Je-li na webu nezákonný obsah, musí jej provozovatel služby odstranit. Poskytovatelé internetových služeb, ale i webhostingu, se tak musí sami rozhodnout, co je protizákonné.
Protizákonný obsah na webu je problém, na který neexistuje dokonalé řešení. Hlavně v případě sporných momentů, kdy „protizákonnost“ není jednoznačná. Teoreticky by měl o protizákonném jednání spravedlivě rozhodnout soud, ale na internetu jsou do role soudců stavěni poskytovatelé služeb a také hostingu.
Současná legislativa je nastavena tak, že provozovatelé služeb umožňující publikaci obsahu musí takový obsah odstranit nebo znepřístupnit, pokud sám zjistí, že je protizákonný, nebo je na to prokazatelně upozorněn. Když někdo na web vystaví dětské porno nebo návod na vyvraždění etnické menšiny, zásah poskytovatele služeb bude rychlý a nesporně správný. Stejně tak provozovatel serveru okamžitě odstraní kopii filmu, kterou nahrál někdo z uživatelů a producent se domáhá jejího stažení.
Co říká zákon č. 480/2004 Sb.
§ 5
Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.
Jsou však i sporné případy. Co třeba v případě, že někdo na nelegální zdroj filmu ze svého webu jen odkáže? Nebo když někdo veřejně sdělí svou negativní zkušenost s firmou, která to bude považovat za pomluvu? Podobně sporných případů lze v praxi nalézt i více. Pokud v těchto situacích dojde ke sporu, je poskytovatel služby stavěn do role soudce – musí rozhodnout, na které straně je zákon a jak by pravděpodobně rozhodl opravdový soudce.
Minulý týden toto téma otevřel Wedos, jeden z předních poskytovatelů hostingu u nás. Požadavky na odstranění obsahu webu totiž nesměřují jen samotným provozovatelům služeb, ale i přímo na poskytovatele hostingu, kteří jsou dle výkladu zákona rovněž za provoz zodpovědní a dotčené strany se na ně mohou s odstraněním obsahu obrátit. Zeptali jsme se proto i dalších poskytovatelů hostingu u nás, jak se k problému staví.
Rozhodují právníci
K vyjádření jsme oslovili společnosti Active24, Forpsi a Ignum, které tak doplní dřívější rozbor tématu přímo ze strany Wedosu. Ten si sympatie čtenářů získal tím, že se ve sporných případech staví na stranu zákazníka. Nicméně i u konkurence je postoj podobný.
Na začátku je ale vždy samozřejmě uvážení, zda skutečně nedošlo k porušení zákona. Většina hostingových firem se proto spoléhá na radu právníka a například v Active24 si k této situaci nechali provést důkladnější právní rozbor. „V nejednoznačných případech bychom měli nejprve posoudit rizika sankce ze strany správních orgánů ČR srovnat je s případnou možností klienta domáhat se náhrady škody za neoprávněné odpojení. Podle míry rizika na obou stranách a podle závažnosti dopadů se pak máme na jednu z těchto stran přiklonit, byť tím vždycky neseme určitě riziko ze strany, které jsme nevyhověli,“ vysvětluje Petr Šmída, ředitel Active24, jaký postup je doporučený právním rozborem.
Advokáti občas rádi hlasitě řinčí i zbraněmi, o kterých dobře vědí, že je v bitvě použít nemohou
„Pokud je to nejednoznačné, u každé žádosti posuzujeme, jestli můžeme konstatování stěžovatele o protiprávnosti obsahu při dobré vůli považovat za rozhodné, nebo ne. Pokud to tak není, např. když advokát tvrdí, že určitý obsah je nepravdivý nebo urážlivý, žádosti nevyhovíme. Advokáti občas rádi hlasitě řinčí i zbraněmi, o kterých dobře vědí, že je v bitvě použít nemohou,“ popisuje běžnou praxi Petr Šmída.
Ředitel společnosti Internet CZ, která provozuje hostingové služby pod značkou Forpsi, Erich Syrovátka, právní výklad ještě upřesnil: „Nejedná se o porušení zákona, ale domáhání se povinnosti dle zákona konat,“ a dodává zkušenosti z praxe: „Takové žádosti postupujeme našemu právníkovi, a pokud si dobře vzpomínám, žádné takové žádosti jsme nevyhověli, resp. žádná nevedla k vypnutí námi poskytované služby.“ Připomíná ovšem, že se to týká jednoznačně neprokazatelných případů.
