Vosk: další tiskový krok po jehličkách, inkoustu a laseru

Diskuze čtenářů k článku

avatar
19. 05. 2010 16:09

Voskovku jsme v práci měli. Tiskne opravdu levně, pokud tiskne hodně, minimálně stovky stránek denně. Jakmile spadnete na desítky, začne se tisk zatraceně prodražovat. Každé vypnutí/zapnutí stojí spoustu peněz na vyplýtvaném vosku, takže se zásadně nevypíná - dokonce jsme ji radši měli na zálohovaném napájení. Mimochodem, černý vosk byl tenkrát zdarma, nevím, jak dnes. Pokud došel a nestačil ten přibalovaný k drahým barevným, dal se přiobjednat pětikostkový balíček za 1 Kč manipulačního poplatku.

Mám tímto systémem vytisknutou spoustu obalů CDček a barvy drží, nic se nelepí... Jenže ta sranda tenkrát stála skoro 150 tisíc, nebyl to žádný šmejdík.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 14:19

keby to bolo take dobre tak sa to uchyti...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:53

Zajímavý článek.

Docela by mě ale zajímalo, je je na tom dnes stabilita tisku.

Co se stane, když nechám vytištěnou stránku ležet na parapetu okna a bude slunečno a já pak stránku s tiskem založím jinou. Přilepí se, rozmaže se?

Stejně tak co se stane, při dlouhodobé archivaci v ne zrovna ideálních podmínkách, nesloupne se časem natištěná vrstva?

Před cca 25 lety jsme měli ve fabrice právě tiskárnu od TX a tam ty problémy byly.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 12:36

Výtisky vypadají velmi zajímavě, ale vosk se lepí, třeba ve fóliových vložkách na dokumenty. Moje zkušenost není naprosto aktuální, ale pochybuji, že s tímto lze principiálně něco udělat.

Nakonec, proč nebyl zájem tiskárnu z pitvy provozovat dál, že...?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 13:42

Tiskárna z pitvy už měla po cca sedmi letech provozu svoje za sebou a nefungovala.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:50

Už název článku je holý nesmysl (Vosk:další tiskový krok po ...). Voskovou tiskárnu používal 2 roky v práci již v roce 1990 - tenkrát od výrobce Tektronix. Nikomu bych ji nedoporučil. Velká spotřeba el. energie a extrémě drahého vosku. Hlavní věc je, že výtisky jsou tepelně a barevně nestabilní. Mám osobně vyzkoušeno jak v zimě tak v létě stačí ponechat pár vytištěných stránek v autě (v zimě to rozpraská, v létě se rozteče). Výtisk, který jsem si schoval v kanceláři v šuplíku, po roce změnil kompletně barvy k nepoznání (asi mírnou sublimací vosku). Voskové tiskárny považuji za slepou vývojovou větev. Chápu, že obchodníci a marketiking musí prodávat. Pokud chcete utrácet peníze za kvalitu, tak doporučuji sublimační tiskárnu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:54

Ha, podobná zkušenost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 10:08

Neměla by být současná technologie pokročilejší? Uplynuly 2 desetiletí, což je v IT strašně moc, tak se snad něco změnilo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 10:10

Pavel byl o minutu rychlejší :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 10:07

Já bych jen dodal, že rozdíl mezi tiskárnou z 90. let (ale třeba i tím Phaserem, který jsme pitvali) a současnými modely je přibližně stejný, jako u jiných technologií z té doby. Inkoustovky z 90. let bychom dnes zavrhli nejen pro mizernou kvalitu tisku a věčné potíže s pruhováním i podavačem, ale třeba i kvůli spotřebě. Šest let stará barevná laserovka je buď model za stovky tisíc, nebo věc, která o nízkých nákladech a věrných barvách ani neslyšela ... I tiskové technologie se (trochu skrytě) vyvíjejí a deset let staré zkušenosti jsou popravdě v tomto směru bezcenné, o starších není třeba mluvit.

BTW: Sublimační tiskárna? Existuje snad nějaká, která dokáže tisknou stovky stránek denně a desítky stránek za minutu? Voskovky jsou konkurencí barevným laserovkám, ne inkoustovkám a sublimačkám, jsou určeny pro větší objemy a spíše kancelářský obsah, ne pro jednotlivé výtisky fotek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 17:56

Šest let stará barevná laserovka je buď model za stovky tisíc, nebo věc, která o nízkých nákladech a věrných barvách ani neslyšela ...

Co jsou to nízké náklady? V porovnání s inkoustem (a kovorytinou) jsou všechny tiskové technologie v přepočtu ceny na stránku levnější. A co se kvality a cen laserovek před 5-6 lety týče, pán v opojení z doteď mizerně tisknoucích HP diskontních Samsungů a Xeroxů možná doteď nenarazil třeba na řadu 24xx od Minolty, která už tehdy stálvala hluboko pod 10 tisíc a kvůli které jsem i já musel změnit názor na nemožnost color management u barevného laseru...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 17:56

(omlouvám se za překlepy)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 18:17

Pán opravdu celou tu dobu nepracuje v počítačových redakcích, která tiskárny testují, nevyskytuje se na představování nových modelů a netiskne barevně Věřte, že se poměrně často a velmi důvěrně setkávám s modely a samozřejmě i výsledky tisku HP, Samsung, Xerox, (Konica) Minolta, OKI, Epson a méně často i Lexmark, Brother či Kyocera.

