Technologické inovace jsou vždy výrobci propagovány jako spása lidstva nebo další z nespočetných důvodů ke koupi novinek. Ne všechny tyto zlepšováky jsou ale skutečně přínosné a uvěřit marketingovým popisům je značně naivní.
Vyznat se v záplavě všemožných pojmů a zkratek, které označují nejrůznější technologie, není lehké ani pro zkušenější uživatele nebo „lidi z oboru“. Důvodem je hlavně náročnost odhadnutí přínosu různých technologií bez jejich vyzkoušení. I proto jsme se rozhodli s vámi podělit o naše zkušenosti a dojmy z aktuálních zlepšováků, se kterými se setkáváte u různých komponentů počítače.
Postupné uvolňování všemožných novinek je jednou ze zbraní výrobců, která má zákazníky donutit kupovat si nové produkty. Strategie výrobců vzbuzuje dojem, že různé inovace uvádí na trh pouze a jen tehdy, když si to vyžádají nové výrobky. Nový produkt jednoduše vždy musí mít něco nového, čím nahrazuje a překonává starší modely.
Realita je ale mnohdy jiná, než jak ji popisují výrobci ve svých marketingových materiálech. Ty neodolatelné a převratné vynálezy se v reálu promění jen v další nezajímavou funkci do parametrové tabulky. Nedejte se tedy napálit a před koupí si zjistěte reálný přínos a vlastnosti jednotlivých reklamních taháků.
64 bitů pro masy
Podpora 64b instrukcí je dostupná v běžných procesorech od příchodu Athlonů 64 díky technologii AMD64. Odpovědí Intel se stala EM64T (Extended Memory 64 Technology), která je ekvivalentní konkurenčnímu řešení. I navzdory tomu, že jsou na trhu dostupné procesory pro 64b aplikace již 2 roky, dostupnost a použitelnost 64b aplikací a desktopových operačních systémů je mizivá (neplatí úplně ve světě Linuxu). Také využitelnost a urychlení jsou tím pádem silně limitovány a dokonce ani speciálně optimalizované aplikace nejsou obecně rychlejší. Praktičtější výhodou je možnost adresování většího objemu paměti, což ale využije pouze mizivý zlomek procenta uživatelů domácích počítačů (znáte někoho, kdo má nebo potřebuje více než 4 GB operační paměti?). Tato situace se zřejmě v brzké době nezmění, a tedy ani argument „do budoucnosti“ situaci nezachrání. Připlácet si za podporu 64b se tedy vůbec nevyplatí, ale obě zmíněné technologie jsou v dnešních procesorech takříkajíc „gratis“.
Verdikt: Podpora v každém procesoru, ale přesto nevyužitelné
Dvoujádrové procesory
Budoucnost vývoje procesorů tkví ve více jádrech. Tento trend je znát z plánů Intel i AMD na příští rok, ve kterém se vám budou snažit prodat procesory pod sloganem „víc hlav, víc ví“. Pravé multiprocesorové systémy v domácím prostředí se tak v dohledné době stanou realitou. Podle našich testů a zkušeností je jedno jádro navíc příjemným bonusem, který ocení hlavní profesionálové. Málokterá hra nebo běžná aplikace dokáže těžit z přítomnosti dvou procesorů maximum, a proto je využití spíše v možnosti současného zpracovávání náročných výpočetních úkolů (komprimace multimédií a podobně). Přechod na dvě jádra je ale v podstatě jen úkrok stranou od slepého zvyšování frekvence, které již naráží na fyzikální i technologický strop.
|
Aplikační výkon (SYSmark 2004) |
Athlon 64 X2 4800+ (2× 2,4 GHz) |
252 |
Athlon 64 4000+ (2,4 GHz) |
196 |
Verdikt: Nejsou pro každého, ale mnozí je i nevědomky využijí
NCQ
Magická zkratka, se kterou se můžete v oblasti disků setkat již více než rok. Native Command Queuing neboli přirozené řazení požadavků je technologie, která nechává pevnému disku vládu nad pořadím přístupu k datům. Idea je jednoduchá – disk umí nejlépe rozhodnou v jakém pořadí efektivně a rychle přistupovat k datům na různých místech pevného disku. NCQ pomáhá hlavně při čtení z fragmentovaných disků nebo při práci s velkým množstvím malých souborů roztroušených po disku. Jde o jednu z mála technických inovací pevných disků posledních let, která stojí za povšimnutí a dokonce i za příplatek. Drtivá většina moderních disků již tuto funkci obsahuje a těží z jejich výhod.
