Cr-48 je první zařízení se systémem Chrome OS. Ačkoliv notebook není určen pro běžný prodej, nabízí odpověď na to, jak si vlastně Google představuje webový operační systém.
Na podzim Google po roce ukázal zase několik málo obrázků svého miniaturního operačního systému Chrome OS, především ale představil první oficiální zařízení, které bude pohánět. Experimentální Cr-48 Google Notebook brzy přijal svou přezdívku „Chromebook“ a zamířil k dychtivým Američanům. Po vzoru Logitech Revue (Google TV) totiž hodlala firma z amerického Mountain View podobným způsobem rozdat i tisíce Chromebooků.
Proč je o něj takový zájem? Tak za prvé je to experimentální zařízení se zcela jiným systémem. No a za druhé – vznáší se kolem něj obrovský „hype“. Přitom je to ruku na srdce vážně jen a jen webový prohlížeč Chrome přilepený na linuxové jádro, které se stará o samotný běh. Pokud si tedy nainstalujete komunitní verzi Chromium OS třeba na USB klíčenku a nastartujete jej na malém netbooku, docílíte prakticky úplně stejného efektu. To ale není chyba ani nedokonalost – takový je prostě Chrome OS a takto o něm víme už více než rok. Jestli si nový koncept najde své fanoušky a uživatele, ukáže až čas a především americký pilotní program.
Google se naštěstí se svými Chromebooky pochlubil i svým regionálním pobočkám, jeden exemplář tedy doputoval i do Prahy a na sklonku týdne i k nám do Brna. Natočili jsme devítiminutové video.
Cr-48 Google Notebook se představuje
Železo
Uvnitř 12“ notebooku tepe Intel Atom N455 1,66 GHz, o aktuální paměť se pak stará 2 GB DDR3 RAM. Samotný Linux a prohlížeč Chrome je uložený na 16GB SSD jednotce od Sandisku a o spojení se světem se stará 802.11 N Wi-Fi síť. Pod baterií je schovaný ještě slot pro SIM kartu (3G data) a podle neoficiální specifikace by měl notebook disponovat i Bluetooth vysílačem.
Jmenuji se Cr-48 Google Notebook, těší mě!
To je víceméně vše, co víme o nitru. Vnějšek se hodnotí lépe. Tělo notebooku je monolitické a jednoduché. Nenajdete zde žádné rušivé tvary a lesklé zbytečnosti, které mají hrát pouze na podivnou notu designu, zpravidla se ale nikomu nelíbí. Displej s rozlišením 1280×800 pixelů je matný, obsahuje čidlo okolního osvětlení a matné je nakonec i celé tělo. To je pokryto hrubým gumovým pokryvem, na kterém se sice nepříjemně drží všechny otisky mastných prstů – šedá myš ale i tak působí velmi elegantním dojmem. Pokud takto vypadá testovací pilotní notebook, hotový komerční kousek by mohl být skutečně velmi solidní. Pokud o něm tedy Google ve skrytu duše alespoň přemýšlí.
Upravená klávesnice
Displej doplňuje ještě mikrofon a webkamera, kterou můžete použít třeba ve flashových aplikacích a komunikaci na GTalku. O vstup se stará „jablečná“ klávesnice a velký touchpad bez tlačítek. Klávesnice namísto základních F funkčních tlačítek obsahuje klávesy pro navigaci v prohlížeči, a jak už dobře víte, namísto klávesy Caps Lock dal Google přednost lupě, která otevře novou záložku s Googlem. Vše lze ale vrátit do původního stavu a klávesu přemapovat.
Příjemná klávesnice, obrovský touchpad, kamera, světelné čidlo a baterie
Touchpad je skutečně velký jako na MacBooku, je ale spíše slabinou celého laptopu. Funguje jako jedno velké tlačítko – klepnutí dvěma prsty pracuje jako pravé tlačítko na myšákovi. Občas ale bohužel zareaguje nepředvídatelně a namísto klepnutí stisk vyhodnotí jako posunutí kurzoru, otevřete tak třeba nový panel prohlížeče nebo v horším případě nechtěně potvrdíte tlačítko nějakého formuláře na webové stránce.
Konektivita
O konektivitu se dále stará USB (připojení mass storage, základní myši, klávesnice…) a slot pro SD kartu. Nechybí docela slušné stereo reproduktory, výstup na sluchátka a jednoduchý analogový VGA výstup pro externí monitor.
Cr-48 Google Notebook ze všech stran
Jiný operační systém
SSD má sice kapacitu 16 GB, to vás ale až tak zajímat nemusí. Pracujete totiž v prohlížeči, a tak se předpokládá, že veškerá data budou kdesi na internetu. Ostatně ono ani není zbytí, v systému totiž nenajdete žádný spolehlivý správce souborů. Jako jeho jednoduchá náhrada zde slouží okno se staženými soubory a pak velmi jednoduchý dialog s obsahem (třeba) připojené SD karty. Zapomeňte ale na nějaké kopírování, vytváření složek a tak dále.
Úvodní obrazovka synchronizovaného Chromu s šachovnicí aplikací a náhled na klávesové zkratky
Pokud tedy k notebooku připojíte SD kartu z fotoaparátu, samozřejmě své fotky budete moci nahrát na web a stejně tak budete moci i v offline režimu přistupovat ke staženému obsahu, ale spíše se předpokládá, že SSD paměť bude pracovat pouze jako jakési dočasné úložiště – stejně jako třeba na mobilním telefonu.
