Zkušenosti z praxe: jak moc bolí přechod z Chromu na Operu

  • Opera se stala progresivním prohlížečem s mnoha příjemnými vlastnostmi
  • Zkusil jsem jí nahradit Chrome na pozici primárního prohlížeče
  • Přechod byl velmi snadný, některé funkce ale chybí

Chrome je zdaleka nejoblíbenějším prohlížečem dneška – v globálních statistikách u něj najdeme podíl přes 56 % (Netmarketshare), mezi tuzemskými surfaři je to potom 28 % (Rankings). Od roku 2009 jsem jej jako primární prohlížeč používal také a nutno říct, že po většinu času bez větších problémů. V poslední době se jich ale objevilo několik, které byly jednou z příčin, proč vyzkoušet konkurenci v podobě alternativního prohlížeče. Tím se nakonec stala Opera.

Mezi potíže Chromu můžu zařadit nepříliš efektní správu operační paměti či pády integrovaného flashe objevující se v některých vydáních mající za následek vytuhnutí všech otevřených panelů.

Více než tyto technické zádrhely však byl přechod ke konkurenci důsledkem pouhé zvědavosti. Do Opery totiž po restartu vývoje a částečné chromizaci začaly přibývat zajímavé funkce, které mě zkrátka lákaly. Do úvahy připadal i prohlížeč Vivaldi, který vzešel z dřívějšího týmu právě Opery. Tam ale uživatelé narazí na překážku v podobě neexistující vestavěné synchronizace mezi zařízeními, bez které se neobejdu.

Přenos dat do Opery

Podobně jako většina dalších prohlížečů nabízí Opera snadný import dat z ostatních prohlížečů. V mém případě jsem tedy přenášel údaje z Chromu, což proběhlo bez jakýchkoliv problémů. Ostatně jednalo se pouze o záložky a historii, synchronizaci hesel nenechávám na prohlížeči, ale externím správci hesel. Ani s nimi by však nebyl problém, jejich případné korektní přenesení lze ihned zkontrolovat v nastavení a správci hesel.

Klepněte pro větší obrázek
Přenos nastavení proběhne prakticky na jedno kliknutí, potom stačí pouze ručně roztřídit záložky a přetahat je na lištu záložek

Jediným zdržením tak bylo rozmístění záložek do složek a na lištu pod adresní řádek. Importované záložky se totiž všechny nakopírují do jedné složky, odkud jsou třeba ručně roztřídit.

Další úpravou potom bylo nastavení vlastního vyhledávání pro Živě, kde z různých důvodů nevyužívám jen tradiční hledání poháněné Googlem (najdete vpravo nahoře), ale i náš vlastní původní vyhledávač. Opera nabízí podobně jako Chrome velmi jednoduchou tvorbu vlastního vyhledávání, kdy lze nahradit argumenty zasílané v rámci adresy metodou GET i skrytě jako POST.

Klepněte pro větší obrázek
Tvorba rychlého vyhledávání z adresního řádku. Tuhle funkci umí i Chrome, i když v ořezané podobě

Vyhledávaný řetězec stačí nahradit zástupným %s a zvolit klíčové slovo (či písmeno), kterým Opeře řeknete, že nechcete hledat ve výchozím vyhledávači. Do adresního řádku mi tedy stačí napsat například ž Microsoft a Opera ví, že má vyhledávat na Živě slovo Microsoft.

A nakonec přijde na řadu změna nastavení, které se v Opeře mírně liší od Chromu. Tím je například skrývání části adresy ve výchozím stavu. Opera v něm zobrazuje pouze samotnou doménu druhého a prvního řádu a vše za nimi skryje. To mě nevyhovuje, nicméně v konfiguraci lze tuto možnost jednoduše deaktivovat.

Témata článku: Google, Prohlížeče, Chrome, Opera, VPN, Doplňky do prohlížeče, Hangouts, Google Hangouts, Neon, Inbox

82 komentářů

Nejnovější komentáře

  • MOJE JMÉNO 3. 2. 2017 12:04:13
    Operu používám čím dál více (hlavně v práci kvůli VPN), ale Firefoxu se...
  • homernaj 30. 1. 2017 13:41:56
    V compe mám všetky prehliadače IE, Chrome, Operu, Vivaldi, Firefox. IE...
  • vegasgeek 30. 1. 2017 12:38:58
    Ja pouzivam Operu jako hlavni prohlizec uz kolem 2 let a spokojenost....
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 56

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

** Google ve svém překladači roky používal statistickou technologii ** Nyní zavádí strojové učení a neuronové sítě ** Rozdíl by měl být zvláště na větších textech patrný už nyní

20.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

** Máte nápad, ale chybí vám stroje a pořádná dílna? ** Chcete postavit ptačí budku, nebo krabičku pro Arduino? ** Brno otevřelo svůj FabLab – laboratoř pro bastlíře

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?