Torricelliho pokus a Joulův zákon

Pravidelné kalendárium tento týden vyplní informace například o slavném italském fyzikovi Evangelistovi Torricellim, na nějž plynule naváže jeho kolega James Prescott Joule. Původ Nobelových cen poodhalí představení jejich „otce“ Alfreda Nobela, zmínka bude také o Walteru Brattainovi jako spoluvynálezci tranzistoru.

Nejen rtuťový fanda Torricelli

Velikány světa fyziky tento týden zdatně zastoupí především italský fyzik Evangelista Torricelli, který se narodil 15. října roku 1608 v městečku jménem Feanza. Ve svém mládí neprožíval příliš bohatý život, jako sirotka jej v dětství vychovával jeho strýc, který byl mnichem. Známky nadání a sklony k vědeckému bádání však na sebe nenechaly dlouho čekat, Torricelli se stal jedním z nejlepších žáků Galilea Galilei.

Počátky svého bádání Torricelli věnoval hydrodynamice. Jedním z nejcitovanějších je odvození vzorce pro rychlost proudu vytékající kapaliny z otvoru v nádobě v dané hloubce. Odpovídající vztah, který vychází z Bernoulliho rovnice, vešel ve známost pod jeho jménem, a lze se tak s ním setkat pod označením Torricelliho zákon. Z jiného fyzikálního soudku pak pochází známý Torricelliho pokus s uzavřenou skleněnou trubicí, kterou naplněnou rtutí ponořil jedním koncem  do nádoby, v níž byla také rtuť. Poté spodním otvorem část rtuti vytekla do nádoby a hladina v trubici se pak ustálila přibližně na 75 cm.

Klepněte pro větší obrázek

Torricelliho pokus se skleněnou trubicí a rtutí (zdroj: WikiMedia)

V roce 1644 na základě svých předchozích výsledků vynalezl rtuťový tlakoměr. Podle jeho jména také byla pojmenována dřívější jednotka tlaku jako Torr – převodní tabulku a výpočty pro různé další naleznete například na stránkách serveru Jednotky.cz. Nakonec Torricelli svůj vědecky bohatý život zakončil 25. října roku 1647, kdy zemřel v italské Florencii.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Evangelista_Torricelli
http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/Biographies/Torricelli.html

Fyzikálně-matematický výlet

Pokud se ještě pozastavíme u fyziky a matematiky, dočká se tento týden výročí také dvojice James Prescott Joule a Vito Volterra. Prvně jmenovaný anglický fyzik se narodil 24. prosince v roce 1818, do kalendária se dostává vzhledem k datu svého úmrtí, tedy dnem 11. října roku 1889. Vzpomínka na Joula je neodmyslitelně spojena s teplem a energií, právě v těchto oblastech se totiž nejvíce angažoval – také díky tomu jeho jméno nese například označení Joulovo teplo, resp. Joulův zákon o množství tepla produkovaného vodičem, jímž protéká elektrický proud.

Klepněte pro větší obrázek

James Prescott Joule (zdroj: Wikipedia)

Italský matematik Vito Volterra se narodil 3. května roku 1860 v Anconě, takže také on se do řádků kalendária dostává datem své smrti, která jej zastihla 11. října v roce 1940. Největší přínos jeho bádání byl v oblasti řešení rovnic všeho druhu, především diferenciálních a integrálních. Matematické výsledky dále aplikoval v oblasti biologie a snažil se objevit nové zákonitosti v běžném světě kolem nás, jeho jméno je tak známé například ze vztahu Lotka-Volterra.

Další informace:
http://www.fyzika.webz.cz/index.php?clanek=36&title=James%20Prescott%20Joule
http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Volterra.html

Bleskově: Nobelova cena a tranzistor

Již v dřívějších kalendáriích byly průběžně zmíněni držitelé prestižní Nobelovy ceny v různých oborech, za rozličné objevy a vynálezy. Souvisejícím výročím v tomto týdnu může být udělení prvního patentu „otci“ Alfredu Nobelovi – stalo se tak 14. října v roce 1863. Sám švédský chemik Nobel se narodil 21. října roku 1833 a stal se zakladatelem fondu, z nějž jsou pravidelně udělovány ceny v několika vědních oborech. Oficiální informace o Nobelově ceně jsou k nalezení na domovských webových stránkách www.nobelprize.org.

Klepněte pro větší obrázek

Alfred Nobel (zdroj: LucidCafe)

Také o dalším pomyslném oslavenci byla řeč v dřívějším kalendáriu, Walter Brattain totiž patřil do trojlístku vynálezců tranzistoru. Narodil se 10. února v roce 1902, aktuální kalendárium mu tedy patří datem smrti (13. října roku 1987). Jak již bylo nastíněno, v druhé polovině čtyřicátých let minulého století si s kolegy Johnem Bardeenem a William Shockleym získali přízeň celého nejen vědeckého světa objevem a představením tranzistoru.

Další informace:
http://nobelprize.org/alfred_nobel/timeline/index.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Houser_Brattain

Témata článku: Joule, James, Nobel, Vita, Walter

10 komentářů

Nejnovější komentáře

  • rs 10. 10. 2006 13:49:21
    Jde o to, co kdo vydrží. Není to tak dávno co u nás v praktiku zemřela...
  • M.Ko 10. 10. 2006 13:03:38
    Jak tak koukam, zda se, ze v intelu mel nekdo smysl pro humor, rikat...
  • snake 10. 10. 2006 11:03:14
    Ach joo, já jsem asi natvrdlej... Nešlo by...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

Včera | Pavel Tronner | 37

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

** Legendární hra Starcraft je nyní k dispozici zdarma ** Chystá se i nová remasterovaná verze s hezčí grafikou

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 25

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

** Máte nápad, ale chybí vám stroje a pořádná dílna? ** Chcete postavit ptačí budku, nebo krabičku pro Arduino? ** Brno otevřelo svůj FabLab – laboratoř pro bastlíře

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?