jo, nihilismus je přesně ten termín, který mne při čtení opakovaně napadal. Ten člověk nemá žádnou vizi, žádný život, je přežívá a remcá, jak jde všechno do háje, jak ho nic nebaví, jak se vše jen děje...Tyhle myšlenky mne napadaly v patnácti, kdy jsem měl pocit, jak mne celý svět nechápe. No, u někoho ta puberta holt zastydne.
Jsem dnes už mnohem starší a i když občas také remcám a nestíhám, je to už jiné - víc si užívám, co současnost nabízí, bez milosti jsem ořezal všechny činnosti u nichž nevidím smysl (ale občas skočím na špek prázdnému článku) a místo toho více sleduji to, co mne zajímá, sleduju lidi, jejichž práce i myšlenky jsou zajímavé a podnětné a v tu chvíli říkám - žiju v úžasné, myšlenkově bohaté době s neuvěřitelnými možnostmi. A je to jen díky tomu, že jsem si vybral (mohl vybrat), co budu sledovat, co budu číst, s kým se budu stýkat.
