Velký test: 27 jader na 18 procesorech

Hitem dnešních dní se díky masivní mediální kampani stal nejnovější Core 2 Duo, který Intel propaguje spolu s dvoujádrovými modely obecně. Jak si povedou nové procesory v tvrdé konkurenci? Podrobné srovnání osmnácti procesorů od těch nejlevnějších až po ty nejvýkonnější nabízí náš velký test.

Socket 939 vs. AM2

V tomto testu jsme se zabývali pouze procesory pro aktuální patice, a proto jsme jakožto výběhovou řadu vynechali Socket 939. Pokud ale stále vlastníte desku s touto paticí, můžete klidně dosažené výsledky aplikovat například na srovnání mezi vaším stávajícím Athlonem 64 a dvoujádrovým X2 nebo i konkurencí. Přímé srovnání výkonu procesorů pro Socket AM2 (paměti DDR2) proti starším pro Socket 939 (paměti DDR) vychází téměř shodně, odchylka se pohybuje v řádu 2 %. Právě Athlon 64 X2 může být velmi dobrou možností pro upgrade u majitelů kvalitních sestav se starší paticí a dostatečnou kapacitou pamětí DDR. Jakékoliv jiné vylepšení by si totiž vyžádalo přechod na DDR2, což by vyšlo samozřejmě mnohem dráž.

AMD Athlon 64

Jednojádrové Athlony 64 jsou podobně jako Pentia 4 téměř ohroženým druhem. Při přechodu na AM2 bylo již ze seznamu uvedených procesorů pro tuto patici jasné, že Athlon 64 odchází z hlavního proudu. Dle plánů AMD by měl být postupně vytlačen z nejprodávanějších pozic řadou X2, čímž se více přiblíží levným Sempronům. K zajímavé konfrontaci dochází v podstatě už dnes při srovnání Sempronu 3400+ a Athlonu 64 3000+, které stojí na stokorunu stejně a rozdílem tak zůstává pouze velikost L2 cache.

V srovnání se Semprony nabízejí plné Athlony vyšší výkon ve hrách a těch několika málo dalších aplikacích, které využijí kapacitu L2 cache. Díky poměrně zajímavým cenám se výše taktované modely Athlonů 64 hodí na hry, kde lehce předčí dražší X2ky s nižším taktem. Ušetřené peníze při výběru jednojádrového procesoru raději investujte do paměti nebo grafické karty, kde vám poslouží lépe než v nevyužitém procesorovém výkonu. Kvůli malým funkčním i výkonnostním rozdílům proti Sempronům se Athlony 64 aktuálně nezdají být dobrým tipem pro nákup. Mnohem lepší volbou jsou levné varianty Athlonu 64 X2 s mnohem větším potenciálem do budoucna.

Některý z výše taktovaných Athlonů 64 se nejlépe hodí pro hráče, kde bylo AMD dlouhodobě velmi silné. Dnes je sice na výsluní Core 2 Duo, ale to nic nemění na tom, že na většinu věcí postačí i normální Athlon 64. Ušetřené peníze (proti ceně X2) můžete investovat například do lepší grafické karty, kterou oceníte v téměř jakékoliv hře více než lepší procesor. Při zmínce o modelu 3000+ nelze opomenout zajímavé možnosti přetaktování. Díky vyšším frekvencím pamětí je ještě jednodušší než kdy předtím.

 parametry

Athlon 64 3000+

Athlon 64 3800+

výrobní technologie [nm]

90

90

frekvence [GHz]

1,8

2,4

násobič (minimální/maximální)

5×/9×

5×/12×

základní frekvence pamětí [MHz]

800

800

název jádra

Orleans

Orleans

velikost cache L1/L2 [kB]

128/512

128/512

udávaný tepelný výkon [W]

62

62

cena [Kč]

2 441

3 556

 
výkon ve hrách
nízká spotřeba
   
 
pouze jedno jádro
nízká rychlost komprese


AMD Sempron

Procesory pod značkou Sempron začaly svoji pouť ještě na Socketu A, kde postupně vytlačily a nahradily starší Durony. Patří do stejné kategorie jako Celerony, tedy mezi nejlevnější procesory s ochuzenými funkcemi i výkonem. Degradace proti plnohodnotným Athlonům 64 není ale tak velká jako u Celeronů proti plnohodnotným Pentiím a rozdíl se ještě více setřel s přechodem na AM2. Původně totiž byly Semprony odvozené od Athlonů 64 pouze pro Socket 754 a kromě menší vyrovnávací paměti L2 měly jen jednokanálový paměťový řadič. S přechodem na AM2 přibyla u Sempronů podpora dvoukanálového zapojení, které je limitováno pouze sníženou 667MHz frekvencí (proti běžným 800 MHz u Athlonů). Díky této změně si také AMD trouflo zvýšit performance ratingy všech AM2 modelů o jeden stupeň.

Malá kapacita vyrovnávací paměti se značně projeví ve hrách a u několika málo dalších aplikací. Obecně nabízejí Semprony dnes stejně výborný poměr ceny a výkonu jako kdysi, teď ale ještě s výhodou, že díky jednotné patici můžete později osadit do stejné desky i ten nejvýkonnější Athlon 64 X2. K výhodám proti konkurenci patří hlavně velmi nízká spotřeba pozitivně se projevující na nízkém zahřívání. Semprony jsou tak velmi nenáročné na chlazení a častokrát si vystačí pouze s pasivem.

Při hodnocení výkonu lze konstatovat, že Semprony jsou proti Celeronům lepší hlavně ve hrách. V aplikacích už se situace vyrovnává. Právě pro hry doporučujeme modely s 256 kB L2 cache, kterou u her často oceníte. Kvůli nízkému taktu naopak zaostávají Semprony ve zpracování video a audiosouborů. Kvůli agresivní cenové politice Intelu to mají těžké hlavně vyšší Semprony, protože jsou výrazně dražší než nejrychlejší Celerony. Také výběr levných základních desek pro ně není právě bohatý a časem prověřené modely téměř neexistují.


 parametry

Sempron 2800+

Sempron 3000+

Sempron 3400+

výrobní technologie [nm]

90

90

90

frekvence [GHz]

1,6

1,6

1,8

násobič (minimální/maximální)

5×/8×

5×/8×

5×/9×

základní frekvence pamětí [MHz]

667

667

667

název jádra

Manila

Manila

Manila

velikost cache L1/L2 [kB]

128/128

128/256

128/256

udávaný tepelný výkon [W]

62

62

62

cena [Kč]

1 808

2 094

2 504

 
spotřeba a šetřící funkce
moderní a levné DDR2 paměti
výkon ve hrách
   
 
ceny vyšších modelů
nižší rychlost komprese


Intel Pentium 4

Kdysi bojoval o prvenství mezi nejvýkonnějšími procesory a dnes si uživatelé volí mezi Pentiem 4 a Celeronem D. Jednojádrové Pentium ztratilo příliš mnoho ze svého lesku s nástupem nepříliš podařené série s jádrem Prescott, která předznamenala konec architektury NetBurst. Kvůli nemožnosti dosáhnout vysokých frekvenci Intel už dávno zastavil vývoj této architektury a orientoval se jinam, což nedávno přineslo své ovoce v podobě Intel Core.

Dnešní Pentia 4 se za svou cenu téměř vůbec nevyplatí, protože cena nejhorších modelů začíná tam, kde končí nejlepší Celerony s vyšším taktem a lepším poměrem ceny a výkonu. Testovaný zástupce má dokonce téměř stejnou prodejní cenu jako výše taktovaný dvoujádrový model D 945 a proto se logicky vůbec nevyplatí. Konkurence z vlastních řad, nejnovější Celeron D s jádrem Cedar Mill a 512 kB L2 cache je při stejné ceně jako nejlevnější „plnokrevná“ Pentia 4 lepší volbou díky vyššímu taktu. Spolu se zdrcující cenovou politikou Pentií D se pak z dnes dostupných Pentií 4 stávají neprodejné procesory, které zmizí v propadlišti dějin.

I když se v létě při uvedení Core 2 Duo (Computer 15-16/06) zdálo, že Pentiím definitivně odzvonilo, nedávno vyplavaly na povrch informace o nových modelech s označením E10x0. Ty budou založeny na Intel Core s jediným jádrem a nízkým taktem – zřejmě půjde velmi levné procesory s nízkou spotřebou. Pentium se tedy jako dlouhá léta marketingově tlačená značka úplně neztratí, ale svůj dávný lesk a slávu již zřejmě nezískají nikdy zpět. Testové výsledky proto berte spíše jako ukázku výkonu poměrně rozšířených procesorů nebo i jako pojítko s testem procesorů z minulého roku (Computer 9/05), kde najdete starší variantu s menší L2 cache (530J).


 parametry

Pentium 4 630

výrobní technologie [nm]

90

frekvence [GHz]

3,0

násobič (minimální/maximální)

12×/15×

základní frekvence pamětí [MHz]

200

název jádra

Prescott

velikost cache L1/L2 [kB]

16/2 048

udávaný tepelný výkon [W]

84

cena [Kč]

5 390

 
velikost L2 cache
aplikační výkon
   
 
cena
spotřeba v zátěži


Intel Celeron D

Procesory do kancelářských sestav nebo „prvních“ domácích počítačů jsou oblíbené hlavně kvůli velmi nízké ceně. S Celeronem jste se mohli setkat už v dobách Pentia 2. Od plnohodnotných Pentií je dnes odlišuje čtvrtinová vyrovnávací paměť L2 a pomalejší FSB. Kvůli těmto omezením býval v časech jader Willamette a Northwood velmi pomalý, protože 128 kB L2 cache je pro architekturu NetBurst zoufale málo. Obrat nastal až s uvedením prvního Celeronu s přívlastkem D, který má už 256 kB L2 cache a nabízí tak použitelný výkon. K omezením Celeronů patří nedostupnost šetřících funkcí pro snížení frekvence a napájecího napětí. Kvůli nepříliš chladným jádrům tak poměrně výrazně prohrávají souboj ve spotřebě s konkurenčními Semprony, které jsou hlavně při zátěži mnohem úspornější.

Díky vysokým frekvencím se Celerony hodí například na kompresi videa, kde v jednovláknových kodecích klidně konkurují plnohodnotným Pentiím 4. Modely s 512 kB L2 cache (testovaný 356 a 352) jsou použitelné i na hry, v nichž ostatní Celerony výrazně ztrácejí. Výhodou a zároveň i důvodem velké obliby u kancelářských sestav je také dostupnost kvalitních desek s integrovanými grafikami, které jsou pro tyto aplikace nejlepší. Výraznou výhodou je i cena, kterou Intel drtí konkurenci hlavně u výše taktovaných modelů. Pohled do ceníku vám prozradí, že moderní procesor si koupíte již pod 1 500 Kč, což je proti minulosti spíše cena bazarových kousků.

Kvůli nízké frekvenci FSB měly Celerony při testování nevýhodu v pomalejších pamětech, protože žádná čipová sada neumí použít větší poměr než 1:2. Z této nevýhody se ale může stát i výhoda, protože pro provoz nejsou potřeba rychlé paměti a vystačíte si s těmi nejlevnějšími dostupnými moduly. Při použití současných jader už nemůže frekvence výrazně narůst, a proto zřejmě zůstane model 356 na delší čas nejvýkonnějším dostupným Celeronem. Nedejte se ale zlákat dojmem, že díky 512kB vyrovnávací paměti bude stejně výkonný jako staré Northwoody. Použitá cache je totiž výrazně pomalejší.  

 parametry

Celeron D 336

Celeron D 351

Celeron D 356

výrobní technologie [nm]

90

90

65

frekvence [GHz]

2,8

3,2

3,33

násobič (minimální/maximální)

21×

24×

25×

základní frekvence pamětí [MHz]

133

133

133

název jádra

Prescott

Prescott

Cedar Mill

velikost cache L1/L2 [kB]

16/256

16/256

16/512

udávaný tepelný výkon [W]

84

84

84

cena [Kč]

1 716

1 927

2 032

 
velmi nízká cena
konečně použitelný herní výkon 512kB verzí
nabídka kompatibilních desek
   
 
žádné šetřící funkce
vyšší spotřeba
nízký výkon 256kB verzí

 

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,