Ubuntu 10.10: týden se zatoulanou surikatou

Na českém internetu vyšlo už několik recenzí nového Ubuntu. Nyní na řadu přichází poznámky z pera uživatele Windows. Oslovila ho zatoulaná surikata, nebo se zalekl první chybové hlášky?

Po šesti měsících Canonical vydal další verzi své linuxové distribuce Ubuntu. Ta má tentokrát kódové označení Maverick Meerkat (volně přeloženo zatoulaná surikata, i když interpretací je více). Jedná se v pořadí už o třinácté vydání a Ubuntu od podzimu roku 2004 skutečně ušlo už pěkný kus cesty.

Nová verze přináší samozřejmě vylepšený „motor“ – všechny ty knihovny a dílčí programy, ze kterých se skládá, ale také trošku upravené grafické prostředí a i pár nových desktopových aplikací, kterým se zatím Canonical vyhýbal. Dnes se pokusím sepsat zkušenosti člověka, který běžně pracuje na Windows 7, už tradičně ale na pár dnů přeskočil na jiný systém a trošku se s ním popral. Co se mi na „surikatě“ líbí, co mě i nadále obtěžuje a s čím jsem si neporadil? O tom všem bude tento článek.

Instantní systém: vybalit, povařit a je hotovo

Ubuntu má jednu velkou výhodu. V poměrně vysokém procentu případů po docela svižné instalaci funguje. Pod pojmem „funguje“ si představuji zhruba to, že nepotřebujete žádné pokročilé administrační schopnosti, abyste uvedli celý systém do provozu.

Stačí tedy vypálit instalační CD, případně Ubuntu nainstalovat přímo z Windows pomocí programu Wubi. Ten má jednu zajímavou výhodu. Ubuntu bude v podstatě žít zcela plnohodnotným životem, nebude ale nainstalované v samostatném diskovém oddílu, ale na běžném „céčku“. Stejně tak se nenainstaluje zavaděč Grub, ale použije se ten z Windows. Pokud vás pak bude Ubuntu obtěžovat, opět jej z Windows odinstalujete jako každý jiný program, případně celý adresář se systémem pro archivaci překopírujete někam jinak a později se k němu zase vrátíte. S Wubi nemusíte vytvářet diskové oddíly ani zmenšovat ten systémový, na kterém máte Windows, takže tuto cestu ocení i ti nejzelenější začátečníci, kteří si třeba chtějí jen pohrát s onou magickou trojrozměrnou kostkou z Compizu. Suma sumárum, s Wubi nemáte šanci nic poškodit.

wubi1.jpg  wubi3.jpg
O instalátoru Wubi se příliš nemluví, začátečníkovi ale bez problému nahradí klasický dualboot

Pokud se vám ale Ubuntu zalíbí, je přinejmenším slušností mu přidělit skutečný životní prostor. Instalátor využije buď veškeré volné místo, přepíše celý disk, nebo si vše nastavíte sami. A to je víceméně vše – pak už pouze stačí vybrat časovou zónu a vytvořit alespoň jednoho uživatele. Sériové číslo zadávat nemusíte – příjemné, viďte?

Instalace je skutečně velmi svižná a to i oproti svým posledním předchůdcům, soubory se totiž začnou kopírovat už v okamžiku, kdy vyplňujete nejrůznější formuláře, takže pokud si vše třikrát pečlivě přečtete, u posledního dialogu už možná bude kopírování souborů v dobré polovině.

Ruská ruleta

Tak a co teď? Situaci po prvním restartu říkám „ruská ruleta“. Buď jednoduše vše poběží, nebo budete po velmi snadné instalaci znechuceni. V některých případech spouštění systému „prostě vytuhne“ a vy budete netrpělivě koukat na blikající kurzor a potemnělou diodu pevného disku na počítači. V jiných případech bude Linux ještě záludnější. Po pár sekundách se skutečně spustí grafický desktop Gnome a vše bude vypadat zdánlivě v naprostém pořádku.

Už budete chtít na Twitter (a Facebook) psát oslavnou ódu na Linux, než si všimnete, že multidotekový touchpad sice skutečně reaguje na různé doteky, nicméně nerozumí ani jednomu gestu a ukazatel myši při dotyku jen bláznivé poskakuje sem a tam. Další nástrahy mohu být skryty v nefunkční myši s více (teoreticky funkčními) tlačítky, anebo s grafikou, která ne a ne spustit akcelerovaný kompozitor Compizu (vykreslování oken a dalších objektů na ploše pomocí grafické karty známé z Windows Aera nebo Quartz systému Mac OS).

