Těžba bitcoinu je stále náročnější, ale vzhledem k vysoké ceně kryptoměny se stále vyplatí. A tak se těží stále masivněji. Takřka 75 % těžby probíhá v Číně, většinou na obřích farmách s tisícovkami ASICů. Čínští vědci zveřejnili odhady o aktuální spotřebě a uhlíkové stopě.
Jen samotné těžení bitcoinu v Číně už generuje takovou uhlíkovou stopu, jako vygenerovala celá Česká republika v roce 2016. Konkrétně 130,5 milionu tun oxidu uhličitého.
Bitcoin k zabezpečení sítě a decentralizované architektuře používá systém Proof-of-Work (PoW). Ten vyměňuje nezávislost a vysoký level zabezpečení za výpočetní výkon, který se promítá do spotřeby elektřiny.
Existují i jiné formy zabezpečení, například Ethereum bude kvůli negativnímu aspektu PoW přecházet na PoS (Proof-of-Stake), kdy k rozhodování o změnách a případnému ovládnutí není potřeba výpočetní výkon, ale množství držené kryptoměny. Existují i další systémy, avšak u bitcoinu to zatím nevypadá, že by k tak zásadní změně došlo, protože oproti jiným kryptoměnám je síť bitcoinu poměrně zdrženlivá ke změnám a algoritmus těžby je naplánován až do roku 2140.
Dle analýzy vědců by plošné danění za uhlíkovou stopu v rámci těžby bitcoinu v Číně nebylo efektivní, ale řešením by mohlo být flexibilní danění dle místa dané těžařské farmy a odkud bere elektřinu. Pokud by se těžilo pomocí elektřiny z uhelné elektrárny, byla by daň vysoká, naopak u „zelené“ energie by byla daň nižší.
To by mohlo donutit těžaře přemístit se na místa s čistším zdrojem elektrické energie a tím pádem výrazně snížit uhlíkovou stopu při těžbě bitcoinu.
