Wikipedia půjde možná do tisku

Internetový konkurent knižních encyklopedií se vydá na půdu nepřítele. Do tisku se totiž pravděpodobně chystá Wikipedia – jeden z nejzajímavějších a nejpříjemnějších úkazů, které internetová éra přinesla.

A nebude to poprvé, kdy dílo internetové komunity, spoluvytvářené desítkami tisíc lidí z celého světa, kteří se nikdy navzájem neviděli, bude vytištěno. Tento postup je běžný například u dokumentace k nejpoužívanějším open source produktům (Linux atd.). To ovšem bylo možné chápat jako skutečnou „komunitu sobě“: programátoři programátorům, adminové adminům.

Dva miliony hesel

Pro každého, kdo (čirou náhodou) neví, co to Wikipedia je, a komu nestojí za odskok na její stránky, máme informaci, že je to encyklopedie vytvářená dnes asi 350 000 (!!) uživateli internetu z celého světa. Ti vytvořili, upravili a zpřístupnili asi dva miliony encyklopedických hesel v 25 jazycích. Z toho je cca 800 000 hesel unikátních, zbytek jsou jejich jazykové mutace; jazyky jsou krom angličtiny samozřejmě nekompletní, česká Wikipedia je například velmi chudá.

(Proč se Češi tak málo podílejí na rozvoji Wikipedie, je nemilá otázka na jiný článek. Zde musíme pouze konstatovat, že i z okolních zemí, včetně Maďarska a Polska, je projevováno bohužel nejméně ochoty.)

Internetoví vandalové nemají šanci

Wikipedia se vyznačuje nebývalou demokracií – například na rozdíl od open source produktů, kde přece jen bývá vždy nějaký šéf, který rozhoduje, co se stane součástí základního kódu a co ne. Každý, i ten, kdo ještě do Wiki nenapsal ani řádku, může upravovat jakékoli slovníkové heslo kohokoli jiného.

Jak je možné, že toto dílo dosud nezničili internetoví vandalové? Odpověď je, že i když se případy „wiki vandalismu“ vyskytují, jsou tak rychle napraveny počestnou komunitou, která je proti vandalům ve velké převaze, že tito výtržníci jednoduše nemají šanci a svého snažení brzy zanechají.

Neznamená to však, že by se nevyskytovaly oblasti, které jsou neustále předmětem kontroverzních témat. Zejména se jedná o výklady historie (kdo byl v té či oné válce v právu, kdo obětí a kdo útočníkem), výklady uměleckých děl (typu které album od Pink Floyd je jejich vrcholem a které odvarem) a podobně.

Neustálé úpravy tzv. stabilizovaných témat – tj. takových, která už prošla tisícovkami kvalitních editorských úprav a doplňků – jsou u hlavního týmu editorů Wikipedie nyní častou otázkou. Její tvůrci říkají, že implementují software, který u stránek vytvoří a bude udržovat jakousi stabilní verzi. Další nové úpravy sice budou možné, ale budou se zobrazovat zřejmě jen na přání čtenáře (jako revize) a bude trvat poměrně dlouho, než se stanou součástí oné stabilní verze.

Úspěšný experiment

Wikipedia – jak lze snadno vidět z výše uvedených čísel – je dnes, co se týká počtu hesel i jazyků, už největší encyklopedií na světě. Žádná knižní publikace dva miliony hesel ani 25 jazyků „v jednom regálu“ nemá.

Navíc je možné si u jednotlivých hesel snadno zkontrolovat, že jde o encyklopedii neobvykle obsáhlou. Nabízí k jednomu tématu nejen velmi rozsáhlé základní informace, ale i spoustu materiálů dodatečných a rozšiřujících. Rovněž obsahuje i „různé pohledy na věc“, což je u „kanonizovaných“ tištěných encyklopedií věc nebývalá. A také zde najdeme spoustu odkazů na externí stránky.

O Wikipedii se ještě před dvěma či třemi lety polemizovalo – zda tento experiment bude úspěšný. Dnes už o tom polemizovat nelze, kladná odpověď je nabíledni. Wikipedia je např. od linuxového dokumentačního projektu odlišná v tom, že se nejedná o dílo typu komunita sobě, tj. přidej do společného a těž z něj, ale o dílo typu komunita všem, komunita těm ostatním.

Z Wikipedie dnes těží stovky milionů lidí, kteří do ní nikdy nepřispějí jediným heslem. (Aby byl obraz ještě ostřejší: fakticky existuje asi 2000 lidí, kteří jsou něco jako „hlavní editoři“ Wiki a kteří svou, samozřejmě neplacenou, práci berou jako poslání.)

Licencování tištěné Wikipedie

Jak může výlet Wikipedie do tištěného světa dopadnout? Wiki samozřejmě nemůže být tištěná ve své celistvosti. Je to však ideální zdrojový materiál pro knihu, respektive série knih (od mnohasvazkového díla až po jeden zkrácený a zeštíhlený svazek).

Tým Wikipedie (přesněji řečeno neziskové organizace The Wikipedia Foundation) zřejmě tyto zdroje připraví, o faktické vydání a prodej se budou starat komerční nakladatelé. Půjde tedy o licencování Wikipedie.

Podle informací je o licencování tištěné Wiki nemalý zájem. Proč také ne, když jde dnes o vysoce kvalitní encyklopedii, která rozhodně v anglicky mluvících zemích může snadno nabořit dominanci kupř. Britanniky či dalších velmi nákladných tištěných encyklopedií.

I do tištěného světa se tak dostává open source a ukazuje své přednosti. Náklady na licencování budou zřejmě řádově nižší než u velkých komerčních encyklopedií, u kterých jejich původní vydavatel platí desítky či stovky lidí, kteří na nich usilovně pracují. Ovšem je zde i riziko: Wiki je „free“, a tak z ní může v digitální i tištěné podobě čerpat kdokoli a bez svolení nadace Wikipedia vytvářet další tištěné odvozeniny.

Témata článku: Linux, Open source, Wikipedia, Pink, Pink Floyd

44 komentářů

Nejnovější komentáře

  • xx 8. 8. 2007 13:33:42
  • t 14. 11. 2005 12:07:01
    Pokud by se nevyrabel z fosilnich plaiv tak z ceho ???? - zakon o...
  • t 14. 11. 2005 12:04:35
    Jedine jeste rozkladem fosilnich paliv - tedy zemniho plynu nebo ropy. A...
Určitě si přečtěte

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

** Srovnali jsme známá cloudová úložiště podle toho, kolik měsíčně zaplatíte za 1TB ** Ceny se pohybují od dvou stovek až po tisíc korun ** Google umožní uložit až 30 TB dat

18.  3.  2017 | Stanislav Janů | 115

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

** Do Vancouveru se sjeli hackeři ** Soutěžili v útocích na prohlížeče ** Chrome odolal, ale Edge to projel na celé čáře

22.  3.  2017 | Jakub Čížek | 79

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

** Příští roky budou ve znamení internetu věcí ** Podívali jsme se podrobně na síť Sigfox ** Takhle s ní komunikují krabičky z celé Evropy

19.  3.  2017 | Jakub Čížek | 18

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

** Jihokorejská společnost Hankook Mirae Technology vyrábí obří Mechroboty ** Jsou určené pro ovládání člověkem uvnitř ** V prodeji se objeví koncem tohoto roku za 200 milionů korun

20.  3.  2017 | Karel Javůrek | 18


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných sluchátek

Příslušenství do USB-C