reklama

Torricelliho pokus a Joulův zákon

Pravidelné kalendárium tento týden vyplní informace například o slavném italském fyzikovi Evangelistovi Torricellim, na nějž plynule naváže jeho kolega James Prescott Joule. Původ Nobelových cen poodhalí představení jejich „otce“ Alfreda Nobela, zmínka bude také o Walteru Brattainovi jako spoluvynálezci tranzistoru.

Nejen rtuťový fanda Torricelli

Velikány světa fyziky tento týden zdatně zastoupí především italský fyzik Evangelista Torricelli, který se narodil 15. října roku 1608 v městečku jménem Feanza. Ve svém mládí neprožíval příliš bohatý život, jako sirotka jej v dětství vychovával jeho strýc, který byl mnichem. Známky nadání a sklony k vědeckému bádání však na sebe nenechaly dlouho čekat, Torricelli se stal jedním z nejlepších žáků Galilea Galilei.

Počátky svého bádání Torricelli věnoval hydrodynamice. Jedním z nejcitovanějších je odvození vzorce pro rychlost proudu vytékající kapaliny z otvoru v nádobě v dané hloubce. Odpovídající vztah, který vychází z Bernoulliho rovnice, vešel ve známost pod jeho jménem, a lze se tak s ním setkat pod označením Torricelliho zákon. Z jiného fyzikálního soudku pak pochází známý Torricelliho pokus s uzavřenou skleněnou trubicí, kterou naplněnou rtutí ponořil jedním koncem  do nádoby, v níž byla také rtuť. Poté spodním otvorem část rtuti vytekla do nádoby a hladina v trubici se pak ustálila přibližně na 75 cm.

Klepněte pro větší obrázek

Torricelliho pokus se skleněnou trubicí a rtutí (zdroj: WikiMedia)

V roce 1644 na základě svých předchozích výsledků vynalezl rtuťový tlakoměr. Podle jeho jména také byla pojmenována dřívější jednotka tlaku jako Torr – převodní tabulku a výpočty pro různé další naleznete například na stránkách serveru Jednotky.cz. Nakonec Torricelli svůj vědecky bohatý život zakončil 25. října roku 1647, kdy zemřel v italské Florencii.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Evangelista_Torricelli
http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/Biographies/Torricelli.html

Fyzikálně-matematický výlet

Pokud se ještě pozastavíme u fyziky a matematiky, dočká se tento týden výročí také dvojice James Prescott Joule a Vito Volterra. Prvně jmenovaný anglický fyzik se narodil 24. prosince v roce 1818, do kalendária se dostává vzhledem k datu svého úmrtí, tedy dnem 11. října roku 1889. Vzpomínka na Joula je neodmyslitelně spojena s teplem a energií, právě v těchto oblastech se totiž nejvíce angažoval – také díky tomu jeho jméno nese například označení Joulovo teplo, resp. Joulův zákon o množství tepla produkovaného vodičem, jímž protéká elektrický proud.

Klepněte pro větší obrázek

James Prescott Joule (zdroj: Wikipedia)

Italský matematik Vito Volterra se narodil 3. května roku 1860 v Anconě, takže také on se do řádků kalendária dostává datem své smrti, která jej zastihla 11. října v roce 1940. Největší přínos jeho bádání byl v oblasti řešení rovnic všeho druhu, především diferenciálních a integrálních. Matematické výsledky dále aplikoval v oblasti biologie a snažil se objevit nové zákonitosti v běžném světě kolem nás, jeho jméno je tak známé například ze vztahu Lotka-Volterra.

Další informace:
http://www.fyzika.webz.cz/index.php?clanek=36&title=James%20Prescott%20Joule
http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Volterra.html

Bleskově: Nobelova cena a tranzistor

Již v dřívějších kalendáriích byly průběžně zmíněni držitelé prestižní Nobelovy ceny v různých oborech, za rozličné objevy a vynálezy. Souvisejícím výročím v tomto týdnu může být udělení prvního patentu „otci“ Alfredu Nobelovi – stalo se tak 14. října v roce 1863. Sám švédský chemik Nobel se narodil 21. října roku 1833 a stal se zakladatelem fondu, z nějž jsou pravidelně udělovány ceny v několika vědních oborech. Oficiální informace o Nobelově ceně jsou k nalezení na domovských webových stránkách www.nobelprize.org.

Klepněte pro větší obrázek

Alfred Nobel (zdroj: LucidCafe)

Také o dalším pomyslném oslavenci byla řeč v dřívějším kalendáriu, Walter Brattain totiž patřil do trojlístku vynálezců tranzistoru. Narodil se 10. února v roce 1902, aktuální kalendárium mu tedy patří datem smrti (13. října roku 1987). Jak již bylo nastíněno, v druhé polovině čtyřicátých let minulého století si s kolegy Johnem Bardeenem a William Shockleym získali přízeň celého nejen vědeckého světa objevem a představením tranzistoru.

Další informace:
http://nobelprize.org/alfred_nobel/timeline/index.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Houser_Brattain

Témata článku: James, Joule, Nobel, Walter

10 komentářů

Nejnovější komentáře

  • rs 10. 10. 2006 13:49:21
    Jde o to, co kdo vydrží. Není to tak dávno co u nás v praktiku zemřela...
  • M.Ko 10. 10. 2006 13:03:38
    Jak tak koukam, zda se, ze v intelu mel nekdo smysl pro humor, rikat...
  • snake 10. 10. 2006 11:03:14
    Ach joo, já jsem asi natvrdlej... Nešlo by...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 104

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74

Technosféra naší Země má už hmotnost 30 bilionů tun

Technosféra naší Země má už hmotnost 30 bilionů tun

** Vědci odhadli přibližné množství strukturu vytvořených člověkem, které jsou na Zemi ** Přibližný odhad je, že tyto struktury mají dohromady hmotnost kolem 30 bilionů tun ** Jak to ovliní biosféru?

Včera | Karel Javůrek | 12

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

** V notebooku s cenou nad 20 tisíc nesmí chybět kvalitní displej a rychlé úložiště ** Za dalších deset tisíc můžete dostat navíc styl nebo výkonnější komponenty ** Vybírat můžete z různých velikostí i konstrukcí

8.  12.  2016 | Stanislav Janů | 87


reklama