Živý rozhovor: s Janem Hlaváčem o Business Software Allianci

Na dotazy čtenářů Živě.cz odpovídal Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace Business Software Aliance. Jan Hlaváč působí jako tiskový mluvčí BSA téměř dva roky. Předtím se věnoval propagaci autorského práva k softwaru zejména v rámci projektů zaměřených na prevenci softwarového pirátství ve firmách. Do kompetencí Jana Hlaváče patří realizace kampaní BSA a veškeré mediální aktivity související s působením BSA v České republice.

V tomto článku najdete otázky a odpovědi týkající se tématu rozhovoru. Některé dotazy a odpovědi jsme kvůli přehlednosti zkrátili, jiné rozdělili do více částí. Některé otázky se opakovaly a v takových případech byly zpravidla zodpovězeny jen jednou. Originální verzi rozhovoru najdete na této stránce.

Odpovědi na otázky čtenářů Živě.cz

Černé plastikové pytle od BSA mi přišly vhod. Mohu vědět, kdy mohu čekat další zásilku? (Jan Kotek)

Jan Hlaváč: BSA dělá protipirátské kampaně zaměřené na firemní sektor průběžně. Letos například na jaře a v říjnu. Zaměřujeme se zejména na firmy, které působí v oblastech, kde je dle našich analýz nejvíce pirátského softwaru. Příští rok bude BSA v preventivně laděných kampaních pokračovat.

Nepřijde vám, že výrobci komerčního software schválně tolerují nelegální kopie svých programů v domácnostech? Díky mase uživatelů v domácnostech se pak snáze programy prosazují v podnikové sféře, která je hlavním zdrojem příjmů. (Jiří Eischmann)

Jan Hlaváč: O toleranci bych zde rozhodně nemluvil. Spíše je boj proti softwarovému pirátství v domácnostech mnohem složitější a těžší, a není proto tolik vidět. Díky velkému množství domácích uživatelů se aktivity protipirátských organizací a policie zaměřují zejména na nelegální distributory softwaru, tzv. „paliče“, a šíření nelegálního softwaru prostřednictvím P2P sítí. Při vyšetřování aktivit pirátských prodejců jsou však často policií vyslýcháni i jejich odběratelé.

Máme malého ISP a na něj je napojen „malý“ človíček. Ten má server (s veřejnou IP) a sdílí zdarma internet dalším rodinám (o všem jeho ISP ví a má to povoleno). Jenže ISP musí určitý provoz logovat pro policii, apod. Má tyto povinnosti i tento „malý“ uživatel se serverem? (Max)

Jan Hlaváč: Bohužel neznám odpověď, BSA se touto problematikou detailně nezabývá.

Jak se stavíte k faktu, ze End User License Agreement (EULA) nemá ve smyslu českých právních norem charakter smlouvy, tudíž na jejím základě nelze nárokovat jakékoliv pohledávky, potažmo zříkat se zodpovědnosti za škody způsobené užíváním výrobku? (Karel Bradáč)

Jan Hlaváč: Licenční a smluvní politika dotýkající se softwaru je záležitostí výrobců softwaru - bez ohledu na to, jestli jsou členy BSA nebo ne. Z pozice mluvčího BSA proto podobné dotazy nemohu nikterak komentovat.

Kdo je vlastně BSA v ČR a kde je její sídlo? Jaké má zastoupení, kolik zaměstnanců, a čím se kromě marketingu zabývají? (NoName)

Jan Hlaváč: Zasazujeme se o dodržování autorských práv k software a vůbec o ochranu duševního vlastnictví. Usilujeme, aby každý respektoval fakt, že software je majetek jako každý jiný. Když někdo v obchodě ukradne láhev piva za 15 korun, tak ho společnost považuje za zloděje. Když ale někdo ukradne program za desítky tisíc korun a ještě jeho prostřednictvím vydělává, tak pro mnohé je chytrák, který přeci není „hloupý“, aby za to platil. Lobujeme proto za zákony a právní systém, které chrání práva autorů. Primární cestou je pro nás osvěta a vzdělávání, represe je až tím posledním řešením. BSA také bojuje i za bezpečnější elektronický svět, například proti kriminalitě na internetu.