Nejdřive krize...

Lapálie s Compizem potkaly i mě, jelikož jsem Ubuntu poprvé instaloval na notebook, který byl namísto čipu od Nvidie vybavený základním čipsetem od Intelu a dedikovanou kartou Mobility Radeon HD 5650.Tedy, vše zpočátku vypadalo výborně, Ubuntu mi totiž po připojení k internetu okamžitě nabídlo k instalaci nesvobodné ovladače (rozuměj ovladače, které nenapsala komunita ale přímo výrobce, tedy lidé z ATI/AMD). Neměl jsem důvod Ubuntu nevěřit, vše odklepal a slušně restartoval počítač. Tím jsem ovšem skončil, došlo totiž k problémům a odmítl se nastartovat grafický subsystém.

nesvobodnyovladac.png
Vše vypadá v pořádku, Ubuntu mi nabízí k instalaci
ovladač od výrobce, po restartu to ale skončilo špatně

Pakliže jste naprostí linuxoví zelenáči, jen připomenu, že Linux zcela plnohodnotně běží jak v ryze textovém režimu, tak v tom grafickém. V obou případech můžete s Linuxem běžně pracovat, jen si tedy budete muset odpustit grafické programy. Problém spočívá v tom, že začátečník se při takové chybě naprosto ztratí, nejspíš totiž nebude mít tušení, že i v textové podobě může pracovat s internetem, že může používat textový webový prohlížeč a na webu hledat řešení.

Problém nakonec vyřešilo zablokování používání obou grafik se softwarovým přepínáním za živého provozu – jednoduše řečeno jsem v BIOSu zakázal použití integrované grafiky od Intelu a spokojil se pouze s tou dedikovanou (a pochopitelně mnohem výkonější). Pak se už vše rozjelo, já ale dobře vím, že toto řešení rozhodně není košer a hodlám problém co nejdříve vyřešit běžným způsobem. Jen co bude čas.

... pak naděje

Mé vřelé díky patří všem, kteří se podílí na lokalizaci Linuxu a jeho aplikací. Přesto má však počeštění Ubuntu ještě velké mezery. A teď mi tak ani nejde o stále nepřeložené řetězce, ale spíše o stylistiku. Občas mám totiž pocit, že je anglický originál srozumitelnější. Týká se to ostatně i toho „Centra softwaru pro Ubuntu“. Je to sice v podstatě správně, ale vedle češtiny by si to zasloužilo i trochu „lidštiny“. Na druhou stranu, s přívětivou lokalizací má poměrně často problémy i Microsoft a Google. Stejně tak označení „drátové sítě“ zní přinejmenším trošku archaicky. I když možná je to lepší než „širokopásmové připojení“ (v dnešní době je širokopásmové prakticky každé připojení, tento přívlastek je tedy zbytečný).

lokalizace1.png  lokalizace2.jpg
Samozřejmě, každý ví oč se jedná, ale copak tak mezi sebou mluvíme?
Nemají bublinové nápovědy používat srozumitelný jazyk namísto strojové češtiny?

Pokud už se bavíme o „lidštině“, nebylo by od věci, kdyby Linux pracoval i s alternativním pojmenováním pro různá zařízení, věta „drátové připojení k Auto eth0 je aktivní“ totiž zní zbytečně odborně. Tedy, ne snad že bych chtěl měnit v Linuxu zažitá pravidla – to skutečně ne, mají svá logická a skvělá opodstatnění (v terminálu jsem naopak rád, pokud zařízení popíšu pouze jako eth0), nicméně pakliže by se takovému zařízení mohlo formou přezdívky říkat trochu lidsky, i ta předchozí věta by zněla mnohem přívětivěji. Počítač s námi přeci může mluvit stejným způsobem, jak se bavíme my mezi sebou.

ubuntu desktop.jpg
Impact písmo pro plochu, o pixel menší font Ubuntu pro aplikace,
Docky namísto ikon na ploše a modrý odstín namísto oranžovo-fialového tématu
v originálu. Především ale to nejdůležitější – všechno víceméně funguje.

