Z velkého testu LCD panelů: Samsung SyncMaster 205BW vs. HP L2045w

Do dnešního duelu jsme vybrali dva širokoúhlé dvacetipalcové LCD panely Samsung SyncMaster 205BW a Hewlett Packard L2045w.

Jak jsme testovali

Údaje výrobců o jejich monitorech lze snadno nalézt v prodejnách nebo na internetu, ovšem ne vždy si z nich uděláte zcela jasnou představu o daném produktu. Navíc se často teorie od praxe trochu liší. Ve výsledkové tabulce proto najdete nejen přehled parametrů, ale také naše výsledky měření a ověření hlavních parametrů.

Před samotným testováním jsme nechali monitory minimálně půl hodiny zahřát, aby bylo rozsvícení obrazu dokonalé a všechny displeje mohly být porovnány za stejných podmínek. Při vlastním testu jsme největší prostor pochopitelně věnovali hodnocení kvality obrazu (50% podíl na celkovém hodnocení). Dále jsme se podrobněji věnovali ergonomii monitoru (25% podíl na hodnocení), funkční výbavě (20% podíl na hodnocení) a v úvahu jsme vzali také množství a kvalitu dodávaného softwaru (5% podíl na hodnocení).

Základní testovací obrazce

V první fázi jsme za pomoci výborného diagnostického programu M-Tester subjektivně hodnotili nejprve horizontální a vertikální viditelné úhly. Hodnotili jsme také podání jasu a kontrastu, které jsme určili na testovacím obrazci téhož programu. Hodnota 100 % označovala bílou barvu, hodnota 0 % černou barvu; mezi nimi byly umístěny šedé pruhy různého odstínu a podle počtu šedých pruhů, které bylo možné na zkalibrovaném monitoru ještě rozeznat, jsme určili procentuální rozsah odpovídající viditelnému rozmezí jasu a kontrastu, resp. schopnosti monitoru rozlišit stupně šedé barvy na černém či bílém pozadí.

Program M-Tester jsme použili také k hodnocení barevného podání. Na dalším testovacím obrazci jsme hledali změny tónů a intenzity barev. Nejlepší monitory zobrazily barvy v celém spektru, horší měly problém třeba jen s některými složkami RGB nebo nezobrazily úplně celé spektrum barev – nejsvětlejší a nejtmavší odstíny se proto slévaly. Ve výsledkové tabulce jsme hodnotili zvlášť barevné podání každé ze složek RGB, nejvyšší možná hodnota je 100.

Dále jsme se zaměřili na kvalitu podsvícení, možnosti nastavení jasu a kontrastu, barevné podání a hodnocení kvality obrazu při připojení analogovým vstupem. Poté jsme na monitoru spustili HD video a demo z akční hry Half-Life 2, a hodnotili jeho odezvu. Změřili jsme také dobu náběhu monitoru, tedy čas potřebný k plnému rozsvícení obrazu na monitoru po stisknutí zapínacího tlačítka.

Nažhavený osciloskop

Nejpřesnější hodnoty měření odezvy a rovnoměrnosti podsvícení jsme však získali pomocí našeho testovacího osciloskopu. Pro tyto testy jsme použili optickou sondu a dvoukanálový osciloskop ETC M574. Testů odezvy jsme prováděli celkem pět (vždy opakovaně) v různých situacích. První byla 0-127-0, tedy z černé do šedé a zpět. Druhá situace byla 0-255-0, neboli z černé do bílé a zpět.

Největší problémy však měly monitory s přechodem 255-127-255, kdy musely z maximálního jasu a ustálit obraz na přesně daných hodnotách. Poslední dvě varianty tvořily přechody mezi dvěma odstíny šedi, konkrétně mezi hodnotami 50-200-50 a 75-180-75.

Zajímavé výsledky měření můžete vidět u jednotlivých monitorů. Sami si pak můžete udělat obrázek o tom, jak se námi naměřené hodnoty shodují s hodnotami udávanými výrobcem. Vždy totiž záleží na tom, jakou toleranci si výrobce stanoví pro daný přechod a mezi jakými hodnotami daný přechod provádí. Nutno podotknout, že my jsme byli v měření odezvy značně nekompromisní, čemuž také odpovídají naměřené výsledky.

Po měření odezvy následoval test rovnoměrnosti podsvícení. K tomuto účelu nám opět výborně posloužil osciloskop ETC M574. Plochu monitoru jsme rozdělili pomocí sítě 10 × 8 a pustili na ni bílou plochu z M-Testeru. V daných bodech jsme pak měřili intenzitu podsvícení, výsledkem čehož je hodnota udávaná v mV. Ze sítě změřených bodů pak vznikla názorná mapa homogenity podsvícení, kterou najdete na ploše každého monitoru.

Po zhodnocení kvality obrazu jsme dokončili testování zhodnocením funkcí a výbavy monitorů. Hodnotili jsme vzhled, design, barevné provedení, normu, funkční tlačítka (počet, přímá tlačítka, ovládání, dostupnost, ergonomii), vstupy a výstupy (počet, dostupnost, vedení kabelů a jejich možnosti), způsoby, snadnost a možnosti otáčení a polohování monitorů. Podrobně jsme prozkoumali OSD nabídku, její možnosti, provedení, logické uspořádání i nadstandardní funkce.

Body mohl získat každý panel i za možnosti polohování. V této části jsme hodnotili naklápění v kladném i záporném směru, otáčení kolem osy, otočení panelu na výšku (nejvíce bodů dostal panel, který měl tuto funkci podpořenou i softwarově) a výškovou stavitelnost.

Na závěr jsme prozkoumali dodávaný software, vyzkoušeli jeho kvalitu, praktickou využitelnost a přehlednost jeho prostředí. Pokud obsahovaly monitory i reproduktory, podrobili jsme je poslechovému testu několika vzorových skladeb. Výsledek opět najdete v přehledné tabulce.

Pro přesné testování rychlosti odezvy a rovnoměrnosti podsvícení jsme použili digitální dvoukanálový osciloskop ETC M574 s optickou sondou.

Za zapůjčení děkujeme společnosti ETC (www.etc.sk)

 

Rovnoměrnost podsvícení

U každého testovaného LCD panelu najdete v jeho obrazovce barevnou mapu podsvícení, která je výsledkem našeho měření. Jednotlivým barevným odstínům odpovídá určitá intenzita podsvícení odvíjející se od maximální hodnoty v rámci každého panelu. Nejčastěji se setkáte s maximální intenzitou ve středu panelu, která pak poměrně rovnoměrně klesá směrem ke krajům. Bohužel i zde se najde řada výjimek – takové LCD panely pak mají samozřejmě horší obraz.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,