V případě že mi budou policejní těžkooděnci střílet do oken a já budu opětovat palbu, můžu tvrdit, že jsem si myslel, že to je BSA v doprovodu falešné policie, jako to bylo na té vaší slavné videokazetě? (AstorLights)

Jan Hlaváč: Prohlídky jakéhokoli druhu dělá pouze Policie ČR. BSA nikdy netvrdila, že tomu je jinak. S tímto argumentem byste asi nepochodil. Role zlého policajta je BSA vnucována hlavně samotnými médii, které více zajímají negativní informace o trestech a raziích, než o prevenci a pozitivech užívání legálního softwaru. Nejde jen o média, ale lidskou přirozenost vůbec. Lidé začnou poslouchat a něco dělat, až když jim o něco opravdu jde.

Za kolik let bych se mohl dočkat toho, že by policie pokutovala a jinak postihovala všechny uživatele nelegálně instalovaných OS, softwaru, a podobně? Já bych si to velmi přál, když mám Linux a v něm vše legálně. Přeji spoustu úspěchů v honbě za piráty! (Alois Janíček)

Jan Hlaváč: Takový stav nenastane asi nikdy, ale míra pirátství se dá podstatně snížit. Nejvíce se daří proti pirátství bojovat ve firmách. V domácnostech je to mnohem těžší, ale i tam je vidět velký pokrok. Nejnižší míra softwarového pirátství je zatím v USA - 21 procent.

Můžete sdělit formu právní či jiné subjektivity BSA a kontaktní údaje? Jde o to, že si zde tato instituce osobuje práva, která podle mého soudu a běžně dostupných informací nemá. Čili pokud zde není řádně registrována, tak je to jen jakási udavačská instituce, která si patrně za cizí peníze tady dost dobře vegetuje. (J. Podr)

Jan Hlaváč: BSA je mezinárodní organizace sdružující výrobce softwaru (www.bsa.org). Tuzemské zastoupení je podřízeno evropské centrále BSA, která sídlí v Londýně a která i financuje naší činnost. BSA funguje v ČR prostřednictvím zástupců (mediálních a právních), kteří mají mandát tuto organizaci a její členy zastupovat směrem k médiím, v propagačních akcích či v právních věcech. Pro tuto činnost BSA právní subjektivitu v ČR nepotřebuje. Navíc veškeré trestněprávní řízení (policejní prohlídky, vyšetřování, soudy) provádí pouze orgány činné v trestním řízení. BSA razie ve firmách nedělá, to je práce Policie ČR.

Opravdu si myslíte, že je vhodné marketingovou kampaň BSA, ačkoliv nepochybuji o jejich vznešených cílech, vést tímto způsobem? (smlkd)

Jan Hlaváč: Pokud máte na mysli naše aktivity v oblasti prevence softwarového pirátství ve firmách, tak naše aktivity považuji za správné a adekvátní. BSA upozorňuje širokou veřejnost, že krádež softwaru je na stejné úrovni jako krádež kterékoli jiné hmotné věci. Informujeme o rizicích spojených se softwarovým pirátstvím a zároveň radíme, jak se nelegálního softwaru zbavit – softwarový management, audity, administrativní opatření. Pokud je nám zazlívána někdy trochu razantní forma komunikace, je to forma osobního názoru. Analýzy našich kampaní ukazují, že lidé o problematice přemýšlí a nelegálního softwaru se zbavují. A to je i náš cíl.

Jak je to s morálkou reklamních kampaní BSA typu „nabonzujte svého šéfa“, které nejsou o ničem jiném, než o tom, že rozlobený zaměstnanec dostane možnost se pomstít? V čem je morálka BSA v takovém případě lepší než morálka nelegálních uživatelů software? (Jan Fiala)

Jan Hlaváč: Zastupuji BSA skoro dva roky a kampaň typu „nabonzujte svého šéfa“ jsme rozhodně nerealizovali. Prohlídky ve firmách probíhají opravdu z devadesáti procent na základě oznámení někoho zevnitř či okolí firmy. Ale hlavním motivem rozhodně není jen osobní msta. Množí se nám například dotazy od uživatelů, zejména správců sítě, které nutí management používat či instalovat nelegální software a tím je vlastně kriminalizuje. Proto jsme vytvořili informační stránku, kde lidem radíme, jak se kriminalizaci účinně bránit. Nahlášení pirátství policii je ta poslední varianta.

Na základe jaké dohody (smlouvy, pověření) spolupracuje BSA s policií? Anebo funguje jen jako „udavačská“ osoba? (NoName)

Jan Hlaváč: BSA nemá s policií žádnou smlouvu a ani žádný zvláštní status. Vystupujeme vůči policii jako každý občan této země. Pokud máme důvodné podezření, že se v nějaké firmě používá nelegální software, podáváme klasické trestní oznámení. Celé další šetření je již v rukou orgánů činných v trestním řízení. Právní zástupce BSA pak pouze reaguje na požadavky vyšetřovatelů či soudu. Například vyčíslujeme škody poškozených výrobců softwaru sdružených v BSA.

