reklama

Zrození internetu 14: Internet přichází, Arpanet ustupuje

Za předchůdce internetu je často označován Arpanet. Ten byl velkým hybatelem rozvoje počítačových sítí, ale byl moc drahý a skutečnému předchůdci internetu musel ustoupit.

Když se dnes, v jednadvacátém století, podíváme zpět na první léta ARPANETu, připadají nám jako nepochopitelná snaha státní agentury darovat tu novou skvělou a prověřenou technologii nějaké soukromé firmě za účelem správy a rozvíjení, zatímco soukromý sektor o takový velkorysý dar vůbec neprojevil zájem. Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že AT&T, telekomunikační gigant, hned nadvakrát odmítl ten na zlatém podnose nabízený zlatý grál, protože si vůbec neuvědomoval, že právě toto znamenaná budoucnost.

Článek je součástí seriálu Zrození internetu, všechny díly najdete zde

Promeškaná příležitost

Promeškanými příležitostmi se dějiny jen hemží. Samotné AT&T kdysi právě díky podobnému nepochopení vzniklo. Když v roce 1876 nabídl Alexandr Graham Bell svůj nový patent na telefon tehdejšímu komunikačnímu molochu Western Union, jehož telegrafní linky křižovaly celý kontinent, dostalo se mu následující odpovědi:

„Pan Bell by rád instaloval jeden ze svých telefonních přístrojů do každého města. Tato idea je sama o sobě idiotická. Nadto, proč by kdokoliv chtěl používat to odporné a nepraktické zařízení, když si může poslat poslíčka do telegrafní ústředny s jasně napsanou zprávou do jakéhokoliv velkého města ve Spojených Státech?“

Klepněte pro větší obrázek

O sto let později udělalo AT&T, založené kdysi Bellem, úplně stejnou chybu, jako jeho předchůdce. Nejprve nerozpoznalo obrovský potenciál paketového přenosu dat a odmítlo se podílet na stavbě sítě počítačů. Když byla tato technologie vyzkoušena a vyhodnocena jako perspektivní, nabídla DARPA tu nově vybudovanou síť AT&T ke správě a dalšímu rozvoji. DARPA samotná neměla o něco takového zájem, nebyl to její úkol. Ona měla rozvíjet nové, ne udržovat už fungující. No a jaká odpověď přišla z AT&T nyní, když už bylo každému jasné, že přepojování paketů navzdory původní skepsi funguje a dokonce přímo skvěle? Prý jde o technologii nekompatibilní s dosavadní sítí a AT&T proto o něco takového nemá zájem

Díky tomuto rozhodnutí nepatří dnes Internet nějaké konkrétní firmě či subjektu. Toto obrovské štěstí je dáno naprostým idiotstvím, nepochopením a ignorancí příslušných odpovědných pracovníků telekomunikačního giganta. Mýlili se – stejně jako o sto let předtím jejich předchůdci.

Pod křídly DCA

Když nebylo možné „udat“ ARPANET u soukromé firmy, musela se najít nějaká státní instituce – stala se jí Defence Communications Agency, spadající pod Pentagon a mající rozsáhlé zkušenosti se správou komunikačních služeb nezbytných pro obranu USA.

DCA převzala ARPANET pod svá křídla v létě roku 1975 a ihned zaplavila všechny připojené instituce spoustou memorand, interních předpisů, směrnic a podobnými naprosto nezbytnými záležitostmi. Úřední šiml se rozřehtal nadšením z přehršle nového voňavého obroku ve žlabu. Podle dohody měla DCA spravovat ARPANET až do roku 1983 a nikdo z vědců z toho nebyl zrovna nadšen. Na druhé straně – ARPANET vznikl jako vedlejší produkt vojenského výzkumu, takže se nad tím nemohli moc podivovat.

Klepněte pro větší obrázek
Stav ARPANETu v roce 1980

V červnu 1980 šéf DCA major Joseph Haughney konstatoval, že síť sestává z 66 uzlů a přibližně pěti tisíc uživatelů, nicméně je třeba nadále udržovat flexibilitu při maximální snaze kontrolovat plýtvání a zneužívání sítě. Je třeba ověřit správné užívání zdrojů a zamezit jakýmkoliv neautorizovaným průnikům. Bdělost!

