Věštíme budoucnost: Technologie, které budou in

Analytici firmy Gartner nejsou neomylní, ale jejich předpovědi jsou i tak tou nejlepší věšteckou kouli, kterou máme. Rozhodně stojí za to podívat se na aktuální zveřejněný graf „Hype“.

Hype je česky docela trefně překládáno jako „přehnané tvrzení“. Technologie, která se dostane na vrchol svého „hype“ je prostě nadšeně komentována, medializována a zkoušena nadšenci. Přijímání novinek má přitom téměř vždy stejný životní cyklus a proto je možné předpovídat, kdy vrchol nastane a co se bude dít dál. Křivku, která důvtipně a přitom jednoduše popisuje vývoj zájmu, začali analytici Gartneru používat v roce 1995 a dnes je všeobecně přijímána nejen jako nástroj pro odhad zájmu, ale především jako indikátor toho, kdy je do dané technologii vhodné investovat.

Jako na houpačce

Ve fázi spuštění (Technology Trigger) se o technologii zajímají jen odborníci a omezená skupina nadšenců, kterým nevadí, že vše je poněkud nedotažené, případně drahé. Zájem ale postupně roste a o technologii se začnou zmiňovat i mainstreamová média. Nadšenců výrazně přibývá a daný produkt je vidět všude, kde to má smysl. Tato fáze (Peak of Inflated Expectations) je charakteristická právě přehnaným očekáváním.

Brzy se ale nadšenci unaví a na nekriticky zbožňované věci začnou nacházet chyby a nedokonalosti. Přesně podle Cimrmana přichází po fázi očekávání fáze zklamání (Though of Disillusionment). S technologií to v tuto chvíli nevypadá vůbec dobře, mediální zájem opadá, případě je negativní. Ve skutečnosti se ale nic špatného neděje, očekávání se jen vrací na normální úroveň. V této fázi obvykle přichází druhá generace produktu, která opraví chyby a přizpůsobí se cílové skupině.

Klepněte pro větší obrázek

V další fázi (Slope of Enlightenment) se technologie znovu šplhá po žebříčku zájmu nahoru, tentokrát už ale mnohem pomaleji. O produktu či vylepšení technologie se sice nemluví tak hlasitě a nadšeně, zato jej zná mnohem více lidí – potenciálních „obyčejných“ uživatelů. Po pozvolném růstu zájmu následuje poslední fáze, ve které je už technologie (obvykle už v další generaci) přijímána a používána dostatečným množstvím lidí a nic podstatného se nemění (Plateau of Productivity). Investoři konečně vydělávají.

Pohled dopředu

Svět je sice globálně propojený, ale přece jen musíme myslet na to, že Gartner se zaměřuje především na nejvyspělejší země, které mají před námi v přijímání technologií minimálně roční náskok. Přesto je možné (po drobném posunu v ose x) sledovat, co právě ve světě počítačů, internetu (a technologií vůbec) letí a co teprve létat bude.

Cloud computingu, tedy v podstatě webovým aplikacím, věští analytici skvělou budoucnost, už za dva roky by mohly být běžně používány. Vzhledem k nárůstu oblib všemožných webových služeb a už dnes dostatečně dimenzované internetové konektivitě je to reálné. Všichni významní výrobci si ostatně hype užívají dostatečně – když už přímo nenabízejí produkty pro cloud computing, tak alespoň hlasitě oznamují strategii, kterou je chtějí vyvinout.

Na vrcholu jsou i čtečky e-knih, což je ale prozatím specifikem anglicky mluvícího světa. Zejména přístroj Kindle od Amazonu je podařený, navíc s perfektním napojením na obrovskou zásobu kvalitního obsahu. Na druhou stranu je to přesně případ „hypovaného“ produktu. Čtečka má stále daleko k dokonalosti (třeba rychlostí či skladností) a je navíc velmi drahá. Zájem o ni tak zatím místo „běžných lidí“ táhnou techničtí nadšenci, kteří prostě tuto hračku chtějí mít. Zajímavé je, že samotná technologie e-papíru, kterou čtečky využívají je na křivce už v předposlední fázi.