Pokud se dokáže držení nelegálního software a soud uloží peněžitý trest, tak jak je popsané např. na vašich internetových stránkách, po zaplacení „škody“ se stává daný člověk legálním vlastníkem software? Protože pokud by nezískal licenci, nemohla by nastat škoda v takové výšce, ale jen z doby nelegálního užívání. (NoName)

Jan Hlaváč: Uhrazením škody způsobené nelegálním užíváním softwaru se pirátský software rozhodně nelegalizuje. Ten je nutné si koupit, nelegální software odinstalovat a nahradit jej legální instalací.

Při koupi médií (CD, DVD), vypalovacích mechanik, tiskáren, kopírek a dalšího zboží, zaplatím i jakýsi poplatek všelijakým „ochranným svazům“, jako je třeba OSA. Týká se toto i vaší organizace? A pokud ano, přijde vám to správné, že za tisknutí mých dokumentů na mé tiskárně či vypalování mé práce na CD platím skrze tyto poplatky úplně cizí organizaci? Já opravdu nechápu, proč bych měl „živit“ organizace zastupující třeba Karla Gotta nebo Microsoft! (JK)

Jan Hlaváč: Odpověď na Vaší otázku je NE. BSA bojuje za to, aby lidé respektovali autorská práva k softwaru. Konkrétně licenční smlouvy, které jsou nedílnou součástí téměř každého programu. BSA se rozhodně nestará o to, jak užíváte kopírku či tiskárnu.

Nemělo by právě toto sdružení korporací jít příkladem a vyrovnat závazky co v Česku nasekalo svými přešlapy? Nebojíte se dělat tiskového mluvčí téměř mafiánské organizace, která než by zaplatila soudem uznané závazky, zvolí taktiku sebevypaření se? Nepomohly by právě osvětové a ne zastrašovací akce? Mně je problém s licencováním software ukradený, protože mám všechen legálně, ale představa, že anonymní udání konkurence by vedlo v návštěvě a zabavení PC ve firmě mě dvakrát neuklidňuje. Zvláště, když mám vše legálně, a místo náhrady škody se můžeme pouze soudit s vámi nebo právní kanceláří, co v ČR BSA zastupuje. Nemyslíte, že osvěta u domácích uživatelů by vedla k lepším výsledkům? (Falck Peter)

Jan Hlaváč: Naše osvěta a kampaně se zaměřují zejména na firmy v segmentech, kde je nejvyšší míra pirátství, ale nevyhýbáme se ani domácnostem. Snažíme se vzdělávat domácnosti zejména prostřednictvím médií, ale výsledná publicita se mnohdy smrskne jen na tu bulvární část o policejních raziích, trestech a podobně. Informací o prevenci je uvedeno minimum, přestože je novináři obdrží. Rádi bychom se zabývali jenom prevencí, ale na tiskovou konferenci o prevenci pirátství vám téměř nikdo nepřijde. Bohužel.

Dostalo se mi do ruky několik bazarových kusů značkových PC, které mají nálepku OEM licence MS Windows 2000. Stačí to, abych mohl daný systém legálně používat nebo je k tomu třeba ještě nějaký jiný doklad, např. doklad o nákupu OS, originální CD, atd. (Marek Vávra)

Jan Hlaváč: K počítačům by měl být i nabývací doklad, ze kterého je jasné, s jakým OEM softwarem byl počítač pořízen. Jenom cedulka, že se jedná o OEM software nestačí.

Vadí mi výhrůžky, které kolem sebe rozhazujete. Proč neupozorňujete na dostupné Open Source alternativy. (Juraj Václavík)

Jan Hlaváč: BSA lidem neradí, jaký software mají na počítači používat – jestli Open Source či komerční. To je čistě na rozhodnutí každého jednotlivce. BSA upozorňuje, aby lidé používali software v souladu s licenčním ujednáním a neporušovali práva autorů. V praxi to znamená, aby případný nelegální software odinstalovali a nehradili jej legálním. Nezáleží jestli placeným či Open Source.

