iPodnik je poskytovatelem IT služeb prostřednictvím datového centra již čtvrtým rokem na českém trhu. Podělil se o zkušenosti s Windows Server 2012.
Protože pracujeme na platformě Microsoft, dlouho jsme čekali na významný upgrade, který by mohl přijít a posunout tak naše služby o úroveň výše a přinést zlepšení služeb pro naše zákazníky a tím i pomoci jejich byznysu.
Windows server 2008 byl pro nás dlouho stabilní lodí včetně role Hyper-V. Systémové nároky však neodpovídaly našim představám, přesto naši zákazníci uvítali možnost mít ekonomický systém kdykoliv dostupný, my jsme však cítili, že by to chtělo něco lepšího. Proto jsme velmi uvítali Windows Server 2012, který má významně vylepšený RDP protokol a i lepší konektivitu z mobilních zařízení jako jsou tablety nebo mobilní telefony a konzumuje menší šířku pásma (ale pokud máte silné připojení, můžete ze vzdálené plochy streamovat i video). Už o půl roku později ale začaly prosakovat informace o vydání R2 a aktuálně, po testech v laboratoři a následném nasazení do produkce jej vnímáme jako první skutečný cloudový operační systém, právě i díky možnosti Work Folders.
Proč rychlý přechod a přeskok rovnou na R2
Důvodů, proč pro tentokráte vynecháme pravidlo o jednu verzi zpátky, je celá řada, začněme ale tím, co nás nadchlo nejvíce – nejlepším desktopem pro zákazníky. Oproti 2012 má R2 výhodu v rychlejším spouštění programů (tedy alespoň těch, které hostujeme nejvíce) a znovu vylepšený přenos dat mezi datovým centrem a počítačem zákazníka. Za stejného nastavení se tedy našim klientům dostane vyššího výpočetního výkonu. U 2012 nás také trápila podpora tiskáren, u R2 jsme si všimli i podpory tiskáren, které jsme jinak museli složitě doinstalovávat ručně.
Zákazníkům se také vrátilo tlačítko Start v podobě ikony na hlavním panelu. Věřím, že to pomůže k lepší orientaci na serveru a rychlejší práci – pokud si správně uspořádáte dlaždice, tak po zmáčknutí tlačítka Start najíždíte myší do stále stejné pozice. Totéž platí i o stisknutí tlačítka Windows na klávesnici – tady je to jednoduchý trik, který vyvolá dlaždice a programy se spouští rychleji. Pro staromilce ale samozřejmě zůstala možnost připnout si programy na hlavní panel, nejlepší je snad kombinace obojího – často používané programy na hlavní panel a ty méně často v dlaždicích. Klepnutím pravým tlačítkem myši na tlačítko Start se nyní lze i odhlásit – pro někoho příjemnější cesta, naši zákazníci mají ale na ploše ikonku pro odhlášení ze serveru rovnou.
Work Folders (česky Pracovní složky) jsou také dokončením kompletního supportu cloudu – jedná se o Váš „soukromý Dropbox“ na Vašem serveru podle Vašich pravidel. V počítači zákazníka je označen adresář, který se má synchronizovat se serverem (na serveru se instalují Work Folders jako role) a ten podle nastavení zabezpečení nasdílí příslušné složky ze serveru a provádí jejich synchronizaci mezi počítačem uživatele a vzdáleným serverem. Zatím je funkce dostupná jen pro Windows 8.1, ale Microsoft slibuje vypracovat klienta pro Windows 7 a iPhone, datumy pro release ještě nejsou známy. iPodnik bude nabízet Work Folders zdarma pro každou firmu, která má u nás aplikace hostované na Windows Serveru 2012 R2.
Jak probíhalo nasazení – woohoo upgrade!
Přechod z 2012 na 2012 R2 je konečně upgrade bez obtíží, je k němu potřeba jen instalační médium, které se spustí na serveru, a jeden restart. Nemusíme tedy přenášet data nebo uživatelské profily, dokonce i v prostředí serverů zapojených do Active Directory, na kterých je spuštěn MS SQL Server, vše proběhlo v pořádku. Díky tomu máme pro zákazníky menší downtime, tady asi není co dodat, snad jen, že bychom doporučili nejprve upgradovat Vaše stávající Active Directory na 2012 R2, aby si verze serverů odpovídaly a byla zajištěna i zpětná kompatibilita.
Hypervizory – konečně!
