Začátkem března by se měl do Windows dostat ballot screen – už ze všech směrů „provařená“ nabídka s možností instalace výchozího webového prohlížeče ve Windows podle vlastního gusta. Ačkoliv se původně počítalo s tím, že se výběrový dialog dostane do nových Windows 7 ještě před jejich říjnovým vydáním, nakonec se díky připomínkám ze strany Evropské komise celý projekt odložil o několik dalších měsíců.
Ballot screen by si ale měli vyzkoušet i majitelé dříve zakoupených Windows, kam se dialog dostane skrze systémovou aktualizaci. Ve své podstatě se ale jedná především o nutnou formalitu na základě dohody s Evropskou komisí a bezplatnou reklamu pro jedenáct dalších výrobců webových prohlížečů. Lze tedy očekávat, že bude drtivá většina uživatelů Windows ballot beztak ignorovat. Majitelé OEM licencí by pak na podobný dialog ani nemuseli narazit, zde se totiž počítá s tím, že o výchozím webovém prohlížeči rozhodne výrobce počítače. Toto bude běžná praxe zvláště na laptopech.
Ballot screen už i v češtině (vyzkoušejte si ho)
A co se stane s Internet Explorerem? Pokud si ho nový uživatel Windows 7 nevybere, deaktivuje se a v systému zůstane aktivní pouze jeho jádro, které využívají další programy včetně Průzkumníku. Nikde ale nenarazíte na tolik typické modré logo.
Tolik tedy k samotnému ballot screenu, jaké prohlížeče ale vlastně nabízí? Najdete tu samozřejmě silnou pětku Internet Explorer, Firefox, Opera, Safari a Chrome. Několik dní před ostrým startem ale mohou leckoho překvapit i poměrně exotické prohlížeče.
Internet Explorer asi netřeba představovat. V ballotu bude zastoupena jeho nejnovější verze 8, kterou Microsoft vydal na jaře loňského roku. Osmička měla zastavit nekontrolovatelný tržní pád na úkor sílícího Firefoxu, ve skutečnosti ho ale pouze na krátký čas pozastavila. Microsoft jde ale správným směrem a mnozí věří, že „devítka“, o které se dnes mluví spíše za zavřenými dveřmi a která by měla přinést hardwarově akcelerované vykreslování webové grafiky a písma, bude už skutečně přelomová.
Internet Explorer 8 má za sebou rok existence
Kdo by to před šesti lety řekl. Z malého Davida vyrostl obrovský Goliáš, který se už v některých regionech a zemích stál surfařskou jedničkou. Ve srovnání s posledními verzemi Opery a výkonem Chromu však pomalu ztrácí i tento prohlížeč. Pokud si bude chtít Firefox zachovat punc technologického inovátora, měl by co nejdříve představit slibovanou verzi 4.0 s přepracovaným uživatelským rozhraním.
Firefox 3.6 je na půli cesty k očekávané čtvrté generaci
Opera má zajímavou pozici. Zatímco v globálním měřítku se řadí až za Chrome a Safari (zprůměrované podíly všech velkých webových statistik), ve střední a východní Evropě a zvláště v Rusku se těší mnohem větší popularitě. Platí to i o Živě.cz, kde patří Opeře bronz. Poslední testovací verze 10.5 vypadá velmi zajímavě a zdá se, že Opera ztratí punc překombinovaného prohlížeče. Otázkou zůstává, jestli se ji podaří konečně prorazit, její tržní podíl totiž dlouhodobě stagnuje. Stojí za připomínku, že to byla právě společnost Opera Software, která vlastně už před lety rozpoutala spor při Evropské komisi, díky kterému svět objevil dvousloví ballot screen.
Opera 10.5 Beta 2 se v jednoduchosti inspirovala v Chromu
Chrome je nejmladším prohlížečem z rodiny velkých hráčů. V nitru ale úplně nový není, jeho jádro je totiž postavené na WebKitu, který najdete i v Safari. Díky němu a rychlému JS enginu V8 nabízí poměrně vysoký výkon, který v současné době ohrožuje jen testovací Opera. Chrome je ale zároveň velmi jednoduchý a prostý prohlížeč, což odrazuje především náročné surfaře a hračičky. I zde se ale blýská na lepší časy, většinu z těchto neduhů totiž vyřeší podpora rozšiřujících doplňků.
Hlavní výhodou Chromu je rychlost a jednoduché rozhraní
Posledním z velké pětky je Safari. Prohlížeč zůstává normou na počítačích Apple, verze pro Windows ale rozhodně nepatří k těm nejpovedenějším. I Safari je velmi rychlé, po pár hodinách surfování ale spotřebuje obrovské množství RAM. Často také vytěžuje procesor. Safari používá jádro WebKit a i nadále se bude s Operou a Chromem přetahovat o prvenství v javascriptových výkonnostních testech.