A tak se konalo – DCA přísně sledovala přístup k sítí, omezovala její využívání k volnočasovým aktivitám a kontrolovala sdílení souborů. Na nějaké ty torrenty či P2P programy byste tehdy mohli rovnou zapomenout.

Naštěstí, tento přísný dohled trval jen pár let. Pokud by nebyl takto časově omezený, asi bychom se nakonec dočkali zcela jiného Internetu, než jej dnes známe. Ovšem štěstěna nám přála. V roce 1983 DCA oddělila z ARPANETU vojenskou striktně regulovanou síť MILNET, no a na ten zbytek už se přeci jen dívala se značnou benevolencí.

Jak jsme si už ale řekli, ten vojenský dohled zajistil vcelku bezproblémový přechod k novému protokolu TCP/IP počátkem roku 1983. Zde se zcela výjimečně a neočekávaně ukázalo (i když se to mezi svobodomyslnými počítačovými nadšenci nesmí říkat moc nahlas), že jsou chvíle, kdy diktát je lepší než nekonečné diskuse. Díky vojákům se jim ARPANET při tom bolestném „switchi“ vyhnul.

Témata článku: Technologie, Historie, Internet, Seriál Zrození internetu, Usenet, SE, Sata, Heart, Bell, Bella, First, Gore, Nostalgie, Mosaic, Lobby

11 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Martin Bednář 10. 9. 2013 13:01:03
    Dobrý den, super článek jako vždycky, jenom... 2.kapitola, 2.odstavec......
  • Bystroushaak 9. 9. 2013 23:36:43
    Článek se mi velmi líbil (až na to rozdělení do kapitol, to je otravné)....
  • Jiří Kadavý 9. 9. 2013 22:30:39
    Další člověk (autor), který si o sobě myslí, že je nejchytřejší, všemu...
reklama
Určitě si přečtěte

Vybíráte herní periferii nebo hardware? Pak zapomeňte na nálepku Gaming

Vybíráte herní periferii nebo hardware? Pak zapomeňte na nálepku Gaming

** Herní hardware se od toho běžného často liší jen vzhledem ** Při výběru stále nezapomínejte na základní parametry ** Poradíme jak vybrat herní hardware i periferie

20.  2.  2017 | Stanislav Janů | 36

10 nejhorších produktů v historii Microsoftu

10 nejhorších produktů v historii Microsoftu

20.  2.  2017 | Karel Javůrek | 141

AMD oficiálně představilo procesory Ryzen. Známe i jejich české ceny

AMD oficiálně představilo procesory Ryzen. Známe i jejich české ceny

** AMD uvedlo první tři procesory Ryzen 7 ** Všechny budou pracovat s osmi jádry a šestnácti vlákny ** Na pulty obchodů se dostanou už za týden

22.  2.  2017 | Stanislav Janů | 132

Pojďme programovat elektroniku: Žádný bastlíř se neobejde bez armády švábů

Pojďme programovat elektroniku: Žádný bastlíř se neobejde bez armády švábů

** Každý bastlíř se po čase neobjede bez armády švábů ** Dnes si některé z nich vyzkoušíme ** Třeba zázračný posuvný registr

19.  2.  2017 | Jakub Čížek | 40

EU se děsí Windows 10. Prý o nás vědí až příliš. Microsoft chystá změny

EU se děsí Windows 10. Prý o nás vědí až příliš. Microsoft chystá změny

** Evropští úředníci chtějí, aby byly Desítky transparentnější ** Microsoft od jara skutečně chystá změny ** Ochráncům soukromí to ale nestačí

21.  2.  2017 | Jakub Čížek | 218

Remix Singularity: Microsoft si na tom vylámal zuby. Jak dopadne Android?

Remix Singularity: Microsoft si na tom vylámal zuby. Jak dopadne Android?

** Microsoft do svých telefonů integroval desktopové prostředí ** Moc to ale nevyšlo, chyběl pořádný výkon ** Teď to zkoušejí ex-googleři s Remix Singularity

23.  2.  2017 | Jakub Čížek | 74


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných špuntových sluchátek

Příslušenství do USB-C

reklama
reklama