Verdikt: I když někdy výkon naopak snižuje, je přínosem
SATA II
Jistě jste již narazili na pevný disk výrazně označený SATA II. Tenhle název má evokovat dojem, že se jedná o něco lepšího než je původní SATA. Ve výsledku jde pouze o marketingové označení. Samotný přívlastek II neznamená v podstatě nic, protože všechny pokročilé funkce jsou pouze volitelné, nejde o standard. Také vyšší rychlost rozhraní (3Gb/s oproti 1,5Gb/s) nesouvisí s tímto označením a zároveň nepřináší žádný výkonnostní zisk. Výsledkem je pouze matení zákazníků, protože je i tak nutné studovat specifikace a podporu jednotlivých pokročilých funkcí. Připlácet nebo vylepšovat disk kvůli podpoře marketingového SATA II se vskutku nevyplatí, orientujte se podle jednotlivých funkcí (NCQ apod.).
Verdikt: Marketingový název s matoucím významem
SLI/CrossFire
Dvě nebo více grafických karet či jejich jader, které spolupracují při vytváření jednoho obrazu, není vůbec novinkou. Tento princip se v praxi používal již v dobách legendárních karet 3Dfx rodiny Voodoo a nVidia ji v podobě SLI (tentokrát zkratka znamená Scalable Link Interface) pouze znovu oživila. ATI samozřejmě nemohla zůstat pozadu, a proto byl nedávno konečně uvedený systém CrossFire, který podobně jako SLI umožňuje zapojení dvou karet v tandemu. Menší konkurent S3 (VIA) se snaží v těchto dnech prosadit s další analogií, tentokrát pod názvem MultiChrome. Výkonnostní nárůst spojení dvojice grafických čipů není 100 %, ale většinou maximálně 70 % a průměrně (berete-li v potaz širší spektrum her) pak pouze 30 až 40 %. Tento systém se vůbec nevyplatí používat na karty střední třídy, které nejsou ani ve dvojici rychlejší než ty z třídy nejvyšší a přitom je cena už nevýhodnější. SLI i CrossFire má význam pouze tehdy, pokud hledáte výkon za hranicemi nejšpičkovějších karet a neváháte investovat obrovské částky do hardware.
Verdikt: Pouze pro uživatele posedlé výkonem a tlustou peněženkou
DDR2
Operační paměť DDR2 byly poprvé použity u čipových sad Intel řady 9xx. Až do teď se používají výhradně s procesory Intel, což by se ale mělo v prvním čtvrtletí 2006 změnit s příchodem nové patice Socket M2 pro procesory AMD. Paměti DDR2 se vyznačují mnohem vyššími frekvencemi než původní DDR. Základní verze dosahují efektivních frekvenci 533 MHz a špičkové moduly již překročili 1 GHz efektivně. Výhodou je také nižší cena, která u základních modulů klesla pod cenu běžných pamětí DDR. Nevýhodou jsou vyšší latence (časování), což ale procesorům Intel příliš nevadí a dohánějí to vysokou frekvencí. Obecně nejsou DDR2 rychlejší než DDR i navzdory vyšší frekvenci nebo propustnosti, mají však nižší spotřebu elektrické energie.