Možná jste už zaregistrovali, že namísto elaborátu o podstatných chybách rozebírám skutečně pouze kosmetické detaily. Ale tak to vážně je. Pokud se holt bubínek roztočí správně, Linux vám facku nedá a vše bude fungovat. Rozmazlený uživatel ze světa Windows si po prvním startu ještě nainstaluje potřebné kompatibilní balíčky (nesvobodné TrueType fonty a skvělé nesvobodné kodeky, Adobe Flash, Oracle Javu) a může začít konečně využívat všech zajímavých výhod a vlastností Ubuntu. Vyřknout podobný ortel je ovšem příliš lákavé a záludné, vždy totiž záleží na tom, na jakém počítači a s jakou hardwarovou výbavou recenzent Ubuntu rozjel. A také v jaké infrastruktuře.

Recenze linuxových distribucí jsou z principu záludné

Jarní Ubuntu jsem zkoušel ještě na notebooku od Fujitsu-Siemens se čtečkou čipových karet, čtečkou otisků prstů (kterou jsem prostě chtěl používat pro rychlou autentizaci) a s grafikou od Nvidie, jejíž nesvobodné ovladače fungovaly od prvního okamžiku skoro na jedničku. Deset-desítku pro změnu zkouším na Aceru s dedikovanou grafikou od ATI, multidotekovým touchpadem, HDMI a speciálním tlačítkem pro přechod do „zeleného“ úsporného režimu.

V mezidobí jsme také změnili zaměstnavatele a z firemního Exchange 2003 serveru jsme poskočili na šifrovaný  Exchange 2007 server – ovšem bez certifikátu od důvěryhodné autority. I to může být pro takový Evolution (velmi slušná obdoba Outlooku pro Gnome) překážka a dotaz na fórum mnohdy namísto pomoci přinese zcela zbytečný výkřik typu: „A proč používáš software od hnusného Microsoftu?“

Je tedy přirozené, že řeším úplně jiné problémy a stejně tak čtenář tohoto článku může mít zase úplně jiné zkušenosti a potřeby než já.

Ubuntu funguje, grafika akceleruje a externí monitor svítí se správným rozlišením (potřeba restartu při každé podstatné změně grafického subsystému je ale skutečně otřesná nehledě na to, že si ovladač prostě nemůže zjistit, jaký je zrovna připojený monitor a nastavit mu sám adekvátní rozlišení – fuj!).

Teď tedy přišel čas na skutečné novinky. To už bude poměrně svižné, vypíchnu tötiž jen ty nejdůležitější body.

Co je na první pohled nové


Nové písmo Ubuntu a pěkné vykreslování

Maverick Meerkat přichází s novým písmem Ubuntu. To by si mělo lépe poradit se subpixelovým vyhlazováním a mně se skutečně líbí. Písma v novém Ubuntu vůbec vypadají mnohem lépe než v předchozích verzích a to i při jiných režimech. I s vypnutým subpixelovým vyhlazováním se tedy písmo nezdeformuje a já cítím naději, že časem už to bude (z mého subjektivního pohledu) stejně dobré jako na Windows.

 vyhlazovani.jpg
Poprvé od doby, co se v Linuxu začalo vyhlazovat písmo, mohu říci, že se mi to líbí

Centrum softwaru zná svou historii

Centrum softwaru je hlavní správce instalací programů z repozitářů. Pokud jste opět zelenáči, jen připomenu, že repozitář je víceméně paralela dnešních velmi populárních elektronických obchůdků ze světa mobilních operačních systémů. Prostě si najdete nějaký program a rovnou ho nainstalujete přímo z katalogu. Nemusíte ho hledat na stránkách výrobce, nemusíte ho koneckonců hledat ani u nás na Gigamanii. Ubuntu o něm ví a stáhne vše potřebné pro jeho spuštění.

Centrum vám v nové verzi nabídne doporučené programy (featured), už je částečně připravené i pro vyhledávání komerčních programů (opět paralela k chytrým mobilům) a také zná vaši historii, můžete se tedy podívat, jaké programy, knihovny – prostě balíčky – jste v minulosti nainstalovali.

centrum1.jpg  centrum3.jpg
Centrum softwaru pro Ubuntu je pěkným příkladem toho, jak by mohla vypadat distribuce programů i na Windows

Koncepce podobných integrovaných skladišť je z hlediska uživatele velmi příjemná a určitě ji patří budoucnost. Skoro bych se až vsadil, že se něčeho podobného jednou dočkáme i na Windows.

