Po dlouhém očekávání, spoustě uniklých prezentací a neoficiálních testů se konečně AMD odhodlalo a oficiálně představilo nové modely svých výkonných procesorů bez integrovaného grafického čipu, které doplní stávající řadu APU. Ty jsou určeny pro střední třídu a obsahují tedy i zmíněný grafický čip řady Radeon HD.
AMD představilo procesory s novou architekturou Bulldozer i s pokročilejší výrobní technologií – 32 nm (SOI).
AMD FX se čtyřmi až osmi jádry
V nabídce procesorů se zatím objevily čtyři modely (AMD FX-8150, FX-8120, FX-6100 a FX-4100), později se na trh dostanou i verze FX-8100, FX-4170 a FX-4150. Přesné parametry si můžete prohlédnout v tabulce ze serveru Anandtech, jak je vidět, nejvyšší model má celkem osm jader na frekvenci 3,6 GHz, přičemž díky technologii Turbo Core 2.0 lze chvilkově zvýšit frekvenci několika jader až na 4,2 GHz. TDP u tohoto modelu 125 W a koncová cena 245 dolarů (přibližně 5 400 Kč s DPH), což už samo o sobě dává odhadovat, co lze očekávat od výkonu.
Názvy procesorů jsou jednoduché, první číslo znamená počet jader, takže můžete okamžitě a snadno zjistit, kolik jader tento procesor má. U těchto procesorů však nelze na počet jader příliš sázet, to se ale jistě přesvědčíte z testů.
Procesory AMD FX jsou plně kompatibilní se základním deskami se socketem AM3+, co se ale ukrývá uvnitř čipu? Na obrázcích si můžete prohlédnout diagramy složení a uspořádání, AMD má coby základní jednotku - Bulldozer modul, která je tvořena dvěma procesorovými jádry. Osmijádrový model má tedy čtyři takové moduly.
Trochu problém lze ale tušit z jiných specifikací procesoru, které se týkají rozměrů a počtu tranzistorů. Čipy AMD FX Bulldozer totiž mají velikost 315 cm2 a počet tranzistorů je kolem 2 miliard. Že je něco v nepořádku, se lze přesvědčit především v porovnání se současnými Sandy Bridge čipy, které mají přibližně 995 milionů tranzistorů.
AMD stejně jako Intel začalo prodávat i vodní chlazení od Aseteku, které bylo dlouhou dobu pouze spekulací. Pojďme ale na to nejdůležitější – reálné testy.
Testy: osm jader nebude stačit každému
Stejně jako při uvedení nových modelů od jakékoli velké společnosti, se i v případě těchto procesorů vyrojili podrobné testy po celém světě a na všech velkých zahraničních serverech, které se specializují na hardware či počítačový segment.
V tomto článku se podíváme pouze na malý výběr, který ukáže dostačující náhled, pokud ale hledáte výkon v konkrétní aplikaci nebo v porovnání s určitou konfigurací, můžete se sami probrat všemi testy na různých serverech. Abyste nemuseli hledat, zde jsou jejich odkazy: HotHardware, Guru3D, HardwareHeaven, Hardware Canucks, KitGuru, TweakTown, Legit Reviews, Hexus, TechwareLabs, PC Perspective, AnandTech, Legion Hardware, Benchmark Reviews, Lost Circuits, TechSpot, The Tech Report, Neoseeker, Overclockers, Rage3D, [H]ard OCP, X-bit labs, Hi Tech Legion, Madshrimps, VR-Zone, eTeknix, TechRadar, Vortez Hardware, OC3D, Overclockers Club, Bjorn3d.
