Nejvyšší kontrolní úřad se podíval na datové schránky. Opravdu se vyplatí tak, jak bylo původně plánováno? To se kupodivu neví a našlo se několik dalších nejasností.
Datové schránky u nás byly zavedeny v roce 2009. Do konce minulého roku za jejich provoz stát zaplatil bez mála tři miliardy korun, přičemž vzniklo 504 tisíc datových schránek a v rámci nich bylo vyřízení 111 milionů transakcí. Nejvyšší kontrolní úřad nyní zkoumal, jak je provoz financován a zda se vyplatí. Výsledná zpráva odhaluje, že zaštiťující Ministerstvo vnitra ani nesleduje, zda s datovými schránkami ušetří a že na systému zatím vydělává především Česká pošta.
Vstupní brána k datovým schránkám
Už „jen“ 500 milionů ročně
Nejprve lehce optimisticky – náklady na provoz datových schránek a doručování datových zpráv se rok od roku lehce snižují, a zatímco v roce 2010 činily 989 milionů korun, za rok 2012 to bylo „jen“ 804 milionů. Za rok 2013 už se navíc bude platit paušálem, a to 500 milionů korun.
Další informace vyplývající z kontroly už daňového poplatníka příliš nepotěší. Odůvodňující zpráva k návrhu zákona ke zřízení datových schránek předloženém v roce 2008 předpokládala, že se datové schránky zaslouží o úsporu několika miliard korun, zkrácení řízení u státních úřadů a zefektivnění činnosti. Je to tak, nebo ne? Nikdo neví. Na Ministerstvu vnitra důsledky zavedení datových schránek kupodivu nesledují.
„Ministerstvo vnitra úspory nesledovalo ani ve svém vlastním resortu“
„Ministerstvo vnitra se nezabývalo vyhodnocováním nákladů a úspor, které měly v souvislosti se zavedením a provozem datových schránek vzniknout jejich uživatelům. Ministerstvo vnitra tyto úspory nesledovalo ani ve svém vlastním resortu,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě.
Proklamované snížení administrativního zatížení o 75% bylo Ministerstvem vnitra doloženo pouze konstatováním, že došlo ke snížení počtu užitých papírových obálek. A to že úřady státní správy používají datové schránky bylo dokládáno tím, že jim byly zřízeny. O tom, zda jsou skutečně využívány, však informace zástupci Nejvyššího kontrolního úřadu ze strany ministerstva nezískali.
Stát sponzoruje Českou poštu
Provoz datových schránek hradí stát, přitom platil i za zprávy soukromých subjektů jako jsou exekutoři nebo notáři. Zde je prostor pro úspory. A na kolik nás vlastně vyjde jedna zpráva? Pokud se zaměříme už na ustálený stav letošního roku placený paušálem 500 milionů korun, vyšla by při stejném počtu zpráv jako v minulém roce jedna zpráva spadající pod orgán státní moci na 17,72 Kč.
Další znepokojivý údaj se týká financování. „V letech 2009 až 2012 činily celkové příjmy České pošty, s. p., z provozu systému datových schránek orgánů veřejné moci 2 446 milionů korun, celkové náklady České pošty činily 1 964 milionů korun,“ uvádí zpráva NKÚ. Česká pošta totiž projekt dále svěřila třetí straně, tedy soukromému subjektu. Snadno si pak spočítáme, že 482 milionů korun jí zbylo.
Letos se platba výrazně snížila na paušál 500 milionů korun, Česká pošta přitom bude dle zjištění NKÚ svému dodavateli platit jen 415 milionů korun. Dalších 12 milionů zaplatilo Ministerstvo České poště celkem zbytečně kvůli nevýhodné smlouvě o úpravě ceny za jednu datovou zprávu.
Z kontroly vyplývá, že Ministerstvo se sice snaží splnit všechny zákonem stanovené povinnosti, ovšem nezabývá se vyhodnocením projektu a snahou ušetřit. Nelichotivé hodnocení pak završuje zjištění, že se ministerstvo nepochopitelně vzdalo licencí k softwaru a databázím potřebným k provozu datových schránek. Ty původně drželo Ministerstvo vnitra, ale na základě jeho požadavku licence odkoupila loni v prosinci Česká pošta. Smlouvu na provoz datových schránek má přitom Ministerstvo s Českou poštou uzavřenu do roku 2017, a pokud nastane očekáváná liberalizace poštovního trhu, zůstane České poště obrovská výhoda oproti případné konkurenci.