Meníčka, meníčka a zase ta meníčka

Kontextová nabídka je základem grafického desktopu Gnome, který tvoří GUI páteř Ubuntu. K programům, adresářům nebo síťovým počítačům se dostanete také z hlavního menu a stejně je organizovaná i správa počítače. Nyní k těmto nabídkám přibylo i menu pro snadné ovládání výchozího hudebního přehrávače Rhytmbox. Pokud tedy spustíte nějakou skladbu, stačí klepnout v hlavním menu na ikonu nastavení hlasitosti a v nabídce se vedle šoupátka pro zvuk zobrazí i aktuálně přehrávaná skladba, jednoduché ovládání a případně i obal desky.

menu1.jpg  menu2.jpg
Menu nastavení hlasitosti v sobě skrývá i ovládací panel pro přehrávač Rhytmbox.
A jen tak na okraj, skladbu jsem si koupil už na jaře pomocí Ubuntu One obchodu (7digital),
nyní jsem ji pouze obnovil ze svého webového úložiště (Ubuntu One je alternativa třeba k Dropboxu).

Shotwell a Pitivi teprve začínají

Nové Ubuntu je mimo jiné vybavené správcem fotografií Shotwell a domácí nelineární střižnou videa Pitivi. Opět začnu slušně a poděkuji vývojářům, kteří se na těchto aplikacích podepsali. Nicméně okamžitě dodám, že se jedná o nejslabší programy při srovnání s jejich přímými konkurenty ze světa Mac OS X i Windows. Pitivi sice bez problému načte skoro jakékoliv video a jeho obrazová miniatura vám dodá falešnou naději, že samotný střih už proběhne bez jediného problému, realita je ovšem taková, že u některých stop se miniatury snímků videa v časové ose načetly, u jiných zase ne a MTS video (AVCHD proud) mi Pitivi rovnou odmítl přehrát, ačkoliv miniaturu prvního snímku také načetl bez problému. S takovou se už holt špatně stříhá.

MTS je rozšířený formát u digitálních HD kamer, nicméně si s ním (pravda) každá střižna neporadí. Pitivi ovšem při srovnání s konkurencí selhává i v nějaké rozumné střihačské práci (zde i při srovnání s Kdenlive z desktopu KDE). Nemám tím přitom na mysli hromadu líbivých přechodových efektů, ale skutečně to, co dnes na Windows nabízí třeba domácí Premiere od Adobe nebo třeba iMovie ze světa Mac OS X. Jistě, Pitivi je zdarma, otázkou ovšem zůstává, jak daleko lze s tímto argumentem zajít – aneb ne každý je tak bohatý, aby mohl používat tak nuzný bezplatný střihový program.

pitivi1.jpg  pitivi.jpg  pitivi3.jpg
Pitivi na první pohled (vzhledem ke střihačské realitě na Linuxu) vypadá velmi pěkně, program má ale stále problémy s ergonomii a stabilitou. V mnohém by se měl inspirovat třeba ve střižně Kdenlive pro desktop KDE.

Se správcem fotografií Shotwell mám prakticky identický problém. Správa fotografií a lidsky stravitelný střih domácího videa je vůbec v případě Linuxu ještě docela pole neorané, ačkoliv nejrůznějších lineárních i nelineárních střižen se tu už v posledních deseti letech objevila celá hromada. Pitivi je určitě dobrý směr, přebírá standard uživatelského rozhraní, který alespoň trochu připomíná rozložení prvků v Adobe Premiere, ale programátoři ještě budou muset zapracovat. Pokud neusnou na vavřínech a Canonical Pitivi v příštích verzích nevymění zase za jiný nedodělaný program, jistě bude mít budoucnost.

shotwell1.jpg  shotwell2.jpg
Výborně! Je to lepší než F-Spot, ale stále je to málo, stále to není ono
(i s ohledem na to, že ve výchozí instalaci Ubuntu už nějaký čas není Gimp)

Nicméně zpět k Shotwellu. Osobně si myslím, že je na tom rozhodně lépe než jeho předchůdce F-Spot, při srovnání s možnostmi linuxové Picasy od Googlu (běží pod integrovaným Winem), je to ale spíše parodie na správce. V podstatě zvládne vše potřebné. Fotky stáhne ze zařízení a rozdělí do časových skupin, ale to dnes už prostě nestačí – to umí přece každý katalogizér.

Nezkoušejte Linux...

