, jako jsem například já, docela zamotá hlavu. Kterou si vybrat?
Jsem tvor zvídavý a čím byla diskuze s Jardou delší, tím více ve mně hlodal červíček pochybností a nabádal mne k tomu, abych ten Linux alespoň vyzkoušel. Jenže určitě to znáte sami – instalace operačního systému není žádná sranda. Trvá to nějaký čas, instalační program chce zodpovědět spoustu „záludných“ otázek a pak se možná nějak rozjede.
Jarda se však pod fousy usmíval a já tušil, že jeho diskuze mě má někam dovést. V první chvíli mi to nebylo úplně jasné, protože to ze světa Windows neznám. Jarda mi oznámil, že Linux jde otestovat i bez instalace. A je to tady! Demoverze čili hodně osekaná verze nějakého produktu, pokud možno fungující třeba 60 dní. Jenže vše bylo jinak.
Existují totiž speciální linuxové distribuce, které jsou schopny spustit se jen z CD nebo DVD média. Takové médium vložíte do mechaniky, nastavíte svůj počítač tak, aby uměl z této mechaniky bootovat a je to. Je to trochu nešikovné, protože systém vypadá pořád stejně a nejde v něm uložit nastavení. Navíc teď nemám vypalovačku ani média. Na tohle se podívám někdy jindy.
Jenže existuje možnost provozovat linuxovou distribuci z USB flash disku, též zvaného klíčenka. Postup zůstává stejný – nastavíte počítač tak, aby dokázal nastartovat z připojené klíčenky a máte vyhráno. Většina moderních počítačů má možnost nastavit startování z jiného disku, než je ten pevný v počítači.
Když jsem přišel domů, začal jsem hledat v šuplíku. Někde tam přece musí být! Měl jsem na mysli staré klíčenky. Takže jsem nakonec objevil dva kousky. Jedna s kapacitou 256 MB (tu jsem dostal jako reklamní dárek při nákupu jakéhosi zboží) a druhá měla na svém žlutém těle hrdý nápis 1 GB. Ale pak jsem se zarazil. Jen tak ze zajímavosti jsem se podíval, jak velkou část disku zabírá složka Windows XP, které momentálně používám. V tuto chvíli je to více než 4 GB. Na Linux zapomenu, tak velkou klíčenku nemám.
Tady však v mé zvědavosti nastal prudký obrat. Pohledem na informace o některých linuxových distribucích jsem zjistil, že 4 GB na klíčence je až neskutečný luxus. Co však můžete očekávat od distribuce, které stačí jen 256 MB? I s aplikacemi? A dokonce je tu i možnost mít funkční prostředí ve 128MB verzi. Tak to chci tedy vidět.
I v Česku máme šikovné distribuce
Základem všeho je nějakým způsobem dostat linuxovou distribuci na klíčenku. Navíc bych to chtěl udělat nějak elegantně pomocí běžné Windows aplikace. Na to měl Jarda jasnou odpověď – je to možné; a poradil mi.
První rybou uvízlou v mé síti byla distribuce nazvaná Slax. Je vyvíjena již několik let panem Tomášem Matějíčkem a tudíž disponuje i češtinou a českým prostředím. Jako základ jeho Slaxu posloužila „dospělá“ distribuce nazvaná Slackware, kterou si upravil k obrazu svému. Primárně je Slax vyvíjen jako tzv. live CD distribuce, tj. distribuce běžící z CD/DVD média. V současnosti dospěl Slax k verzi 6. Jak dále postupovat, abych dostal Slax na klíčenku? Odpověď je překvapivě prostá (když ji znáte): MySlax Creator.
Najdete jej na domovské stránce http://myslax.bonsonno.org a instalační soubor má překvapivě malou velikost – asi 2,1 MB. Začal jsem tím, že jsem si MySlax Creator stáhnul a nainstaloval. Stáhnete jej odtud kliknutím na obrázek pevného disku. Instalaci provedete prostým spuštěním souboru MySLAX_Creator.exe.
Instalace MySlax Creatoru
Nyní nastává asi nejzdlouhavější fáze celého procesu. Musíte se totiž rozhodnout, jakou verzi Slaxu si stáhnete. Já jsem se po poradě s Jardou rozhodl pro stažení verze Czech edition 5.1.8. Celý soubor s příponou ISO má kolem 210 MB, pokud máte pomalejší připojení, může to chvíli trvat. Pro vytvoření Slaxu schopného běžet z klíčenky je však bezpodmínečně nutný.
Připojit klíčenku a hurá na to
A nyní nastal čas k tomu, abychom spustili MySlax Creator. Ještě jsem pořádně nezmínil, co vlastně dělá. Tento program umí daný ISO soubor Slaxu upravit tak, aby se nahrál na klíčenku a šel z ní spustit. Navíc obsahuje zajímavou funkci, která umožní do Slaxu na klíčence doinstalovávat další balíčky s programy.
Spustil jsem MySlax Creator.
Snadná instalace krok za krokem
Jakmile dojde na výběr zdroje mého Slaxu, vyberu položku ISO-Default v Source type. Tím se mi zaktivní řádek Select SLAX ISO image a mohu vybrat stažený soubor slax-cs-5.1.8.iso. Aby mohl MySlax Creator dále pracovat, musí daný ISO soubor takzvaně „připojit“. To uděláte kliknutím na tlačítko Mount. Po přihlášení se vám pak zaktivní tlačítko USB Stick. Klikněte na něj. Objeví se obrazovka, na které můžete vybrat písmenko vaší USB klíčenky.
Připojit...
...a šup s ním na klíčenku
A v tuto chvíli se mi vybavilo Jardovo varování o tom, že si musím dávat pozor na klíčenku, protože bude celý její obsah přemazán. Vybral jsem písmenko a klikl na tlačítko Create USB Stick. Na obrazovce začaly automaticky probíhat procesy, které postupně naformátovaly klíčenku a pak na ní nakopírovaly obsah potřebný pro spuštění Slaxu. Celé to zabralo několik desítek sekund.
MySlaxCreator nakonec myslel i na to, že po nakopírování na klíčenku budu chtít Slax také spustit. Jako poslední obrazovka se tedy objevila možnost restartovat počítač a nahrát Slax. A tak jsem tu možnost zvolil.
