Svět fyziky i moderních elektronických počítačů

Tento týden si v našem kalendáriu připomínáme výročí narození fyzikálních velikánů, Jamese Clerka Maxwella a Thomase Younga. Prostor však dostane i vědec John Vincent Atanasoff, spolutvůrce počítače ABC. Řeč bude také o založení společnosti Computing-Tabulating-Recording, předchůdce světoznámé firmy IBM.

Velikáni světa fyziky

S tímto týdnem jsou spojena výročí velikánů světa fyziky, jmenovitě se jedná o Jamese Clerka Maxwella a Thomase Younga. Prvně jmenovaný Skot J. C. Maxwell se narodil 13. června roku 1831 v Edinburghu, kde také později zahájil svá vědecká studia. Již ve věku čtrnácti let sepsal Maxwell první práci na téma elips a jim podobných geometrických útvarů. Ačkoliv některé myšlenky nebyly zcela původní, kvůli nízkému věku se jednalo o zaznamenání hodný počin.

Vysokoškolský titul Maxwell získal v roce 1854 na cambridžské univerzitě a brány do světa fyzikálního výzkumu si posléze otevřel jako tamější odborný asistent. Mezi první příspěvky patřilo přesné popsání siločar, hlavním přínosem pak byly rovnice vyjadřující vztahy v elektrických a magnetických polích. Úspěšně tak navázal na předchozí práci Michaela Faradaye. V pozdějších letech svého života se stal profesorem na cambridžské univerzitě. Ve městě, kde vyučoval své nástupce, také nakonec 5. listopadu 1879 zemřel.

Klepněte pro větší obrázek

Velikán světa fyziky James Clerk Maxwell
(zdroj: 
http://dbhs.wvusd.k12.ca.us/webdocs/Gallery/Gallery9.html)

O dalším fyzikovi Thomasi Youngovi jste se mohli dočíst již v dřívějším dílu kalendária, a sice s názvem Ve víru kláves a tištěných stránek. K tomuto týdnu, přesněji datu 13. června, se váže výročí jeho narození (1773). Podobně jako Maxwell, také Young se nesmazatelně zapsal do vědecké historie, svou genialitu však v dětství odhalil ještě více.

Celý svůj život Young propagoval a prohluboval vědění nejen fyzikální (zejména optika) či medicínské (popis astigmatismu), ale také hudební i lingvistické. Thomas Young, známý jako muž mnoha vědních oborů, nakonec zemřel 10. května 1829 v Londýně.

Klepněte pro větší obrázek

Thomas Young, významná vědecká postava minulosti
(zdroj:
http://www.astrocosmo.cl/biografi/b-t_young.htm)

Další informace:
http://www.clerkmaxwellfoundation.org
http://www.quido.cz/osobnosti/maxwell.htm
http://www.edunet.cz/fyzikove/Young.html

Atanasoffovo „ábíčko“

Dne 15. června je možné si připomenout památku úmrtí (1995) amerického inženýra Johna Vincenta Atanasoffa – muže, který stál za zrodem moderních elektronických počítačů.

Atanasoff se narodil 4. října 1903 v New Yorku a také on patřil k mimořádně nadaným již od svého dětství. Naplno se věnoval logaritmům, a to ještě dříve, než tuto látku podrobně poznal ve škole. Střední školu pak úspěšně zvládl absolvovat během pouhých dvou let.

Při psaní doktorské práce se mu mechanický Monroeův kalkulátor stal jedním z podnětů pro sestrojení spolehlivějších a rychlejších strojů. Chtěl upustit od mechanického počítání a svůj výzkum zaměřil na digitální možnosti elektronických počítačů. Díky obdrženému grantu se Atanasoff se svým studentem Cliffordem Berrym vrhli na návrh a zprovoznění odpovídajícího počítače – výsledkem se stalo známé ABC (Atanasoff-Berry Computer) s taktovací frekvencí 60 Hz.

Hlavním smyslem existence počítače ABC bylo přesné řešení různých soustav rovnic, hlavní paměť přitom byla realizována v podobě dvou otáčejících se bubnů osázených kondenzátory. Podobně jako v dnešních dynamických pamětech také ABC již využíval obnovovacích cyklů pro udržení informace. Vstup a výstup zajišťovaly děrné štítky, počítač ABC se však oproti původnímu záměru poměrně často dopouštěl výpočetních nepřesností.

Klepněte pro větší obrázek

Atanasoff-Berry Computer
(zdroj:
http://www.computermuseum.li/Testpage/ABC-Computer-1940.htm)

Další informace:
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/historie/3FC1965D372FAAAFC1256E970048FE3F?OpenDocument&cast=1
http://historie.ondrejfilipek.com/htmlverze/main870a.html?file=abc

Bleskově: předchůdce IBM a umělá inteligence

V roce 1911 byla založena společnost Computing-Tabulating-Recording (CTR), stalo se tak dne 16. června. Zajímavost CTR spočívá v tom, že se z ní nakonec (roku 1924) „vyklubala“ dnes světoznámá společnost IBM. CTR přitom ve skutečnosti vznikla spojením dílčích International Time Recording Company, Computing Scale Company a v neposlední řadě také Tabulating Machine Copany.

O posledně jmenovaném účastníkovi fúze jste se již mohli alespoň letmo dočíst v dřívějším dílu kalendária nazvaném Děrné štítky a pradědeček robota Karla – jednalo se o společnost založenou „děrnoštítkovým“ Hermanem Hollerithem.

Ke dni 15. června se váže výročí narození amerického vědce Herberta Alexandera Simona, který velmi výrazně ovlivnil celou řadu oborů. Simonovým rodištěm se stalo Milwaukee (1916), jeho předci však část svého života strávili také v Praze. Ačkoliv jeho největší vědní přínosy se později týkaly zejména světa ekonomiky, zabýval se také výzkumem oblasti umělé inteligence.

Klepněte pro větší obrázek

Herbert Alexander Simon
(zdroj:
http://www.nobel-prize.org/EN/Economics/simon.htm)

Spolu se svým kolegou Allenem Newellem v polovině padesátých let minulého století představili program General Problem Solver, který sloužil pro řešení některých logických hříček, ale také dokazování formulí z daných předpokladů. Herbert Alexander Simon zemřel 9. února roku 2001 v Pittsburghu.

Další informace:
http://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/logo/logo_4.html
http://ei.cs.vt.edu/~history/Simon.html

Témata článku: Maxwell, Abc, Young, Berry, Cast, Alexander, Simon, Thomas, Milwaukee

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78