Když Turecko na sklonku pracovního týdne začalo blokovat Twitter, jeho uživatelé brzy našli řešení, stačilo totiž pouze změnit DNS server třeba na Google Public DNS. O zákazu ke všemu referovala všechna velká světová média, čili došlo k ještě větší popularizaci mikroblogovací sítě.
Ankara však zareagovala rychle a vedle Twitteru zablokovala rovnou i přístup ke Google Public DNS. Následně začaly úřady blokovat také IP adresy služby, změna DNS je už tedy k ničemu. Jedinou šanci je práce s Twitterem přes SMS, VPN a undergroundové subsítě typu Tor.
Hlavním zdůvodněním blokace je prý to, že Twitter neodstranil několik příspěvků, které údajně poškozovaly některé Turky. Faktem ale zůstává, že se většina pozorovatelů shoduje na tom, že k blokaci Twitteru došlo přímo na žádost tureckého premiéra. Twitter totiž používají jeho političtí odpůrci a stal se hlavním komunikačním prostředkem protestujících při loňských protivládních nepokojích na Taksimském náměstí v evropské části Istanbulu. V zemi se zároveň za pár dnů konají komunální volby.
Vládní strana předsedy Erdoğana tímto krokem pouze podtrhuje fakt, že se Turecko, které je mimo jiné členem NATO, vydává na cestu vstříc podobně smýšlejícím režimům jako Írán, Čína, Rusko a tak dále, kde je blokování populárních komunikačních webů a stránek politických odpůrců na denním pořádku. Podle posledních zpráv přitom Turecko uvažuje i o blokaci YouTube.
