reklama

Výpočty Pascaline i Turingova stroje

Příznivci výpočetních zařízení si výročími tohoto týdne přijdou na své – narozeniny by totiž oslavili Francouz Blaise Pascal a také Angličan Alan Mathison Turing. První z nich se může pochlubit například hmatatelným mechanickým kalkulátorem Pascaline, druhý zase abstraktním modelem Turingova stroje.

Pascalův trojúhelník i Pascaline

Jedním z významných „rodáků“ tohoto týdne je slavný francouzský vědec Blaise Pascal, který se narodil 19. června roku 1623 v Clermontu. Jeho široký záběr výzkumu a nejen vědeckého bádání pokrýval matematiku, fyziku, teologii i filozofii. Pascal již od svého mládí projevoval matematické nadání a čisté vědecké myšlení, jeho otec se proto rozhodl v tomto směru ho plně podporovat. Mezi Pascalovy úplně první matematické příspěvky patřilo zkoumání vlastností obecného trojúhelníku.

V osmnácti letech Pascal sestrojil svůj slavný mechanický kalkulátor nazvaný Pascaline. Prvotním podnětem se mu stalo zjednodušení a zautomatizování výpočtů pro jeho otce, nakonec těchto kalkulátorů ručně vyrobil několik desítek. Pascaline používalo sčítání a odčítání, násobení a dělení se odpovídajícím způsobem převádělo na tyto dvě základní operace.

Klepněte pro větší obrázek

Pascaline
(zdroj:
http://medecine.apropos-sciences.fr/Pascaline)

V matematice se dále výraznou měrou podílel na zkoumání pravděpodobnosti, jeho vědeckým kolegou se přitom stal Pierre de Fermat. Stranou však z matematických oborů nenechával ani průkopnické příspěvky do světa diferenciálního a integrálního počtu. Jeho jméno nese například známý Pascalův trojúhelník, který systematicky generuje binomické koeficienty.

Zřejmě nejznámější jsou však Pascalovy závěry ve fyzice, například zkoumání atmosférického tlaku, kdy právě odpovídající jednotka opět nese jeho jméno. V pozdějším období svého života se výrazně věnoval náboženství a filozofii, kdy publikoval různé teologické spisy a filozofické polemiky.

Blaise Pascal zemřel 19. srpna roku 1662 v Paříži. Na internetu je v současnosti k dispozici hned několik zdrojů, jež poskytují bezprostřední náhled do jeho práce – za všechny jmenujme například Pensées (Myšlenky), The Provincial Letters či některé samostatné menší práce.

Další informace:
http://www.veda.cz/article.do?articleId=11063
http://inventors.about.com/library/inventors/blpascal.htm

Ve své době nedoceněný A. M. Turing

Osobností, která výrazně ovlivnila vývoj informatiky a souvisejících oborů ve dvacátém století, je Angličan Alan Mathison Turing. Narodil se dne 23. června roku 1912 a v raném věku začal jednoznačně inklinovat k matematice a příbuzným oborům.

Již v šestnácti letech se zabýval dosavadními výsledky práce Alberta Einsteina, k další vědecké práci jej výrazně motivoval jeho přítel Chris Morcom. První z řady tvrdých ran, které Turingovi život uštědřil, byla Morcomova smrt.

Vysokoškolský titul Turing získal na cambridžské univerzitě, z tohoto období pochází také jeho zřejmě nejslavnější vědecká práce On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem. V ní představil a formuloval abstraktní výpočetní model, jenž je dnes znám pod názvem Turingův stroj.

Na internetu se samozřejmě nacházejí také moderní online simulace a zpracování Turingova stroje – například Turing Machine Simulator, JavaScript Turing Machines nebo samostatná aplikace s názvem Simulátor Turingova stroje.

Během druhé světové války se Turing velmi výrazně podílel na tvorbě historie a určoval směr kryptografických válečných bojů – v Bletchley Parku spolu s ostatními kolegy dnem i nocí pracovali na prolomení německých vojenských šifer. V týmu pracovníků Bletchley Parku nebyli pouze matematici, jak by se dalo z kryptoanalytického pohledu předpokládat, nýbrž také špičkoví lingvisté či výborní šachisté.

Po válce se Turing dále proslavil zejména testem umělé inteligence, přímočaře se tato technika nazývá Turingův test. V jedné místnosti je umístěn člověk a počítač, v další, zcela oddělené místnosti je dotazující se. Pokud není schopen rozpoznat, zda na jeho dotaz odpověděl počítač, nebo člověk, lze hovořit o počítači vybaveném umělou inteligencí.

Konec života se však pro Turinga nenesl ve slavném duchu, jelikož svými myšlenkami výrazně předběhl dobu a také kvůli homosexuální orientaci byl odsunut na okraj společnosti. Pod tíhou těchto okolností se tedy nakonec rozhodl spáchat sebevraždu, dne 7. června 1954 snědl jablko napuštěné kyanidem. Již dříve jste se na Živě o Turingovi mohli dočíst v článku Padesát let od smrti otce počítačů.

Klepněte pro větší obrázek

Alan Mathison Turing
(zdroj:
http://www.kings.cam.ac.uk/admissions/people/members.html)

Další informace:
http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Turing.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing

Bleskově: SSEM neboli Baby

Dne 21. června 1948 se podařilo spustit s největší pravděpodobností první program uložený přímo v počítači. Autorem byl inženýr Tom Kilburn a odpovídající počítač nesl název SSEM (Small Scale Experimental Machine), známý byl však také pod označením Baby. Podrobnosti o počítači SSEM můžete nalézt na níže odkazovaných stránkách anglické verze encyklopedie Wikipedia.

V roce 1920 se 22. června narodil Američan James M. Pomerene, který působil jako vědecký kolega a spoluvynálezce v týmu s Johnem von Neumannem a Hermanem Goldstinem. Z výsledků jeho další práce vyčnívá především zájem o využití paralelních výpočtů více procesorů, modernizace a změny v architektuře pamětí nebo například působení v IEEE.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Small-Scale_Experimental_Machine
http://www.ieee.org/organizations/history_center/legacies/pomerene.html

Témata článku: Hardware, Byznys, Alan Turing, Pascal, Baby, Simulator

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 100

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 73


reklama