V tomto týdnu je možné si na řádcích pravidelného kalendária připomenout například spoluvynálezce tranzistoru Johna Bardeena, svět matematiky pak zastoupí Francouz Abraham de Moivre. Nakonec bude řeč také o prvopočátcích ethernetu, který určil trend v budování sítí.
Bardeenův tranzistor a supravodivost
Na prvním místě si v aktuálním kalendáriu zaslouží připomenutí americký fyzik a inženýr John Bardeen, jenž se výrazně zasloužil o jeden z největších vynálezů dvacátého století, tranzistor. Bardeen se narodil dne 23. května roku 1908 a právě toto datum mu poskytuje vstupenku do připomenutí tohoto týdne.
John Bardeen (zdroj: NNDB)
Na pozdějším vynálezu tranzistoru se Bardeen podílel se svými dvěma kolegy Walterem Brattainem a Williamem Shockleym, v roce 1956 za něj dostal Nobelovu cenu za fyziku, stejně tak si toto ocenění vysloužil znovu o šestnáct let později. Cena z roku 1972 však Bardeenovi připadla za příspěvky na poli supravodivosti, kdy spolupracoval s kolegy Cooperem a Schrifferem, odpovídající teorie je podle počátečních písmen příjmení trojlístku autorů pojmenována BCS.
Tranzistor byl trojicí svých vynálezců předveden v Bell Laboratories dne 23. prosince v roce 1947, veřejnosti pak oficiálně představen zhruba o půl roku později. Název tranzistor vznikl po výběru z několika navrhovaných termínů jako spojení slov transconductance a varistor. Po větším rozšíření tranzistor úspěšně nahradil do té doby používané elektronky a stal se běžnou součástí moderních zařízení.
Další informace:
Bardeenova biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Česky psaný životopis na serveru Aldebaran.cz.
Moivre předpovídá svou smrt
Druhá vědecká osobnost, která bude na řádcích aktuálního kalendária připomenuta, spadá čistě do světa matematiky a není jí nikdo jiný než Francouz Abraham de Moivre. Narodil se dne 26. května v roce 1667 v malém městečku Vitry-le-François a později se zařadil po bok nejslavnějších matematiků nejen své doby.
Abraham de Moivre (zdroj: UML.edu)
Oproti některým sobě podobným svůj talent neprojevil hned v brzkém mládí, kontakt s královnou přírodních věd mu poskytlo až studium na sedanské akademii. Zde mu nejvíce učarovala především logika, jejímuž zkoumání se věnoval také dále. Z jeho matematických děl pozornost zasluhuje publikace na téma pravděpodobnosti, která nesla název The Doctrine of Chances, zřejmě nejznámější je však takzvaná Moivreova věta.
Ačkoli se Moivre do aktuálního kalendária dostal díky datu svého narození, šťavnatá historka se váže především k jeho smrti. Údajně se mu podařilo přesně předpovědět datum své smrti – zjistil, že každou noc spí o čtvrt hodiny déle a dopředu určil, že zemře, až bude podle této aritmetické posloupnosti spát celých 24 hodin, tedy jeden den. To v přepočtu vyšlo na datum 27. listopadu 1754, kdy skutečně zemřel. S odstupem času lze ale samozřejmě jen těžko usoudit, zda je historka pravdivá, či zda pouze posmrtně a nepravdivě zpestřuje Moivrův život.
Další informace:
Moivrova kompletní biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Moivrova věta v podání Encyklopedie Seznamu.
Éterický Ethernet
Ke dnům tohoto týdne se z význačných událostí vztahuje například vznik Ethernetu – 22. května v roce 1973 totiž bylo toto označení prvně použito v technické zprávě amerického inženýra Roberta Metcalfa. Jako vedoucí týmu koordinoval práce na technologii, jež by umožňovala flexibilní komunikaci počítačů ve výzkumném středisku Palo Alto Research Center.
Dnes již ne každému musí být znám původ označení Ethernet. Sám Metcalf dlouho zvažoval, jak svůj návrh sítě pojmenovat, aby byla snadno zapamatovatelná a název vystihoval podstatu komunikace. Nakonec se mu inspirací stal fakt, že celý přenos je něčím ve skutečnosti nehmatatelným, jako by éterickým. Na světě tak byla éterická síť, a to spojením slov ether (éter) a net (síť).
Další informace:
Historie a popis Ethernetu na stránkách anglického serveru Livinginternet.com.
A podobně, také anglicky na TechFest.
