Nový systém umělé inteligence GeoS je zaměřen na řešení geometrických úloh, které nikdy předtím neviděl. A dokáže je řešit stejně dobře, jako průměrný středoškolák.
Umělá inteligence v posledních letech nabrala velmi rychlý rozvoj a v jednoduchých formách se začíná objevovat i v mnoha koncových produktech nebo službách. I když bylo dosaženo mnoha milníků z různých oblastí – typickým příkladem jsou „jednoduché“ šachy nebo složitější odpovídání na otázky ve stylu „Riskuj“, kdy překonala i ty nejlepší lidské protivníky, stále je co vylepšovat.
Náš mozek má zatím stále výhodu v tom, že dokáže pracovat s komplexními problémy a jednotlivé naučené dovednosti tak dokážeme vhodně kombinovat k vyřešení problému. Vývoj umělé inteligence sice začal jednotlivými specializacemi na velmi úzkou oblast, ale dnes už můžeme vidět skládání těchto částí do společného systému, podobně jako to zvládne mozek.
GeoS a standardizované testy z geometrie
Vědci z Allenovy instituce pro umělou inteligenci a Washingtonské univerzity se zaměřili na vývoj umělé inteligence, která by dokázala vyřešit otázky z geometrické části testu SAT. SAT je zkratka označení Scholastic Aptitude Test a v USA se používá jako standard pro vyhodnocení znalostí studentů středních škol při přijímání na vysokou školu.
Samotný test má tři hlavní části - kritické čtení (analýza vět), matematiku a psaní (slohová práce). A i matematická část je rozdělená na několik sekcí – algebru, aritmetiku, statistiku a pravděpodobnost, funkce nebo také geometrii.
Ukázka otázek a jejich intepretace umělou inteligencí
Vyvíjený systém umělé inteligence GeoS se zaměřuje pouze na geometrii, která zahrnuje několik složitých problémů. Otázky jsou totiž tvořené diagramem a také otázkou napsanou ve větách přirozeným jazykem, která se navíc vztahuje k danému diagramu.
Proces zpracování otázky až k odpovědi
Umělá inteligence tak musí umět nejen zpracovat obraz nakresleného diagramu, ale také pochopit větu a k tomu ještě souvislosti a chybějící informace, které je nutné si domyslet. Jedná se tedy o velmi komplexní záležitost. Vytvořený systém tento problém rozděluje na několik částí, se kterými poté pracuje. Nejprve analyzuje otázku (zpracování řeči) a digram (zpracování obrazu) a snaží se převést jednotlivé části otázky do formálnější jazyka, se kterým může posléze pracovat pomocí standardních výpočtů. Pak už výsledek vyhodnocuje dle nabízených odpovědí a vybere tu správnou.
Detail chybných odpovědi, které umělá inteligence špatně pochopila z větné stavby nebo virtuální pozice objektů
Systém v této fázi ještě není samozřejmě dokonalý, na otázky u kterých si je jistý, má sice přesnost 96 %, ale celkový průměr z testů SAT z geometrie má úspěšnost 49 %. Ze všech 55 otázek odpověděla umělá inteligence 27 otázek správně, jednu špatně a 27 z nich nechala bez odpovědi. I tyto hodnoty ale znamenají, že má už v současné fázi podobné dovednosti, jako student čtvrtého ročníku střední školy (dle statistiky v USA). A to je pouze začátek.
Celý matematický test do tří let
Vědci se samozřejmě nezastaví pouze u geometrie, ale chtějí do tří let vyvinout umělou inteligenci, která dokáže alespoň průměrně splnit celou matematickou část testu SAT.
S tím ale pochopitelně souvisí i to, že se bude umělá inteligence zlepšovat v jednotlivých částech – ať už jde o zpracování obrazu, lidské řeči a dalších oblastech. Takže se klidně můžeme do tří let dočkat toho, že zmíněný test z geometrie vyřeší stejně, jako ti nejlepší studenti.
Navíc musíme mít pořád na mysli, že se jedná o komplexní otázky, které daná umělá inteligence nikdy předtím neviděla a jsou určené pro lidi – nemá je tedy v žádné formě předzpracované.
K dispozici je ukázkové demo na stránkách geometry.allenai.org, kde naleznete i podrobné materiály (PDF) k výzkumu, testovací data a zdrojové kódy systému GeoS.
Umělé mozky
Tento vývoj jen ukazuje směr, kterým se žene umělá inteligence. Do budoucna nelze očekávat, že zůstane jen pro jednoduché a opakované věci, ale poradí si i s komplexními problémy. A zatímco zpočátku na tom bude třeba podobně, jako průměrný lidský mozek, s postupným vylepšováním překoná i toho nejlepšího vědce v daném oboru a posléze třeba i ve všech oborech.
Není to tak otázka jestli, ale kdy se tak stane a co to bude znamenat pro naší civilizaci, ekonomiku a život, který doposud žijeme. Budoucí umělá inteligence bude dostupná jednotlivcům, organizacím, vědcům, útočníkům i vládám. Může tak velmi rychle tvořit nové objevy a postupy, které by lidem trvaly mnohem delší dobu. Bude moci řešit komplexní problémy tvořené obrovským množstvím nasbíraných dat, ale v nevhodných rukách může být i nebezpečnou „zbraní“.
Ta nejtěžší otázka budoucnosti tak je, co vlastně budeme dělat my.
Rekonstrukce Homo heidelbergensis, možného předchůdce Homo Sapiens Sapiens (Zdroj: Wikipedia)