Vzhledem k ceně softwaru, používáte na svém počítači i freewarové programy nebo dáváte přednost komerčním produktům? (Jiří Janků)

Jan Hlaváč: Já osobně pro práci používám výhradně komerční software od renomovaných výrobců, kterým důvěřuji. Nejen, že mi přijdou výhodné svým poměrem cena/hodnota, ale také vím, že je někdo nepoužívá k jiným účelům, například jako spyware. Hodně dobrého softwaru je dostupného za pár stovek či dokonce zadarmo, to rozhodně nezpochybňuji.

Pokud si v současnosti po dobu svého studia koupím MS Office 2003 pro studenty a po skončení studia se budu věnovat práci, mohu stále využívat tento produkt? Pokud ne, připadá mi verze pro studenty vytvořená s opačným motivem, než je studentům pomoci. (Fajo)

Jan Hlaváč: To není otázka na BSA, ale výrobce tohoto programu, tedy firmu Microsoft. Obecné pravidlo zní, že rozsah používání softwaru se řídí podle licenčního ujednání, které jste při instalaci odsouhlasil. Nevíte-li si rady, obraťte se na výrobce softwaru s žádostí o vysvětlení. To platí u všech programů, které instalujete a nejste si jistí, jestli neporušujte licenční ujednání. Pokud se zněním nesouhlasíte, program neinstalujte a vraťte jej výrobci s tím, že nesouhlasíte s jeho licenčním ujednáním. Není pravda, že nákupem či otevřením krabice se softwarem uživatel automaticky souhlasí s licenčním ujednáním. To si samozřejmě musíte nejdříve přečíst, abyste s ním mohl souhlasit. Pokud s ujednáním nesouhlasíte, máte právo program vrátit. Na licenční politiku výrobců softwaru BSA nemá vliv.

Má česká BSA v plánu začít postihovat domácí uživatele nelegálního SW? Je to vůbec prakticky plošně realizovatelné (zatím jsem postřehl jen strašení podnikatelů prostřednictvím reklamy v rádiu)? Využil už někdo možnosti „nabonzovat“ někoho anonymně prostřednictvím e-mailu? Co vůbec následuje po takovém udání? Jaké postihy hrozí reálně domácímu uživateli. A jaké postihy hrozí reálně například malému podnikateli? (Otakar Haška)

Jan Hlaváč: Vzdělávat domácnosti budeme, ale jejich postihování je práce orgánů činných v trestním řízení. To není prací BSA. Razantně snížit pirátství v domácnostech je velmi náročné a je to běh na dlouhou trať. Každopádně celoplošná osvěta domácností realizovatelná je. Ano, oznámení o užívání nelegálního softwaru prostřednictvím mailu dostáváme. A děje se tak poměrně často. Valná většina lidi se ale obrací přímo na policii. Není důvod BSA využívat jako prostředníky. Pokud shledá BSA takové oznámení jako relevantní, tak jej předáme policii, která rozhodne, jestli se případem bude dále zabývat či ne. Pokud se rozhodne případ prošetřit, zapojují se do celého procesu další orgány činné v trestním řízení. Pokud jde o postihy, neexistuje rozdíl mezi domácím a firemním uživatelem. Nelze ani za porušování autorských práv stíhat firmu, jde vždy jednotlivce, fyzické osoby. Pokud je nelegálně šířen software ve firmě, může být v závislosti na důkazech obžalován téměř kdokoli – od řadových zaměstnanců až po nejvyšší management. Nejčastěji však před soudem stanou správci IT a management firem.

Těm se většinou podaří prokázat spoluúčast – ať již tím, že nelegální software sami instalovali či jeho existenci tolerovali. Trest se odvíjí od množství nelegálně užívaného či distribuovaného softwaru a dalších okolností. Může se jednat o desítky tisíc až miliony korun. Kromě vysokých peněžitých trestů, propadnutí věci či dokonce trestu odnětí svobody do výše až pěti let hrozí za porušování autorských práv platby vysokých finančních kompenzací poškozeným softwarovým firmám. A to až dvojnásobek licenčních poplatků. Dotčená firma si samozřejmě legální software musí řádně zakoupit, chce–li jej užívat dál. Některé případy najdete zde.

Jsem student, mám cca 300 DVD filmů, operační systém, programy, hry - všechno je warez. Nic dál nerozšiřuji za peníze, jen mezi námi studenty. Co mi hrozí? (J.K.)

Jan Hlaváč: Hrozí Vám to samé jako ostatním pirátům: Kromě vysokých peněžitých trestů, propadnutí věci či dokonce trestu odnětí svobody do výše až pěti let hrozí za porušování autorských práv platby vysokých finančních kompenzací poškozeným softwarovým firmám – a to až dvojnásobek licenčních poplatků.