Safari je rychlé a minimalistické, jeho nároky na systémové prostředky jsou ale vysoké
Flock je prvním z derivátových prohlížečů – je odvozený z jiného prohlížeče, nebo alespoň používá jeho zobrazovací jádro. Flock je postavený na Firefoxu a rozšiřuje ho o zajímavé grafické rozhraní a funkce komunitního surfování. Dokáže v sobě tedy integrovat snadný přístup na Twitter, Facebook a další sociální sítě. Z hlediska výkonu je srovnatelný s Firefoxem, ke dnu ho ale může táhnout „balast“ nainstalovaných sociálních doplňků.
Specialitou Flocku je napojení na hromadu webových služeb
Maxthon je nejoblíbenější Internet Explorer, dalo by se napsat. A je tomu skutečně tak – zvláště v Asii, kde společně s dalšími IE deriváty okupuje většinu trhu. Maxthon patří k nejpokročilejším a nejvybavenějším webovým prohlížečům, přemíra funkcí může být ale občas na škodu – zvláště v době, kdy se jiní včetně Opery snaží nabídnout naopak velmi lehké a srozumitelné prostředí, které veškeré pokročilejší funkce umě skrývá pod povrchem.
Maxthon je nepsaný standard mezi prohlížeči založenými na jádře Internet Exploreru
Stejně jako Maxthon i Avant Browser má své kořeny v Číně, používá základ Internet Exploreru a společně s Maxthonem soutěží především o tento miliardový trh. Díky čtyřem desítkám lokalizací si ale v minulosti získal početnou skupinu fanoušků i v Evropě. Stejně jako Maxthon nabízí pokročilé funkce podle tradice prohlížečů z počátku století.
Avant Browser používá svuj vlastní skin a rozumí česky
Prohlížeč s exotickým jménem je ve skutečnosti převlečený Firefox a nesnaží se to ani zakrýt osobitějším uživatelským rozhraním. A co nabízí navíc? Pokročilejší funkce díky několika integrovaným doplňkům a také obě hlavní vykreslovací jádra Gecko z Firefoxu a integrovaný Internet Explorer.
Sleipnir jako by z oka vypadl Firefoxu, který je jeho základem
Specialitou je používání jader Gecko i Internet Exploreru
Stejně jako Sleipnir je na Gecku a Firefoxu založený i K-Meleon. Jeho uživatelské rozhraní je sice osobitější, na dnešní poměry ale už poměrně zastaralé a chybí také čeština. Přidanou hodnotou jsou tedy pouze některé pokročilejší funkce pro surfování a práci se zdrojovým kódem. Běžný uživatel pravděpodobně nenajde důvod, proč by si měl vybrat zrovna tento prohlížeč.
K-Meleon je založený na Firefoxu a rozšířuje ho o několik speciálních funkcí
GreenBrowser je sice podle názvu zelený, s ekologií to má ale pramálo společného, jeho domovinou je totiž opět Čína. Založený je stejně jako Maxthon a Avant na Internet Exploreru, jako výchozí vyhledávač slouží Baidu (!) a vzhledem připomíná Internet Explorer 6 obohacený o některé designové prvky Applu. Shrnuto podtrženo se jedná o poměrně ošklivý prohlížeč, jehož jedinou přidanou hodnotou je fakt, že se budete cítit skutečně exoticky. Výbava přitom není vůbec špatná, GreenBrowser je opět takový malý Maxthon, a nechybí ani kvalitní česká lokalizace.
GreenBrowser se vizáží inspiroval v Internet Exploreru 6 a Applu
Pokud se GreenBrowser řídí deset let starými pravidly GUI, pak se poslední v řadě – SlimBrowser zapomněl někde na sklonku devadesátých let. Autoři jej sice vybavili několika skiny, jeden je ale horší než druhý, program nespolupracuje s prostředím Windows Aero, přitom je ale i on vybavený kupou zajímavých funkcí. Slim zároveň uzavírá prohlížeče založené na Internet Exploreru a i on se může pochlubit nálepkou „vyrobeno v Číně“.
SlimBrowser a jeho zajímavé představi o vkusu a ergonomii
Ballot screen je evropský projekt, který by se měl týkat pouze systémů Windows prodaných na území Evropské unie. Pokud budeme ignorovat fakt, že polovinu z nabídky tvoří čínské webové prohlížeče, nabízí se spíše otázka, proč se ty nejexotičtější z nich do seznamu vůbec dostaly a zdali by nebylo s ohledem na jejich penetraci na evropském trhu lepší, kdyby byl ballot screen odtučněný a nabízel pouze masové a relevantní prohlížeče.
Na druhou stranu se alespoň mnozí seznámí s programy, které jsou dnes IN na východoasijském trhu, Čína se ostatně dle mnohých brzy stane „Sillicon Valley“ 21. století.