|
Rychlost čtení |
Rychlost zápisu |
DDR 400 MHz 2-2-2 |
5 880 |
2 510 |
DDR2 667 MHz 4-4-4 |
5 985 |
2 109 |
Verdikt: Budoucnost operačních pamětí
PCIe
Sběrnice PCI Express je výhradně vnitřní rozhraní pro připojení různých rozšiřujících nebo grafických karet do základní desky. Nahrazuje AGP sloty pro grafické karty a také PCI sloty pro další rozšiřující karty. Existuje v několika variantách, které se odlišují rychlostí (×1 až ×16). Nejrychlejší PCIe ×16 se používá pro připojení grafických karet a dosahuje rychlostí 4 GB/s v každém směru. PCIe je modernější a rychlejší, což z něj dělá téměř ideální náhradu za PCI i AGP sloty. Nevýhodou je malé množství rozšiřujících karet pro PCIe, například zvukové a televizní karty jsou pořád téměř exkluzivně pro PCI. Naproti tomu grafické karty pro AGP jsou již na vymření a kupovat si novou desku bez PCIe ×16 slotu je nesmyslné, i když grafické karty nejsou rychlostí AGP nijak vážně limitovány.
|
Datová propustnost |
PCI |
133 MB/s pro všechny sloty |
PCI Express |
250 MB/s pro ×1 rychlost |
Verdikt: Pokroková sběrnice s dosud nevyužitými možnostmi
Dual Layer a 16× vypalování
Dvouvrstvé DVD média existují v lisované podobě již od vzniku tohoto standardu. Vypalovatelné DVD+R nebo i -R média s možností dvouvrstvého zápisu přišly o hodně později a slouží hlavně pro video. Mají sice přesně dvojnásobnou kapacitu běžných DVD, jejich cena je ale přibližně 10× vyšší. Pokud cena neklesne na přibližně čtyřnásobek ceny běžného média, nedá se o DVD DL uvažovat pro častější použití a většinou raději oželíte kvalitu videa nebo se smíříte s rozdělením na dva disky. Podobně málo využitelná je i rychlost vypalování 16×, která je pouze nepatrně rychlejší než 8×. Maximální, tedy šestnáctinásobné rychlosti totiž vypalovačka dosáhne jen na krátký úsek, většinu času postupně zrychluje z počáteční pomalé rychlosti. Pokud tedy vlastníte starší vypalovačku, její upgrade na superrychlé DL modely je zbytečností, počkejte si na vítěze souboje HD-DVD a Blu-ray.
Rychlost vypalování |
Čas vypálení |
4× |
15 minut |
8× |
8 minut |
16× |
6 minut |
Druh média |
Cena |
Kapacita |
DVD-R |
12 Kč |
4,5 GB |
DVD-R DL |
120 Kč |
9 GB |
Verdikt: Předražená média a mizivé zrychlení
Superrychlé LCD monitory
Trendem posledních let je nástup LCD panelů, které na vašich stolech úspěšně nahrazují obstarožní CRT monitory. Výhody jsou zřejmé – vysoký kontrast, ostrost, nízká spotřeba. LCD však mají i slabiny; mezi ty nejvýraznější patří vysoká doba odezvy a nevěrné barevné podání, se kterými všechny technologie LCD s větším či menším úspěchem bojují již dlouho.
Aktuálně na trh výrobci chrlí pestrou škálu velmi rychlých panelů s dobou odezvy 8 nebo až 4 ms, které slibují v podstatě stejnou rychlost jako klasické CRT monitory. Daní za tento oslnivý parametr je většinou slabší barevná věrnost s nízkým počtem reálně zobrazitelných barev. Naštěstí svítá na lepší časy i zde, a pokud nemáte hluboko do kapsy, můžete si pořídit některý z S-PVA panelů s velmi věrnými barvami (patří opravdu mezi to nejlepší, co lze dnes koupit) a vysokou rychlostí odezvy (blížící se k 8 ms).
Za tento komfort však samozřejmě zaplatíte vyšší cenu, která ale odpovídá vysokému standardu. Nedejte se tedy oklamat marketingem, velmi rychlá odezva (8 ms a menší) za nízkou cenu nemůže zahrnovat kvalitní obraz (nízký kontrast a nereálné podání barev).
Verdikt: Slabší barvy nebo neuvěřitelná rychlost? Výběr je na vás.
Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 1/06.