Koncem prázdnin nás přední výrobci kvalitnějších myší potěšili várkou nových periferií. Testovaná myš je jednou z nich.
Herní myši společnosti Logitech patří již několik let i přes svou vyšší cenu k nejpopulárnějším na trhu. I v této oblasti už je ale velká konkurence, a dříve neobvyklé vlastnosti myši už dnes nikoho nepřekvapí. Dávno je tomu, co existovala univerzální myš vhodná pro všechny. V dnešní době už není problém přizpůsobit vlastním potřebám rozlišení myši, její hmotnost nebo její funkce. S myší Habu, na které spolupracoval Microsoft s Razerem, došlo už i na mírné ladění tvaru pomocí výměnných plastových částí myši.
Proč herní myš?
Čím vším se dnes liší myši, pro které se používá označení herní, od těch ostatních? Předně je to vysoké rozlišení optického senzoru, které se na běžnou práci na menších monitorech moc nehodí. Jinak je tomu v akčních hrách, ve kterých je zapotřebí rychlé a přitom precizní ovládání. Nejlepší laserové senzory dnes mají rozlišení 4000 DPI. Občas je ale zapotřebí zpomalit ovládání tak, aby bylo přesnější, a tak výrobci hardwaru přispěchali s další novinkou, která se velice rychle u herních myší ujala – a tím je rychlá změna rozlišení a tím i citlivosti myši některým z tlačítek.
Stejně podstatná je i schopnost snímat pohyb při velmi vysokých rychlostech. Nejmodernější senzory používané u herních myší stíhají na optimálním povrchu sledovat pohyb rychlostí až 2,5 m/s. Maximální akcelerace pak udává, na jakou nejvyšší změnu rychlosti je myš schopná zareagovat. Průměr je dnes 20 G, špičkové senzory zvládají až 25 G.
Neméně důležitá je i odezva myši na podnět ze strany uživatele a s tím související počet „hlášení“ za sekundu, která myš počítači předá. Při USB na frekvenci 125 Hz může být prodleva mezi podnětem z myši a reakcí počítače až 8 ms. Pokud ale komunikuje na 1 000 Hz, může se tento čas zkrátit až osmkrát. Proto je i tato veličina u herních myší snad až přespříliš sledovaná.
Většina z těchto parametrů už je za hranicí toho, co je schopná většina obyčejných smrtelníků při hraní s rukou vyvádět, a tak už není otázka kvality snímače tak kritická, jako před pár lety. Problémem už nejsou ani lesklé podložky, na kterých optické senzory předcházejících generací ztrácely orientaci. Myši s Laserovou optikou ale stále nezvládají průhledné či reflexní povrchy.
Někdo rád těžší kalibr
Dalším charakteristickým prvkem dražších herních myší je sada závaží, kterými lze hmotnost myši upravit k obrazu svému. Myš pro hráče se dnes už neobejde bez spousty tlačítek, a neméně důležité jsou i propracované ovladače, ve kterých je možné tlačítkům přiřadit makra – sekvence kláves, které člověk při hraní nejčastěji používá. Stiskem tlačítka pak ovladače či přímo myš zopakuje sám i velmi složité příkazy.
Typická herní myš už dnes tedy má senzor s vysokým rozlišením, které lze dynamicky měnit od hodnot počínajících na 200 dpi a končících až na 3 200 dpi, bez problémů zvládá akceleraci 20 G, a s počítačem komunikuje po USB pětsetkrát či tisíckrát za vteřinu. Minimem je pět tlačítek, u nichž je možné v ovladačích měnit funkce. A obvykle už s myší dostanete sadu závaží.
Čím se odlišit?
Pokud chce výrobce na trhu své zákazníky ohromit a přinutit je, aby se zbavili své starší, často již plně vyhovující myši, musí přijít s něčím novým. Všichni známější výrobci kvalitních myší překvapivě téměř svorně přišli s myšmi s integrovanou pamětí, do které je možné uložit makra, přiřadit je jednotlivým tlačítkům a myš s vlastním nastavením používat na jakémkoliv počítači bez nutnosti instalace ovladačů.
Microsoft u své nejnovější myši Sidewinder s displejem v prostoru mezi palcem a ukazováčkem, Razer u své poslední myši Lachesis zase všechny své konkurenty trumfl optickým senzorem nové generace a klasickým tvarem, který řadě zákazníků připadá stále nejlepší. A Logitech přišel s myší, jejíž tvar je možné měnit pomocí plastových úchytů – v angličtině jim výrobce říká „grip“. Když internetem kolovaly fotografie „svlečené“ G9, majitelé předcházejících špičkových modelů herních myší Logitechu ve tvaru poloviny obrovské lehce natočené fazole s plynulými křivkami a výřezem pro palec nevěřili při pohledu na novou hranatou G9 vlastním očím. Jak se asi může taková myš držet? Kupodivu docela dobře.
Nová G9 Laser Mouse je totiž oproti předcházejícím modelům MX 510, MX 518, G5 či G7 o poznání menší. Je menší, než Sidewinder od Microsoftu, a je dokonce i kratší, než G3 Laser Mouse, u které Logitech znova oprášil již léta používaný klasický symetrický tvar. Díky tomu se dá docela pohodlně držet pouze v prstech a ruka se o myš opírá jen kouskem dlaně.
Co vedlo konstruktéry k tak radikální změně? Důvodem je prý odezva od hráčů. Pohodlí velké myši ocení člověk při dlouhých herních seancích, problémem je ale přesnost, s jakou se lze s velkou myší pohybovat. A průzkumy Logitechu potvrdily totéž – velká myš nedovolí mít ruce v poloze optimální pro přesné ovládání. Proto je optimální nižší boční profil myši, který sice není tak pohodlný, ale dovolí ruce, aby byla více rovnoběžná s podložkou. Myš se tak jeví jako méně pohodlná, na což si po čase zvyknete. Při delším zvykání už ale má člověk pocítit vyšší přesnost ovládání.
Univerzální tvar už nestačí
A jelikož návrháři nechtěli, aby vzniklo jen další univerzální řešení, vypracovali systém, kterým lze konečný tvar myši rychle, jednoduše a přitom výrazně ovlivnit a přizpůsobit tak tomu, co právě chcete dělat, nebo jak se cítíte. Zasloužit se o to mají právě výměnné plastové gripy. Sám jsem zvyklý myš držet také spíše v prstech a MX 510 a její následovníci mi pro své rozměry nikdy moc nesedli do ruky. Snad díky tomu jsem se zvykáním si na menší G9 žádné větší problémy nepocítil. Nepříjemná je jen pravá hrana myši v případě, že jste zvyklí myš používat s ukazováčkem na levém a prostředníčkem na pravém tlačítku. V případě, že dáváte přednost prostředníčku na kolečku a na pravé tlačítko dáváte prsteníček, vám nejspíš ke štěstí nebude v tomto ohledu scházet nic. S výměnnými úchyty souvisí jeden trochu nepříjemný efekt, totiž že tlačítka jsou oproti hřbetu myši utopená kousek níž a mačkají se o něco hůře.
Smůlu mají opět leváci, myš je, i přestože na první pohled pro ně na řadě fotografií vypadá celkem slibně, tvarovaná pro praváky. I když levák oželí dvojici bočních tlačítek, pořád mu ještě bude vadit velká boule po levé straně myši za tlačítkem a tím pádem nepříjemně se svažující hřbet myši. Těžko říci, zda by se to nedalo alespoň trochu spravit speciálním, třeba ručně vyrobeným gripem.