Nízké náklady myslím z dnešního pohledu, uvědomme si, že ještě nedávno byly náklady počítané v korunách (nikoliv desetihalířích) na stránku celkem běžné - a dnes bychom se takovému stroji vysmáli. Vzpomenout je třeba i na to, že ještě nedávno byly v přijatelné cenové kategorii k dispozici jen čtyřprůchodové modely.

Co se týče Minolty, na řadu 24xx bych se takto obecně neodkazoval, rozdíl mezi 2400W a třeba 2450 je obrovský.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
21. 05. 2010 16:19

Boužel, v tomto případě s Vámi nemohu souhlasit. Pokud tiskárny vyráběla firma Tektronix, tak měla celé portfolio tiskáren (termotransfer, laser, vosk, sublimace) a technologicky i technicky byla 15 let před ostatními (Před 20-ti lety tiskárna Tektronix barevný laser s rozlišením reálných 1200 x 1200 DPI. V té samé době měl nejlepší model od HP reálné rozlišení 600 x 600 DPI a byl pomalejší). Podíval jsem se na video pitvy voskové tiskárny. Z konstrukce je z 80% stejná jako před 20 lety. Mohli byste "klukům" koupit nějaký aku-šroubovák (alespoň Bosh IXO). Nesouhlasím s Vaším tvrzení o bezcených zkušenostech. Zkušenosti se vždy hodí, lépe 20 let staré znalosti než žádné. Video-článek s pitvou hezké, článek na který reaguji se zdá jako přepsané tiskové materiály od Xeroxu. Článku chybí alespoň letmé uživatelské otestování dané tiskárny něco jako na: http://www.grafika.cz/art/tiskarny/clanek852449... ... . Sice je to 10 let staré, ale to přesně Vašemu článku chybí.

BTW: Ano, uznávám, sublimační tiskárny v současné době pro kancelářský provoz nejsou. Existují a nejsou ani pomalé, ale jsou buď pro formátově malé tisky nebo až moc velké. Odkaz 1: http://www.canon.cz/For_Home/Product_Finder/P... ... Odkaz 2: http://www.electron.cz/index.php/velkoplosne-tis... ... . Pro mě voskové tiskárny nejsou konkurencí laserovým, protože prostě použitelností za laserovými těžce zaostávají. Zkuste si z voskové tiskárny vytisknou čáry o různé tloušce (obrysu) od nejsilnější po nejtenčí a srovnejte to s výtiskem z laserovky. Pokud to neuvidíte na první pohled, zkuste pravítkem přeměřit. Zkuste vytisknout stránku plnou textu s písmen o velikosti 6 (nebo menším).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:44

Nedávno tu byla pitva tiskárny na stejném principu a z ní vyplynulo, že to je krám :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 08:18

Jen droné upřesnění - ta firma byla Tektronix. A jak správně uvádí kolega v příspěvku výše - při vypnutí tiskárny mašinka po zapnutí mohutně plive inkoust, který zůstal trčet v systému - ostatně ta brutální hrouda odpadu byla vidět i při pitvě - samozřejmě je otázka, kolik z toho byly setřené zbytky a kolik "plivance"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 08:22

Tedy pardon, plive samozřejmě vosk, nikoliv inkoust Nicméně fajn článek, myslím, že spousta lidí ani netušila, že voskem se dá také tisknout

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:31

Jakožto osoba vlastnící Phaser 8400, musím potvrdit poměrně slušné zbytky odpadního vosku. Po 2 - 3 měsících je souvislá vrstva cca 1 mm. Tiskárna bohužel po 6 letech práce již není mezi námi, folie s nízkým bodem tavení není to pravé médium pro tuto tiskárnu (kdybych zjistil kdo to tam dal tak bych ko nakopal někam). Šiková věc je vestavěný auditron s přehledem spotřebovaného inkoustu a jiných částí spotřebky vč. kalkulace tisků.

Jinak, jelikož se technologie jmenuje Solid Ink, tak bych se slova inkoust nebál.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 11:36

Murphyho fóliový zákon: V každé organizaci se najde aspoň jeden člověk, který dostane nápad tisknout na fólie, sebere tu první, co mu přijde pod ruku a strčí to to laserovky, voskovky, nebo aspoň kopírky. V mnoha případech si fólii vyrobí rozstřihnutím průhledného obalu na papíry.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 08:17

společnost Tektonix - správně Tektronix

http://en.wikipedia.org/wiki/Tektronix_Phaser...

Phaser printers were originally manufactured and marketed by Tektronix.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 07:23

O této tiskárně jsem docela uvažoval, ale po poradě s prodejce jsem rezignoval. Tisk je opravdu docela levný, vyšší jsou náklady na elektřinu. Nikde se ale nedozvíte, co se s tiskárnou děje po vypnutí, případně přerušení dodávky elektřiny. Pokud tiskárnu opět spustíte, proběhne samočistící proces, při kterém je spotřebováno až 30% voskové kostky. Nutností tedy je mít tiskárnu stále zapnutou, případně investovat do záložního zdroje. V opačném případě náklady prudce vzrůstají.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 08:12

Úplně stejně se ale chovají i inkoustovky (po delším "neprovozu" začnou mohutně odstřikovat), údajně na tom je nejhůře Epson. Epson-ink jsem měl asi v roce 1998 a ihned jsem šel na laser, který dodnes mám a nedám na něj dopustit (HP LJ4 z bazaru za 999 Kč).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 05. 2010 09:01

Dtto HP LJ 1100 za flašku ferneta (i s náhradním plným tonerem). Předtím jsem měl BJ od Canonu a hrůza.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
19. 05. 2010 00:15

... činí v této hmotnosti jen pár desítek gramů procent.

Tak gramů nebo procent? Dohromady to nedává moc smysl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor