Výzkum | Autonomní vůz | Neuronová síť

Vědci učí autonomní auta zvládat extrémní podmínky. Mají si poradit jako zkušení řidiči

  • Samořídící auta bývají nastavena tak, aby si počínala opatrně
  • Mohou nastat situace, kdy bude nutná rychlá a bezchybná reakce
  • Zvládnou stroje zabránit kolizi i v extrémních situacích?

Samořídící auta bývají výrobcem nastavena tak, aby si v provozu počínala obzvláště opatrně. Přesto mohou nastat situace, kdy bude nutná jejich rychlá a bezchybná reakce. Zvládnou stroje, vybavené technikou za statisíce korun, zabránit kolizi i v extrémních situacích? Tuto otázku aktuálně řeší odborníci ze Stanfordovy univerzity.

Vytvořili pro tyto účely neuronovou síť, která umožňuje autům provádět manévry při ztížených adhezních podmínkách. Měla by fungovat prakticky stejně jako řidiči závodních automobilů. Cílem této snahy je zvýšit bezpečnost, neboť 94 % nehod je prý způsobeno lidskou chybou. Výzkumní pracovníci říkají, že je to důležitý krok ke zlepšení schopnosti autonomních vozidel vyhnout se nehodám.

Autonomní auta se zkušenostmi závodníků

Postgraduální student Nathan Spielberg tvrdí, že cílem celé snahy je, aby algoritmy byly stejně dobré (a ideálně ještě lepší), jako nejzkušenější řidiči. „Naše práce je motivována bezpečností a chceme, aby autonomní vozidla fungovala v mnoha scénářích, od normální jízdy na asfaltu až po rychlé jízdy s nízkou přilnavostí na ledu a sněhu.“

Spielbergův tým trénoval neuronovou síť na více než 200 tisících vzorcích, zaznamenávajících pohyb, včetně jízd na kluzkém povrchu. Poté vzali na závodní okruh Thunderhill Raceway Park v kalifornském Sacramento Valley dvě autonomní auta, vybavená svým softwarem: Volkswagen GTI a Audi TTS.

Výsledky testů dopadly překvapivě dobře – autonomní Audi TTS se systémem založeným na fyzikálních modelech dosáhlo během deseti jízd časů, srovnatelných s výsledky zkušeného závodníka. Podobných hodnot poté dosáhli i s VW GTI s novým systémem, postaveným na neuronových sítích, ačkoli počítače neměly k dispozici informaci o adhezních podmínkách.

Odborníci jsou se zkouškami na okruhu nadmíru spokojeni, ačkoli sami zdůrazňují, že jejich systém ještě nefunguje zdaleka dokonale za všech podmínek. Tedy konkrétně nefunguje stoprocentně v podmínkách, které nezná. Aby auta zvládala reagovat bezchybně a profesionálně v širším rozsahu situací, bude ještě nutné nasbírat další data.

Nový způsob řízení

Nové systémy se mají učit z reálných zkušeností z řízení vozidel a zároveň využívají poznatky z fyziky. Zatímco současná autonomní auta se mohou spoléhat na hodnocení svého prostředí v daném okamžiku, řídicí systém, který navrhli výzkumníci ze Stanfordu, zahrnuje data z nedávných manévrů a předchozích jízd.

Řídící systémy pro autonomní vozidla podle expertů potřebují přístup k informacím o stavu vozovky. Tato data určují hranice, na nichž závisí, jak obtížné bude v daném okamžiku brzdění, zrychlování či změna směru, aby auto zůstalo na cestě i v kritických situacích. Na základě toho může vůz využít všechny prostředky až na fyzikální hranice.

Adhezi vozovky lze však poměrně obtížně předpovídat, neboť se v průběhu několika metrů může naprosto změnit (například při vjezdu na promrzlou mostní konstrukci). Právě to bude dalším směrem vývoje neuronové sítě, využívající fyzikální poznatky.

Diskuze (5) Další článek: Rusko přitlačilo na operátory VPN. Někteří z nich už raději zemi opustili

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,