Pravá šťáva ale začíná na fyzických hostech při aplikaci Hyper-V role, tady Microsoft v předchozích verzích hodně zaspal a teď hodně dohnal. Z praktických věcí jsou to hlavně tři, které snižují downtime zákaznických serverů a to
- Přidání diskového prostoru za chodu
- Přidání operační paměti za chodu
- Přidání procesorů za chodu
Všechny výše jmenované operace bylo dříve nutné provádět spolu s vypnutím virtuálního stroje a to znamenalo pět až deset minut výpadku a v některých případech tedy čekání na noc, protože na serveru byli přihlášení uživatelé, a kvůli jejich aktivitě je nebylo možné odhlásit. Nyní je možné požadavek zákazníka například na navýšení diskového prostoru realizovat okamžitě.
Vylepšená je i správa paměti sama o sobě – nyní je možné definovat tři úrovně paměti – bootovací, provozní a záložní, o kterou se server může „nafouknout“ při výkonové špičce. V našem případě to znamená možnost poskytnout dočasně navýšení výkonu například při synchronizaci ES Pohoda s e-shopem v momentech, kdy synchronizační můstek potřebuje více paměti, než má zákazník aktuálně přiděleno.
PDT – něco pro Adminy
Powershell se dere do popředí, ostatně kdo by nechtěl automaticky zakládat servery z příkazového řádku. A co takhle doménu, nebo celý System Center? S PowerShell Deployment Toolkit (zkráceně PDT) jsme to vyzkoušeli, a za dvě hodiny měli připravenou novou doménu pro hosty s nakonfigurovaným System Centrem 2012 R2. Aktuálně iPodnik využívá System Center 2012 a do konce roku jsme měli plán na upgrade na R2, po použití PDT můžeme pokračovat v zapojování jednotlivých serverů přímo do domény. K dispozici jsou všechny nástroje System Center včetně nejdůležitějších:
- SCOM - Operations Manager pro dozor nad sítí
- VMM - Virtual Machine Manager pro práci se samotnými servery a celým cloudem
- DPM - Data Protection Manager pro zálohování (včetně záloh SQL serveru)
Součástí PDT je i tzv. Downloader. Ten stáhne příslušné instalační balíčky včetně prerequisites do konkrétního adresáře fyzického hostitele, odkud pak instaluje na virtuální servery jednotlivé součásti System Center. Pomocí PDT jsme tak nainstalovali i Active Directory, ve kterém jsme pomocí skriptu založili organizační jednotky a bezpečnostní skupiny. Je nutné dodat, že místo stahování ISO souborů z VLSC je lepší použít Downloader. V průběhu stahovaní jsme zjistili, že instalační balíčky stahované Downloaderem jsou jiné, než nabízí VLSC, nemluvě o prerequisites, které bychom jinak museli dohledávat ručně. Konfigurace PDT se provádí XML konfiguračním souborem, který je lidsky čitelný a tedy i konfigurace je proveditelná bez speciálních znalostí programování, předpokladem je spíše znalost Hyper-V a virtuálních strojů obecně.
Po přípravě jsme zapojili hostitele do nově vytvořené domény a následně provedli restart fyzického stroje, abychom ověřili, že se fyzický server nastartuje i do virtuální domény. To se podařilo. Pro Virtual Machine Manager je nutná role MultiPath IO na serveru, po doinstalaci této role funguje VMM bezchybně. Pro test jsme se přihlásili přímo na VMM a sami sobě přidali, prostřednictvím VMM konzole, operační pamět – opět bez obtíží.
Závěrem
Po důsledném testování jsme se rozhodli poskytnout všem zákazníkům upgrade na R2, přínosy převyšují náklady spojené se změnou. Ať už to jsou vylepšení vzdálené plochy, výkonová nebo podpory chodu fyzické platformy a Hyper-V, zatím se zdá, že je upgrade nejlepší cestou. Vzhledem ke krátkému času od vydání nové verze Windows Serveru 2012 R2 jej bude iPodnik postupně nasazovat na všechny své servery. Rychlost vydání a rozsah změn nové verze serveru také svědčí o jednom – Microsoft konečně začal naslouchat zákazníkům – přejme si, aby tomu bylo tak i nadále.
Autoři: Ing. Petr Pilin, Martin Mestek, iPodnik
Články ze série Microsoft TechNet nevytváří redakce Živě.cz, ale partneři programu Microsoft TechNet. Jsou publikovány v rámci mediálního partnerství Živě.cz a společnosti Microsoft.
