Mnozí uživatelé často kritizují Microsoft za to, že ve svých produktech provádí pouze kosmetické změny, a novináře za to, že pouze o nich informují. První pravda není, druhé je pravda částečně. Jak sami uvidíte, Windows 7 přicházejí také s několika úpravami pod svou kapotou, pro běžného uživatele a tedy i pro tvůrčí záměry novináře z nich však plyne jen málo reálného užitku, pomineme-li těžce kvantifikovatelné hodnoty jako jsou o něco vyšší výkon a o něco lepší stabilita (spolehlivost) systému.
V případě Windows 7 se dlouho spekulovalo (a vlastně dosud spekuluje), zda systém obsahuje minimalistické jádro MinWin či nikoliv. Odpověď je poměrně jednoduchá: Ano, obsahuje. Ovšem cesta k tomuto řešení jednoduchá nebyla, nehledě na to, že obsah názvu MinWin se v průbehu času vyvíjel.

Informace o verzi systému (Windows 7 Ultimate RTM EN, oficiální distribuce prostřednictvím TechNet Subscription)
Označení MinWin bylo poprvé použito již v raných fázích vývoje Windows Vista, kdy jím Microsoft označoval „minimalistický“ systém tvořený přibližně 95 % kódu celých Windows. Později se tentýž název používal pro pojmenování osekané verze Core Windows Serveru 2008. Až následně získal ten význam, pod kterým jej dnes velká část veřejnosti zná. Na podzim roku 2007 demonstroval Microsoft MinWin coby samostatně použitelný miniaturní operační systém, který na disku i v operační paměti zabíral pouze několik megabajtů a coby uživatelské rozhraní nabízel příkazovou řádku.

MinWin v akci
V této podobě se MinWin již dostal do Windows 7. V nejnovějších sesterských operačních systémech Microsoftu (Windows 7 a Server 2008 R2) je MinWin důsledkem snahy izolovat jádro operačního systému od jeho zbytku. Tvoří nejspodnější, samostatnou, bootovatelnou, a také zcela izolovanou součást operačního systému. MinWin je jádro Windows NT plus výkonný subsystém plus správce paměti plus networking plus ovladače souborových systémů. Aby se Microsoft do tohoto stavu mohl dostat, musel přesunout přímo do jádra některé komponenty vyšších vrstev operačního systému (například některá API). Osamostatnění jádra umožnilo Microsoftu jeho samostatný vývoj a tedy synchronizování prací na desktopové i serverové verzi Windows. Uživatelům tato novinka přináší zejména již zmíněné zlepšení výkonu a spolehlivosti systému.
Zabezpečení
Vraťme se ale do vod bližších běžnému uživateli. Centrum zabezpečení Windows Vista již ve Windows 7 nenajdete. Jeho funkce byla začleněna do nového Centra akcí. Inovováno bylo také Řízení uživatelských účtů (UAC), které nově svou podstatou nenutí uživatele k jeho vypnutí. Microsoft totiž do UAC přidal nastavení, které kromě jeho zapnutí pro všechny zásahy do systému, zapnutí bez začerňování pracovní plochy či úplného vypnutí přidává ještě čtvrtou (a výchozí) možnost: Systém upozorňuje pouze na změny prováděné aplikacemi třetích stran a ignoruje změny, které provádí nějaká komponenta systému. Z otravného potvrzování tak ve Windows 7 odpadá jakékoli nastavování systému. Pravdou nicméně je, že tato funkce je zajištěna seznamem ignorovaných spustitelných souborů, z nichž může být za určitých podmínek kterýkoli nahrazen škodlivým kódem, který bude následně spuštěn bez dozoru UAC.

Nové nastavení Řízení uživatelských účtů (UAC)
Windows 7 obsahují zcela nový framework pro podporu zabezpečení pomocí čteček otisků prstů. Windows Vista tuto podporu neobsahovala, tudíž výrobci těchto zařízení museli poskytovat kompletní softwarovou podporu od ovladačů až po aplikační software. Windows Biometrics Framework tuto nutnost odbourává a nabízí pro čtečky otisků jednotné API, s jehož použitím by měla být zvýšena spolehlivost těchto zařízení a díky odstranění ovladačů třetích stran samozřejmě i celého systému. Windows 7 také obsahují nový ovládací panel Biometrics Control Panel, který umožňuje správu zařízení a uložených údajů. Správci mohou využití biometrie řídit prostřednictvím Zásad skupiny.
Souborové systémy a disky
Velmi užitečnou novinkou Windows 7 je podpora virtuálních pevných disků a diskových obrazů. Virtuální pevné disky VHD jsou podporovány v edicích Enterprise a Ultimate (rozdíl mezi těmito dvěma edicemi je pouze v licenční politice). Systém je umožňuje připojovat jako diskové jednotky, vytvářet je i z nich bootovat. Možnost bootovat systém z z virtuálního disku VHD je novým způsobem, jak používat multiboot, tedy více operačních systémů na jednom počítači. Diskové obrazy optických médií (ISO) jsou podporovány v menší míře: Systém pouze obsahuje aplikaci pro jejich vypálení. Bohužel zatím není možné tyto obrazy ve Windows bez pomoci aplikace třetí strany připojovat jako fyzická média.

Tvorba a připojování virtuálních disků jsou pěkně schované v modulu Správa počítače konzoly MMC
Vylepšena byla rovněž práce s odpojitelnými datovými médii. Dialog pro vyjmutí zařízení je nově reprezentuje jejich názvem namísto dosud používaného písmene jednotky. Na první pohled tak vidíte, jestli odpojujete například fotoaparát či USB flash. Opět jen v edicích Enterprise a Ultimate je podporována funkce BitLocker včetně jejího nového rozšíření BitLocker2Go, s jehož pomocí lze šifrovat také přenosná média.
Již za týden se můžete těšit na poslední díl recenze Windows7: Velké zhodnocení. Chybět nebudou ani názory nezávislých odborníků.