Google Talk, multimediální přehrávač a správce souborů jako panelové aplikace
ve skutečnosti to jsou všechno běžné webové stránky otevřené v malém okně bez ovládacích prvků
Notebook je pochopitelně i multimediální zařízení. Jak je na tom Chrome OS? Bídně. Opět se předpokládá, že o zábavu se postará předinstalovaný Flash Player, HTML5, YouTube, Last.fm, Grooveshark a další výborné webové služby. Zapomeňte ale na to, že si přehrajete třeba film z SD karty. Chrome OS sice disponuje velmi jednoduchým multimediálním přehrávačem, ten ovšem spustí pouze to, čemu v základním nastavení rozumí i běžný prohlížeč Chrome. MP3 tedy zvládne, zvládne také MP4 (ovšem jak dlouho?), ale na nějaké AVI soubory (DivX/Xvid aj.) nebo SRT titulky rovnou zapomeňte. Stejně tak nebude Chrome rozumět ani dalším souborovým formátům, archivům a také kancelářským dokumentům. Nedokáže je přímo z SD karty otevřít – musíte je nejprve nahrát do kanceláře Docs.
Jiné aplikace
V podání Chrome OS jsou aplikace vlastně úplně běžné webové stránky. Mohou se ale přeci jen chovat trošku jinak. Aplikace se instalují z Chrome Web Storu (použít ho můžete i s vývojovými verzemi běžného prohlížeče Chrome) a na Chromebooku se nemusí otevírat pouze v základním okně prohlížeče ale i jako jakési panely – rolety, které se roztahují ze spodní části okna. Takto funguje třeba kecátko Google Talk nebo poznámkový blok Scratchpad.
Synchronizovaný poznámkový blok Scratchpad a možnost tisku pomocí Google Cloud Print
Výčet tiskáren odpovídá mému druhému notebooku s Windows, který se chová jako internetový tiskový server
Mnohem důležitější je ovšem to, že takové HTML aplikace mohou běžet i na pozadí. Pokud tedy minimalizujete okno Talku, pouze se schová u spodního okraje a vy jej posunutím ukazatele myši k okraji monitoru opět aktivujete. Stejně se chová přehrávač multimédií a podobně by mohl fungovat třeba upravený Grooveshark nebo YouTube pro Chrome OS. „Webové aplikace“ tedy nemusí být pouze honosný a marketingový název pro úplně běžné webovky.
Co Chromebook neumí
Chrome OS a Cr-48 nejsou produkční verze. V tom prvém případě ještě Google vlastně ani neřekl, kdy bude systém skutečně hotový a v tom druhém případě se jedná o ryzí experiment. Cr-48 se tedy na trhu jednou může objevit, ale možná je to také první a poslední skutečné zařízení, které kdy poháněl Chrome OS. V tuto chvíli tedy nemá smysl lamentovat nad tím, co zatím chybí. Takže jenom ve zkratce.
Určitě chybí podpora offline režimu. Aplikace sice mohou svůj obsah cachovat a mohou tedy být omezeně použitelné i bez přístupu k internetu, jejich autor jim tuto funkčnost ale nejprve musí doprogramovat (HTML5). Pokud se tedy nepřipojíte k Wi-Fi, máte v tuto chvíli jako majitel Cr-48 smůlu – nepojede nic.
Nastavení Wi-Fi sítě a osobní synchronizace (můžete použít jak Gmail účet, tak vlastní Google Apps)
K dokonalosti také chybí provázanost se soubory na SD kartě a asociace formátů. Jak by to mohlo fungovat? Pokud bych poklepal na soubory s příponou JPEG, mohl by mi Chrome OS nabídnout nahrání fotek na Picasu nebo jiné nastavené webové album. Pokud bych poklepal na soubor s příponou DOCX, mohl by mi nabídnout otevření v Google Docs (se skrytým nahráním souboru na pozadí). Takhle bych mohl pokračovat dále, nicméně nic z toho zatím není možné. Musíte postupovat jako na běžném počítači, soubory tedy musíte zastarale nahrát na webové služby a teprve pak s nimi můžete pracovat. Dokud bude svět onlinu a offlinu takto striktně oddělený, jakýkoliv webový operační systém bude trpět nedostatečnou ergonomií. Samozřejmě můžete namítnout, že všechny dokumenty přece budou žít už od svého vzniku online, to ale ještě chvíli potrvá. Do té doby budeme mít stále část svých dokumentů kdesi na paměťových kartách, přenosných discích a v počítačích.
Dialogy „O systému“
V tomto světle tedy absence podpory certifikátů pro Wi-Fi sítě a minimální možnosti nastavení působí skutečně jako zbytečné titěrnosti. Notebook se připojí k internetu pouze skrze běžné šifrování Wi-Fi a IP adresu dostane pomocí DHCP serveru. Zapomeňte na manuální určení.
Skrytá nastavení a práce s lokálními soubory třeba při práci s přílohou e-mailu
Současný Chrome OS vypadá prakticky identicky jako Chromium OS představené na podzim roku 2009. Bude zajímavé sledovat, jak se bude celý projekt vyvíjet dál a jestli lidé z Mountain View zapracují na větší provázanosti, snadnější práci s offline dokumenty aj. Pilotní Google Notebook Cr-48 dává jistou naději, že by Chrome OS ve stínu Androidu nemusel zahynout, tisíce (sic levných) notebooků by totiž „jen tak“ nevyrobil snad ani miliardový Google. I když... No nechme se překvapit.
