Internet je největší knihovnou lidských vědomostí, kyberinformace ale může mít poměrně jepičí život. Naštěstí existují nástroje, které dokážou uchovat všechny její proměny v průběhu času.
Kdybyste někomu před patnácti lety řekli, co se stane s internetem v novém miléniu, asi by jen nevěřícně kroutil hlavou. Webové stránky má dnes na webu prakticky každá firma počínaje velkou korporací a konče živnostníkem na předměstí. Nechybí zde zastoupení veřejných institucí, knihoven, škol, spolků i jednotlivců, kterým zdejší svoboda dává neuvěřitelnou možnost sebepropagace.
Internet je dnes jednoduše největší knihovnou informací, kterou kdy člověk mohl stvořit, je to však knihovna s hliněnými základy. Informace na webu totiž může mít občas skutečně jepičí život, její autor ji totiž může smazat jedním kliknutím myši – to je v případě tištěným médií nemyslitelné.
Typickým příkladem jsou třeba blogy a drobné weby zájmových uskupení. Ačkoliv takoví jednotlivci nebo skupiny mohou tvořit velmi kvalitní obsah, o celý mohou velmi snadno přijít v okamžiku, kdy jim dorazí faktura k zaplacení webového hostingu nebo domény a je to prostě přestane bavit.
Internet Archive
Už od poloviny devadesátých let se tedy někteří nadšenci zabývají tím, jak informaci na webu za každou cenu zachytit a uchovat pro „příští generace“. Asi nejznámějším projektem současnosti je Internet Archive, který najdete na v pravdě symbolické doméně archive.org.
Internet Archive byl spuštěn v roce 1996 a pomocí technologie Wayback Machine a ve spolupráci s Alexou od té doby vytrvale zaznamenává změny na všech webových stránkách v jeho dosahu; dnes tedy už skoro všechny. Wayback Machine nezaznamená vše, problémy má zejména s ukládáním grafických prvků na stránce, uloží ale text a základní formátování, vy se tak tedy můžete podívat, jak vaše stránka vypadala třeba před pěti nebo deseti lety. Ostatně její podoba vám napoví, jak tehdy vypadal samotný web a jak dramaticky se v posledních letech proměnil.
Seznam přístupů robota na titulní stránku Živě.cz v průběhu posledních třinácti let
Frekvence návštěv Wayback Machine robota, který se vlastně chová podobně jako třeba boti vyhledávačů, je různá. Tak třeba titulní stránku Živě.cz loni navštívil bezmála čtyřicetkrát, o dva roky dříve těch návštěv ale bylo dvakrát více. Seznam přístupů v poslední době se nedozvíte, registr návštěv se totiž aktualizuje až po několika měsících. Poslední dohledatelná návštěva Živě.cz se tak odehrála v polovině února letošního roku.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se Wayback Machine moc nesnaží, opak je pravdou. V roce 2006 jeho databáze dosahovala velikosti 2 PB (2 000 000 GB) a každým měsícem se rozrostla o dalších 20 TB. Jen připomenu, že se jedná o dva roky stará čísla, lze tedy předpokládat, že současný nárůst je mnohem větší.
Živě.cz v roce 2000 podle Internet Archivu
WebArchiv
Internet Archive ale není jediný, zvláště na regionální úrovni se totiž snaží „národní internetové bohatství“ zachovávat i místní veřejné nebo státní organizace. V České republice podobným způsobem zaznamenává tuzemský web Národní knihovna ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Projekt se jmenuje WebArchiv, byl spuštěn v roce 2000 a je otevřen každému, kdo se do něj zapojí. Tedy samozřejmě pouze v tom případě, že projdete schvalovacím procesem a podepíšete příslušnou smlouvu o spolupráci. Pokud ale píšete vlastní magazín, odborný web nebo blog, který již získal vlastní ISSN záznam, brány českého WebArchivu se vám v drtivé většině případů otevřou. Pokud s Národní knihovnou uzavřete smlouvu, záznam vašich stránek bude zpřístupněný přes webové stránky WebArchivu. V jiném případě bude váš archivovaný web k nahlédnutí pouze na terminálu v pražském Klementinu.
Pokud stále pochybujete o významu WebArchivu, vězte, že váš web bude navždy uchován v databázi Národní knihovny ČR a to i za desítky let, kdy už web sám o sobě vůbec nemusí existovat. Jistě je to velmi příjemné zadostiučinění pro každého, kdo chce v kybernetickém světě zanechat skutečnou a garantovanou elektronickou stopu.
Zoetrope
Internet Archive i WebArchiv jsou tradiční služby. Jsou to prostě weboví roboti, kteří čas od času navštíví vaše stránky a uloží je do databáze. Vývojáři z Adobe Advanced Technology Labs ve spolupráci s Washingtonskou univerzitou ale jdou ve své vizi, jak interpretovat prohlížení historických stránek na webu, mnohem dále.
Jedna jediná stránka v průběhu několika dnů a hodin tak, jak ji vnímá Zoetrope
Zoetrope pohlíží na historii webové stránky nikoliv jako, slovy statistika, na několik diskrétních záznamů z návštěv robota, ale jako na spojitou informaci – proud dat v čase. Aby ale mohla být historie webu spojitá, je třeba, aby ho robot navštěvoval prakticky neustále, při každé relevantní změně. Podle autorů Zoetrope dokáže (a z principu musí) speciální robot web zaznamenávat klidně v řádu několika minut. V prezentační části celého systému pak posuvníkem můžete pohybovat sem a tam a bez jediného klepnutí myši se před vámi bude proměňovat podoba stránek třeba v posledním týdnu nebo roce.
Zoetrope ale nabízí ještě něco jen stěží představitelného – časový výřez. Představte si, že navštívíte webovou stránku s tabulkou kurzů světových měn. Pomocí myší v Zoetrope prohlížeči nakreslíte nad touto tabulkou rámeček, vytvoříte vlastně jakousi časovou lupu, a rázem budete moci prostým posouváním posuvníku sledovat, jak se měnil kurz k euru během posledního roku. Aby toho nebylo málo, pokud si takových časových okének vytvoříte na stránce hned několik, můžete je propojit vazbou. Jakmile se tedy v jedné lupě změní boxík s kurzovním lístkem, v druhém se pro změnu načte třeba odpovídající graf s burzovním indexem, který je součástí stejné stránky.
Komentovaná ukázka možností Zoetrope v angličtině
Zoetrope tak skutečně vypadá jako technologické sci-fi, kupodivu ale už skutečně funguje, alespoň podle slov jeho autorů. Vy si ale prezentační program zatím nevyzkoušíte, v testovacím provozu totiž databáze obsahuje pouze vybrané webové servery a je tak tedy pro běžného uživatele k ničemu. Za vše ale i tak mluví ukázkové video, které na stránkách projektu zveřejnili autoři.
Pokud se někdy veřejný Zoetrope stane realitou, nejpalčivějším problémem bude asi potřeba obrovských decentralizovaných úložišť. Pokud totiž Internet Archive dnes čítá petabajty dat a to nearchivuje veškerou grafiku na webové stránce, datacentra Zoetrope by se nafoukla do takřka nezměrných velikostí přinejmenším desítek petabajtů. Jestli je to vůbec možné a zdali se z ryze akademické studie stane použitelná webová služba, se snad dozvíme už v příštích dvou letech. Pokud se tak ale stane, práce s webem se dramaticky a jednou provždy změní, World Wide Web totiž získá nový rozměr – čas. Vítejte v časoprostorovém internetu.