Co napsat na závěr? Víceméně to, co zde poslední dva roky vždy v dubnu a říjnu píšu pokaždé. Ubuntu je fajn a když vše vyjde, bude rychlé a bezproblémové. Nesmíte mít speciální a netradiční požadavky, ale to lze pochopitelně použít i naopak. Stejně jako nenajdete spolehlivé náhrady za hromadu aplikací ze světa Windows, ani Windows přirozeně nenabídne odpověď na požadavky letitého uživatele některé z linuxových distribucí, či Mac OS X. Než se vytasíte s odpovědí, že Linux ve skutečnosti má alternativu na každý program, vězte, že právě Pitivi není paralela Adobe Premiere Pro (včetně její verze pro domácnosti) a stejně tak GIMP není dokonalou alternativou k rychlému Photoshopu. Samozřejmě leckdo namítne, že mnoho z těchto programů může nováček rozjet právě pomocí Wine, linuxoví „ultras“ mi ale jistě dají za pravdu, že Wine také není košer, hromada programů se v něm nechová dokonale a ostatně člověk, který utratí za podobné profesionální aplikace tisíce korun, se prostě nespokojí s jediným zádrhelem.

miny.jpg
Hurá! Miny jsou i ve výchozí instalaci Ubuntu

Abych to však pro dnešek definitivně uzavřel: pakliže vám Linux dokonale nenahradí Windows, není to jeho chyba. Je to jeho vlastnost, neboť Linux není Windows, natož jeho kopie – je to svébytný systém s dvacetiletou historií, který nemá zapotřebí kohokoliv kopírovat, Náročnější uživatel Windows po přechodu prostě bude muset změnit mnohé staré návyky a bude se muset naučit mnoho nových věcí. I to je ovšem v pořádku, neboť se obecně předpokládá, že na Linux přešel z jasného důvodu a toto vše hodlá absolvovat.

... používejte ho

Nejhůře zpravidla dopadnou ti, kteří Linux vnímají jako bezplatnou alternativu k Windows. Tak to jistě není a Linux ani nemá zapotřebí podobná srovnání. Nezkoušejte Linux kvůli jeho ceně, není to totiž systém ze second-handu a něco takového si skutečně nezaslouží…

Kam se na webu podívat


Sledujte Živě na Facebooku

celkem 145

Poslední komentáře Komentáře

Díky za Wubi, dovčil jsem otomto způsobu... luccas 26.  10.  2010 17:54
Eh pouzivam linux uz strasne dlho asik cez 12... Lukas Skywaker 26.  10.  2010 13:36
sudo apt-get install docky ;-) matyas.cz 24.  10.  2010 10:02
Máte naprostou pravdu, pro naprosté začátečníky... Tomáš Břinčil 23.  10.  2010 20:46
Dodatek: Ovladače Ati a rozlišení monitoru je... Rovano 23.  10.  2010 20:33
Přidat příspěvek Zobrazit vše


Další podobné články

Nvidia FleX: nové realistické simulace fyziky materiálů s PhysX

Nvidia FleX: nové realistické simulace fyziky materiálů s PhysX

17.  12.  2014  |  Javůrek Karel  |  4
Windows 10 zdarma a funkce formou předplatného? Může být

Windows 10 zdarma a funkce formou předplatného? Může být

17.  12.  2014  |  Polesný David  |  10
Google odstaví API pro Google Earth, souvisí to s likvidací NPAPI

Google odstaví API pro Google Earth, souvisí to s likvidací NPAPI

16.  12.  2014  |  Polesný David  |  2
Revoluce v komunikaci: Skype překládá v reálném čase
TIP!

Revoluce v komunikaci: Skype překládá v reálném čase

Dva lidé hovořící různými jazyky si spolu mohou popovídat bez tlumočníka. Toho nahradí softwarový robot od Microsoftu. Novinka je dostupná v ukázkové verzi Skype Translatoru.

16.  12.  2014  |  Polesný David  |  7

Seznam.cz představil vlastní internetový prohlížeč!

Seznam.cz představil vlastní internetový prohlížeč!

Už má hromadu vlastních webových služeb, ale teď už i vlastní nástroj, ve kterém je můžete provozovat. Seznam.cz vyvinul internetový prohlížeč pro Windows, OS X a Android.

15.  12.  2014  |  Polesný David  |  48





Aktuální číslo časopisu Computer
  • Testy nejnovějších produktů na českém trhu.
  • Informace ze světa internetu i bezpečnosti.
  • Plné verze programů zdarma pro všechny čtenáře.

Partnerská sekce pro IT profesionály
Microsoft TechNet/MSDN