Nejdříve se podíváme na pár syntetických testů, jež ukáží teoretické limity, ke kterým se většina běžných aplikací příliš nepřiblíží:
Pokud jde o propustnost paměťové části, tam dokáže AMD s Intelem částečně držet krok, horší je to ale v případě výkonu jader. Dobře je to vidět v programu Cinebench, kde je FX-8150 při testu s jedním jádrem dokonce pomalejší než starší Phenom II X4 975 BE na stejné frekvenci a o polovinu pomalejší, než Intel Core i7-2600K. Tak trochu vtipné porovnání je pak při použití všech jader zároveň. Osmijádrový model od AMD nestačí na již téměř rok starý čtyřjádrový model od Intelu, který je ještě navíc na nižší frekvenci 3,4 GHz.
Z toho důvodu nelze brát osm jader AMD ve srovnání s Intelem vůbec v potaz. AMD ale nastavil cenu tak, aby konkurovala právě těmto čtyřjádrovým modelům od Intelu.
V případě dalších testů se tento směr opakuje. U her, kde se často používá spíše méně jader, ztrácí obvykle hodně, v aplikacích, kde lze využít všechna jádra, se pohybuje na hranici výkonu čtyřjádrového Core i7-2500K/2600K.
Spotřeba
I přes to, že jsou nové procesory vyráběny 32nm technologií, nemají příliš optimální spotřebu. Vzhledem k obrovskému počtu tranzistorů se však není čemu divit. AMD ale velmi dobře zapracovalo na klidové spotřebě, kdy nejsou využívána žádná jádra a oproti starším modelům Phenom II se jedná o výrazný krok vpřed.
Při vytížení všech jader již ale počet tranzistorů nelze obelhat, a jak se ukazuje, spotřeba je nesrovnatelně větší, než u procesorů od Intelu, které navíc poskytují podobný výkon.
AMD má problém
Fanoušci AMD sice dlouho očekávali s tvrdým názvem Bulldozer dostatečnou konkurenceschopnost proti Intelu, ale zázraky se v tomto případě nekonají. Pokud bylo AMD imaginárně přibližně rok za Intelem (z technologického pohledu), s novými Bulldozery se toto zpoždění možná ještě zvětšilo.
Bulldozer připomíná poslední období Pentium 4, kdy se Intel dostal do špatného směru s nízkým výkonem a vysokou spotřebou. Tam, kde se Intel snažil neustále přidávat frekvenci, teď AMD stejně tlačí počet jader. Pro srovnání současných modelů hovoří fakt, že pokud budeme považovat osmijádrový model částečně srovnatelný s čtyřjádrem od Intelu, stále to znamená, že Intel dokáže stejného výkonu dosáhnout s dvakrát menším počtem tranzistorů. A to se pochopitelně odráží i na spotřebě čipu, protože jsou vyráběné stejnou, 32nm technologií.
AMD posadilo ceny na úrovně čtyřjádrových modelů, avšak stále se při porovnání dalších vlastností, jako třeba spotřeba, jedná o vyšší ceny, než je zdrávo. Tabulka ze serveru Techreport ukazuje zajímavý pohled na poměr výkonu proti ceně:
V něm je FX-8150 v průměru výkonově podobný Core i5-2500K, jeho cena je však stále o několik desítek dolarů vyšší. Z nových modelů jsou zkrátka zklamaní i samotní fanoušci AMD.
AMD sice oznámilo, že příští rok představí inovované Bulldozer jádra (Piledriver), která budou mít až o 10 % vyšší výkon, to by ale znamenalo přibližně srovnání se současnou Sandy Bridge architekturou. Intel ale příští rok chystá Ivy Bridge, která je zaměřena na snížení spotřeby a další zvýšení výkonu. Už teď lze tedy předpokládat, že ani příští rok se AMD v segmentu samotných procesorů při srovnávacích testech nebude příliš dařit.
AMD má ale silnou stránku v podobě grafických čipů v APU, které budou stále více hybridní. Pokud bude v této oblasti tlačit vývoj dostatečně rychle dopředu, může s Intelem úspěšně soupeřit na poli středně výkonných platforem. Ani tady ale Intel nespí a jeho grafický čip v procesoru se teď výrazně zlepšuje doslova každým rokem.