vransene, ten, kdo nekontroluje svůj výpis, si v podstatě o tu defraudaci nejen říká, ale přímo si ji zaslouží!
U kreditek je ochrana v normálních zemích ještě v tom, že před splacením (resp. splácením) člověk právě vyškrtá ze seznamu věci, které nekoupil, s nimiž nesouhlasí, nebo je s nimi nějaký jiný problém; a banka si to s obchodníkem velmi rychle vyříká, a pokud je chyba alespoň trošinku na straně obchodníka, ten následně stáhne ocas mezi nohy a rychle peníze vrátí - v tom horším případě by totiž mohl přijít o možnost přijímat karty, což si zatraceně dobře rozmyslí. Díky tomu, že je reklamace prováděna bankou, která má přeci jen nesrovnatelně větší sílu než většina individuálních klientů, systém funguje celkem dobře i při zneužití jako je to opsání apod. Klient pak platí jen to, co skutečně koupil, všichni jsou spokojení, systém funguje.
Pravda, u debetních karet je to něco jiného, tam se peníze strhávají okamžitě, a navíc banky u nás jsou svině, takže reklamaci v podstatě nechají na klientovi, poskytnou mu jen minimální součinnost. Ale to je holt daň za to, že ještě nejsme v západní Evropě.
P.S. Netvrdím, že ztráty způsobované zneužitím (ať už jakýmkoli způsobem) jsou zanedbatelné, tvrdím jen to, že i přes tyto ztráty se systém vyplatí provozovat, protože z něj benefitují všechny strany: klient, obchodník, i obě jejich banky. Jen tam, kde je extrémně nízká marže, se kreditní karty nevyplatí, protože by si ji celou samy sežraly, jenže pak vznikají potíže úplně jiného rázu (manipulace s velkým množstvím hotovosti, transakční poplatky u banky za velkou hotovost, ohromné náklady na zabezpečení proti krádeži i loupeži, mastné pojištění, a v důsledku na tom obchodník po eliminaci rizik spojených jen s hotovostí často není o nic lépe než s kreditkami)...
