V kalendáriu si povíme o matematicích či kalkulátoru Pascaline. Dočtete se i o Fermatovi, Bernoullim a Darbouxovi.
Mechanický kalkulátor a především fyzika
V aktuálním kalendáriu si pozornost bezesporu zaslouží Pascal, a to nikoliv známý programovací jazyk, ale francouzský vynálezce a matematik Blaise Pascal. Narodil se dne 19. srpna roku 1662 v Clermontu a kromě matematiky se zajímal také o teologii, fyziku nebo filozofii. Zapadl tak do kategorie vědců, kteří se namísto specializace v jedné oblasti zajímali o více oborů.
Již od brzkého mládí začal dávat najevo své nadání na poli vědy, první zajímavé myšlenky představil na téma zkoumání vlastností obecného trojúhelníku. To je ostatně tak trochu symbolické, jelikož Pascalovo jméno se nesmazatelně pojí například s takzvaným Pascalovým trojúhelníkem, který slouží k systematickému generování binomických koeficientů.
Mechanický kalkulátor Pascaline (zdroj: Visoin Futur)
V osmnácti letech Blaise Pascal vytvořil známý mechanický kalkulátor s názvem Pascaline, hlavním impulsem se mu přitom stala snaha pomoci otci při jeho manuálních výpočtech. Kalkulátor nejenže počítal na svou dobu, tedy na první polovinu osmnáctého století, spolehlivě, ale zároveň splnil dvě další důležité vlastnosti: výpočty byly rychlé a eliminovaly lidské omyly. Kalkulátor Pascaline dokázal realizovat operace sčítání i odčítání, násobení a dělení se pak adekvátně převádělo právě na ně.
Zřejmě nejznámější jsou však Pascalovy závěry ve fyzice, například zkoumání atmosférického tlaku, kdy právě odpovídající jednotka opět nese jeho jméno. V pozdějším období svého života se výrazně věnoval náboženství a filozofii, kdy publikoval různé teologické spisy a filozofické polemiky. Blaise Pascal zemřel 19. srpna roku 1662 v Paříži.
Další informace:
Pascalův česky psaný životopis na stránkách serveru Converter.cz.
A v rozšířené anglickém podání na Wikipedii.
Kouzlo Velké Fermatovy věty
A do poměrně daleké matematické historie nás zavede také výlet za druhou výraznou osobností, kterou je opět Francouz – tentokráte ale matematik Pierre de Fermat. Narodil se dne 17. srpna v roce 1601. Je zajímavé, že matematika nebyla v počátcích jeho hlavním zájmem, nicméně právě v ní položil některé důležité základy a výrazněji se prosadil.
První významné matematické kroky podnikal ve světě analytické geometrie, bohužel pro něj ale řada z nich zůstala dosti nedoceněna. Kromě jiného to zavinil jednoduchý fakt, že Fermat občas váhal s publikováním některých svých výsledků, považoval je z skromné a nedůležité. Jinak tomu ale bylo na poli pravděpodobnosti a související statistik, zde je zřejmě nejslavnější a nejcitovanější historka v podobě dlouho objevovaného důkazu. Blíže jsme se tomuto na Živě věnovali již v dřívějším článku Život zpoza čísel V: Domněnka:
„Poté, co Fermat zemřel, dostala se jeho kopie Aritmetiky do rukou jiným a ti si všimli, že Fermat si často na kraji, jak to matematici dělávají, poznamenal nějaký zajímavý poznatek nebo objev. Všechny Fermatovy domněnky byly postupně potvrzeny nebo vyvráceny, až na jednu. Latinsky tam bylo napsáno cosi v tom smyslu, že neexistuje žádné celočíselné řešení rovnice x^n + y^n = z^n pro libovolné n větší než 2 a že Fermat má nějaký velmi elegantní důkaz, který se ale bohužel sem na okraj knihy nevejde.“
Kdo tuší, že je řeč o takzvané Velké Fermatově větě, má pravdu. Korektní důkaz dlouho odolával a korektní formulace se dočkal až koncem dvacátého století (jeho autorem byl Angličan Wiles). Fermat nakonec zemřel v roce 1665 a dodnes se hodně diskutuje nad tím, zda bal v té době při tehdejší úrovni matematického poznání důkaz sám zvládnout.
Další informace:
Fermatova česky psaná biografie na serveru Quido.cz.Životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Matematiků není nikdy dost
Aby matematiky v aktuálním kalendáriu nebylo málo, zmíníme také slavného matematika Jacoba Bernoulliho, jednoho ze členů významné Bernoulliho vědecké rodiny. Jacob Bernoulli (narodil se dne 6. ledna v roce 1655) se svým bratrem Johannem začal pracovat na výzkumu infinitezimálního počtu, sám se však začal zajímat také o pravděpodobnost a teorii čísel. Místo v kalendáriu Jakob Bernoulli získává vzhledem k datu své smrti, která nastala 16. srpna v roce 1705 v Basileji.
Posledním matematikem, o kterém bude zmínka, je opět Francouz – řeč je o Jeanu Gastonu Darbouxovi. Narodil se dne 14. srpna v roce 1842 ve francouzském Nimes a později proslavil jako významný profesor na poli geometrických teorií. Jazyk matematiky jej připomíná zejména pojmenováním takzvaného Darbouxova integrálu. Oproti některým jiným matematikům proslul velice příjemným a vstřícným přístupem, stejně jako reprezentativním vystupováním. Ověnčen slávou a uznáním nakonec zemřel dne 23. února 1917 v Paříži.
Další informace:
Úvod do života Jakoba Bernoulliho na stránkách encyklopedie Britannica.
Darbouxův anglicky psaný životopis.