Web 2.0 má už prý fázi zklamání za sebou a je aktuálně přijímán širokou veřejností. V tomto případě si myslím, že s tímto pojmem se ve skutečnosti setkávají jen odborníci a veřejnost vnímá, tedy přijímá či odmítá, spíše jednotlivé služby – ty ostatně Gartner umístil na křivku také. Mikroblogy se nacházejí na počátku fáze zklamání (v ČR se zatím ještě nedostaly ani na vrchol), online video už zklamání zažívá naplno. U mikroblogů je důvod celkem jasný – do komunity nadšenců pronikají spammeři a podobné živly a tak se svět Twitteru (který zde téměř neohroženě vládne) přestává tvářit jako místo pro setkávání elity. Naopak do poslední fáze míří třeba Wiki nebo firemní blogy.

Cestou dolů

Pohled na technologie, které jsou ve fázi zklamání, je neobyčejně zajímavý. Na samém dně je bezdrátová identifikace pomocí RFID, která se prý nebude široce používat ještě minimálně dalších pět let. Zdá se, že osvědčené čárové kódy prostě ve většině případů stačí a jsou mnohem levnější.

Zklamání si zažívají i virtuální světy; zde bych byl ještě mnohem pesimističtější a přijímání širokou veřejností v nejbližších dvou letech mi nepřijde reálné – ostatně prognózy o proniknutí virtuální reality do domácností tu zazněly už několikrát. Důvody, proč by měl člověk trávit život v plně virtuálním světě je málo, ten reálný v kombinaci se sociálními sítěmi je prostě efektivnější a zajímavější.

Hype už prý za sebou mají zelené technologie v IT, což je sice možné, ale příliš viditelný vrchol tedy neměly. Naopak se zdá, že příchod úsporných platforem s dostatečným výkonem by mohla velmi rychle nastat poslední fáze, tedy běžné využívání.

Mezi technologie, které zrovna nejsou v ideálním stavu, se dá překvapivě zařadit i rozpoznávání řeči. To je sice nejblíže poslední fázi, takže už má za sebou dávno první nesmělé krůčky a je technicky relativně vyspělé, analytici mu ale věští masové nasazení nejdříve za pět let.

To nejlepší teprve přijde

Nejzajímavější jsou ale samozřejmě technologie, které si užívají strmý vzestup slávy. Právě o nich se bude mluvit a psát a právě ty budou zajímat technické nadšence (kterých je mezi čtenáři pravděpodobně velká část). K vrcholu se blíží technologie bezdrátového přenosu energie (která má ale k praktickému nasazení daleko) a internetové televizní vysílání (o kterém si naopak myslím, že bude rozšířeno dříve, než Gartner předpovídá).

Za pět až deset let bychom se běžně měli setkávat s tzv. Augmented Reality, tedy technologie, která kombinuje reálný vjem s počítačovými daty. Příkladem může být třeba aplikace Wikitude AR Travel Guide, která do reálného obrazu z kamery mobilu vypisuje informace o geografických objektech v záběru. Ve stejné době by se mohly uplatnit počítače zabudované přímo v předmětech, které budou využívat chytré dotykové ovládání – Surface Computers. Pár let si ještě musíme počkat na technologie 3D tisku, stejně jako na vyhledávání ve videu, či běžně dostupné 3D displeje. Dříve než za deset let se neprosadí třeba kvantové výpočty – a to přes to, že jejich výzkum probíhá už desítky let.

Témata článku: Software, Internet, Download, Budoucnost, Trigger, Peak, Travel

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Roman Langer 10. 9. 2009 8:42:26
    sedmilhářů... ;-)
  • Ufi 9. 9. 2009 13:08:27
    je jenom okopírovaná vrelmi známá křivka z ekonomie na odhad výnosů, jak...
  • Alois Novák 9. 9. 2009 10:40:37
    Pán má asi na mysli...
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 123