Ve víru siločar i počítačových červů

Tento týden se na poli významných historických událostí o připomenutí hlásí například dva fyzikové James Clerk Maxwell a Gustav Ludwig Hertz, syn slavnějšího Heinricha Rudolfa Hertze. Pomyslné narozeniny by oslavil také první síťový červ, jenž začal kolovat internetem v druhé polovině osmdesátých let minulého století.

Maxwellovy siločáry

Pestrobarevný svět fyziky, fyzikálních objevů a významných fyziků tento týden zastoupí například James Clerk Maxwell. Tento skotský fyzik se narodil dne 13. června roku 1831 v Edinburghu a vzhledem k právě uvedenému datu se do aktuálního kalendária logicky dostává dnem úmrtí – smrt jej zastihla 5. listopadu v roce 1879.
S Maxwellovým edinburghským rodištěm jsou spojeny také počáteční vědecké objevy a příspěvky, jelikož v tomto městě zahájil svá vědecká studia. Ještě před dovršením patnácti let sepsal první práci, která se podrobně zabývala především zkoumáním vlatností elips a jim podobných geometrických útvarů. Edinghburská škola Maxwellovi zprostředkovala první doteky s vědou, zasloužený vysokoškolský titul však později získal na uznávané cambridžské univerzitě, kde pak působil jako odborný asistent.

Klepněte pro větší obrázek

James Clerk Maxwell, zdroj: ieee-virtual-museum.org

Maxwellova první obsáhlá fyzikální práce se zabývala přesným popsáním siločar a jejím prostřednictvím navázal na dřívější výsledky Michaela Faradaye. V tomto díle On Faraday`s lines of force Maxwell relativně jednoduchými rovnicemi přesně popsal vztahy v elektrických a magnetických polích. Maxwell na cambridžské univerzitě nakonec setrval až do konce svého života, postupně se zde z odborného asistenta vypracoval až na profesora, a své myšlenky tak předával dalším nástupcům.

Další informace:
Detailní Maxwellův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Pět Maxwellových prací v rámci projektu Gutenberg.
Stránky na serveru Velikáni.cz, které přinášejí český životopis.

 

Gustav Ludwig Hertz: Z oblasti atomů

Také druhá osobnost aktuálního pokračování pravidelného kalendária si své pevné místo našla ve fyzikálním světě a není jí nikdo jiný než Gustav Ludwig Hertz. Podobně jako výše představený James Clerk Maxwell si také Hertz vstupenku získal datem své smrti, jež přišla 30. října v roce 1975. Nicméně pěkně popořádku — Hertz se narodil dne 22. července v roce 1887 v německém Hamburgu, odkud se později za studii stěhoval do Goettingenu.

Klepněte pro větší obrázek

Gustav Ludwig Hertz, zdroj: emv-testhaus.com

Gustav Ludwig Hertz byl synem slavnějšího Heinricha Rudolfa Hertze, o jehož životě jste se mohli dočíst již v dřívějším kalendáriu Nadcházející výročí: elektromagnetické vlnění a rychlá fotografie. Po svých studijních počátcích na půdě univerzity v Goettingenu se nakonec usadil v berlínské univerzitě, kde působil jako odborný asistent a postupně se seznámil s dalšími vědci ve svém oboru. Jeho přínos spočíval ve zkoumání atomových částic a jejich energetických vlastností, během své akademické dráhy působil také jako profesor na univerzitách v Halle a Lipsku. Jak se můžete dočíst na dalších, níže odkazovaných stránkách, Hertz společně s J. Franckem zjistili, že atomy mají diskrétní energetické stavy, ale jejich energetické hladiny nemají stejnou vzájemnou vzdálenost. Za svoje bádání a závěry nakonec byli v roce 1925 oceněni Nobelovou cenou.

Další informace:
Česky psaný životopis na serveru Converter.cz.
Anglická varianta biografie, opět v podání Wikipedie.

 

Události: Počítačový červ a monopol Microsoftu

Zalistováním zajímavými historickými událostmi si o zmínku v tomto týdnu říká také první počítačový červ, jehož otcem se stal Robert Tappan Morris. Právě podle tohoto jména červ také dostal svůj název, tedy Morrisův červ (v originále Morris worm). Tento červí průkopník mezi síťovým škodlivým kódem se začal Internetem šířit dne 2. listopadu v roce 1988 a poměrně rychle infikoval velké množství dostupných počítačů. Morris byl nakonec správně určen jako tvůrce, odsouzen a ještě musel zaplatit stanovenou pokutu.
Opět ke druhému listopadovému dni, tentokráte však v roce 2001, se váže rozhodnutí ohledně porušení antimonopolního zákonu, napadenou stranou přitom nebyl nikdo jiný než společnost Microsoft. Uvedeného data tak došlo k dohodě mezi Ministerstvem spravedlnosti spojených států spolu s devíti státy Unie na straně jedné a Microsoftem na straně druhé o tom, že umožní výrobcům PC instalovat software jiných výrobců a dá vývojářům k dispozici některé části Windows.

Další informace:
Informace o počítačových červech na stránkách anglické Wikipedie.
Oficiální vyjádření společnosti Microosft k dlouhodobému sporu.

Témata článku: Hertz, Maxwell, Morris, James, Gutenberg

8 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Q 30. 10. 2006 22:37:45
    To samozřejmě nebyl(ve smyslu WWW), ale kořeny internetu sahají samozřejmě...
  • fky 30. 10. 2006 19:25:31
    Tak tento patvar je mým horkým kandidátem na top ten tohoto měsíce
  • adams 30. 10. 2006 17:00:01
    Arpanet rozhodne nebyl to co dnes znamena pro lidi intenet.A nemusim uz...
Určitě si přečtěte

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 129

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 79