Také v Ignumu zvažují důsledky u každého případu a u těch sporných reagují až v případě soudního příkazu. „Pokud jde o blokaci, vypnutí nebo omezení nějaké služby nebo dokonce její smazání, plníme výhradně jen soudní příkazy. Určitě se necítíme být kompetentní k tomu rozhodnout, kdo je nebo není v právu,“ sdělil nám Miroslav Semera, manažer péče o zákazníky.
Oklika přes domény
Situace se ale často ještě více komplikuje. Erich Syrovátka z Forpsi uvedl příklad: „Třetí strana či její právník se domáhá konání dle zákona i v případě, že neposkytujeme prostor pro obsah, tzn. jsme pouze registrátor domény. A ještě problematičtější je, když soud v takovém případě vydá předběžné opatření, v němž nám uloží odstranit obsah.“
Domény jsou v těchto případech sice jedním z prostředků k publikaci obsahu, ale přímo na nich přitom nezávisí. Aby se zabránilo publikace pod danou doménou, musí se jejímu držiteli de facto vzít, neboli zajistit přesměrování a zabránit editaci DNS záznamů.
A ještě o krok komplikovanější to je v případě slovenských domén. „Držitelem SK domény se smí stát jen občan SR nebo společnost se sídlem v SR, takže pro české zákazníky registrujeme tyto domény na naši slovenskou pobočku. V případě, že se jedná o jednoznačnou záležitost, například je nám doložena registrovaná ochranná známka shodná s doménou, jež jsme držitelem, býváme k žadateli vstřícní. Je-li záležitost nejednoznačná, pokoušíme se vždy vyvolat jednání mezi naším zákazníkem a žadatelem,“ vysvětluje Miroslav Semera z Ignumu.
Ryze doménové spory jsou ale zase něco jiného. Tam je to obvykle handrkování o doménové jméno a samotného obsahu webu se netýká. Kontroverze vzniká právě v případech, kdy se o odstranění domény žádá nikoli na základě např. ochranné známky na jméno obsažené v doméně, ale na základě obsahu webu provozovaným pod touto doménou.
Problém hoří, ale je to spíš plamínek než požár
Téma vzbudilo docela rozruch. Až by se mohlo zdát, že jde o obrovský problém, který by se měl nějak systematicky řešit. Naštěstí to ale není tak horké a každý webhoster řeší jen několik jednotek takových případů ročně. „Řekněme, že požadavky dostáváme zřídka a to většinou od právních zástupců poškozených,“ říká Erich Syrovátka z Forpsi. „V průměru přibližně jednou za kvartál,“ říká už přesněji k četnosti takových případů Miroslav Semera z Ignumu. A Petr Šmída z Active24 potvrzuje, že řeší tak pět případů do roka.
„Podstatně častější jsou požadavky policie, státních zástupců, soudů, finančních úřadů nebo ÚOOÚ na poskytnutí informací,“ prozradil Miroslav Semera a upřesnil, že takové informace pochopitelně poskytují a ze zákona musí. Jedná se zpravidla o informace, kdo a kdy si registroval doménu nebo objednal webhosting.
Platíme desítky tisíc korun advokátům za to, že hájíme našeho zákazníka, který nám platí 25 korun měsíčně za webhosting
Wedos, který téma aktuálně rozpoutal, řeší aktuálně více případů. A nezdráhá se nechat sporné případy dojít až k soudu. „Platíme desítky tisíc korun advokátům za to, že hájíme našeho zákazníka, který nám platí 25 korun měsíčně za webhosting,“ řekl o jednom z právních bojů Josef Grill, předseda představenstva společnosti.
Obecně je snaha třetích stran o odstranění obsahu, nebo rovnou celého webu, vnímána negativně. Ale na druhou stranu si představte, že jste na straně poškozeného. Vydrželi byste trpělivě čekat, než přeběhne soud a padne rozsudek? Nezkusili byste zaslat výzvu k odstranění obsahu provozovateli služby, i když byste se kvůli tomu do soudních tahanic ani nechtěli pouštět? Naštěstí je jen velmi málo situací, kdy by k tomu mohlo dojít a bylo by navíc sporné, zda je váš požadavek oprávněný.