Některé neanglické jazykové mutace Wikipedie jsou zatížené dezinformacemi týkajícími se změny klimatu. Informovala o tom BBC. Týká se to např. kazašské, svahilské, běloruské, čínské nebo chorvatské verze otevřené internetové encyklopedie.
V Číně je změna klimatu připisována mj. sluneční aktivitě. Pozorování a nashromážděná data americkou NASA přitom tento argument vyvrací. Slunce podle agentury zemské klima ovlivnit může, nelze mu však připsat trend globálního zvyšování teploty v posledních desetiletích. NASA dále popisuje, že za zvyšováním teploty primárně stojí lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Ve výčtu příčin se nachází rovněž konspirační teorie o autoritářské tajné vládě světa. Údajně se skládá z vlivných prokapitalisticky orientovaných osob a politiků a političek. Tato tajná vláda má vysílat do světa zprávy o svém plánu a za jejími výzvami k ochraně klimatu mají stát tajné finanční zájmy. Konspirační teorie vznikla na základě činnosti iniciativy Great Reset, která veřejně a otevřeně vyzývá k udržitelnému hospodářství.
Podle BBC dále chorvatská mutace stránky o změně klimatu na Wikipedii z více než jedné třetiny zpochybňuje vědecké aspekty problematiky a prosazuje konspirační teorie. Přitom se 99 % vědců a vědkyň globálně shoduje, že klima se mění kvůli člověku. Číslo vychází z rozsáhlého srovnání recenzovaných vědeckých příspěvků, přičemž vědecký článek informující o tomto výsledku byl oficiálně vydán letos v říjnu.
Bez diverzifikované komunity to nejde
Alex Stinson, seniorní programový stratég ve Wikimedia Foundation, pro BBC uvedl, že ho situace znervózňuje. Tvrdí, že do projektu je potřeba zapojit více lidí. Tím by se snížila šance, že nepodložený obsah v encyklopedii zůstane. Otevřenost je dobrá i špatná vlastnost zároveň, protože přispívat do Wikipedie může de facto kdokoli.
Pokud se na obsahu podílí dostatek lidí, nepřesnosti se vyžehlí a nesmysly úplně odstraní. Respektive v encyklopedii zůstane pouze obsah podložený kvalitními zdroji, k nimž typicky patří vědecké články. Klíčová je v toto ohledu širší debata podložená validními argumenty.
Na tvorbě anglické Wikipedie se měsíčně aktivně podílí přes 40 tisíc lidí. V případě chorvatské verze se v posledních měsících počet přispěvatelek a přispěvatelů průměrně pohybuje pod hranicí dvou set lidí. Anglická verze má připravený celý projekt týkající se kvalitního zpracování informací o tématu a zapojeny jsou do něj desítky lidí. Pro menší jazykové mutace to neplatí.
Wikipedia nástrojem hrstky lidí
Případy, kdy malá skupina lidí v encyklopedii dokázala prosadit své nepravdy, se už v minulosti objevily. V roce 2013 chorvatskou Wikipedii ovládala malá editorská skupina pravicových extremistů. Byl to postupný proces, od roku 2009 začali z projektu vyhazovat editory a editorky s liberálnějšími nebo obecně umírněnými pohledy na kontroverzní témata.
Postupně byly přepsány např. stránky týkající se období druhé světové války, konkrétně revolučnímu hnutí Ustašovců. Jejich zločiny byly tehdy v textech zlehčeny nebo zakryty. Jak upozornil The Daily Dot, v první polovině roku 2013 změny aktivně spravovalo pouze 24 osob v administrátorské roli. Tito lidé byli konzistentní aktivní a měsíčně sami provedli přes sto úprav.
Pokud chcete přispívat na Wikipedii, můžete tak činit dokonce bez uživatelského účtu. Registrované účty jsou ověřovány na několika úrovních. Administrátor pak představuje uživatelský účet, který má oproti běžným editorským účtům řadu oprávnění navíc (mj. může upravit uzamčenou stránku, blokovat běžné účty apod.). Role je přidělována jen vybraným lidem.
Některé kultury přístup Wikipedie nechápou
Na problém s rozšiřováním dezinformací v neanglických Wikipediích letos upozornila rovněž japonská spisovatelka Yumiko Sato, která vyjmenovala příklady postupného ovlivňování obsahu směrem od konkrétních doložitelných faktů k zakrývání částí obsahu nebo přidávání zavádějících nebo lživých formulací, které zamlžují ostré kontury událostí.
Pravidla encyklopedie neumožňují Wikimedia Foundation aktivně zasáhnout, principem je komunitní budování obsahu. Sato poukazuje na možnou problematičnost globálních platforem. Nápady totiž nemusí být přenositelné do odlišných kulturních kontextů. Japonsko např. není zvyklé na veřejnou debatu podobně jako v západní civilizaci, což se odráží v tom, jak funguje tvorba místní Wikipedie, uvádí Sato.
Historický negacionismus
Tento jev popisuje zkreslení či falzifikaci historických událostí. Cílem mohou být prosazování politických nebo ideologických zájmů, snaha o zviditelnění se aj. K používaných technikám patří popírání událostí, falzifikace informací nebo trivializace a relativizace.
Wikipedia je už přes 20 let obrovským bezplatným zdrojem informací nejen pro širokou veřejnost. Před několika lety výzkum MIT potvrdil, že je důležitá rovněž ve vědecké sféře. Rozdíly mezi jazykovými mutacemi nicméně mohou být obrovské. Anglická Wikipedie má výhodu rovněž v tom, že angličtinu ovládají lidé globálně, zatímco např. japonsky nebo chorvatsky hovoří de facto pouze lidé v jedné menší zemi.
Zdroje: BBC News (1 | 2) | eCampus News | Environmental Research Letters | NASA (1 | 2) | Slate | Wikimedia Statistics | WikiProject Climate change
