Švýcarský federální technologický institut v Lausanne (EPFL) se pochlubil výsledky práce svých studentů, kteří postavili 3D tiskárnu. Od běžně dostupných produktů tohoto typu se tato liší především schopností tisknout extrémně malé struktury o průměru pouhých několika mikronů.
Celý příběh začal před šesti měsíci, kdy profesoři Christophe Moser a Jürgen Brugger hledali 3D tiskárnu. Všechny možnosti však byly buď příliš drahé, nebo neodpovídaly požadovaným standardům. Proto se rozhodli postavit si vlastní tiskárnu s ultratenkým vláknem, která dokáže tisknout ve dvou i třech rozměrech.
Šikovné švýcarské ručičky
Do projektu se zapojili inženýři i studenti a celý projekt začínal doslova na zelené louce. Dle konstruktéra prototypu Deekea Ehmena se museli nejprve naučit, jak celá technologie vlastně funguje a jaké materiály lze pro tyto účely použít.
Sestrojit 3D tiskárnu od nuly je samo o sobě velmi slušný výkon. Neméně působivé jsou však i schopnosti stroje: dokáže tisknout součástky o rozměrech 1 až 10 mikronů. Pro srovnání: u běžných 3D tiskáren s vlákny je tato hranice 100 mikronů (0,1 milimetrů).
Další výraznou vlastností nové tiskárny je její rychlost: vytvoření struktury o rozměrech 20 × 20 milimetrů trvá přibližně dvě minuty. „Záleží na tom, co tisknete, ale většinou je to hotové, než si dopijete kávu,“ vtipkuje Ehmen.
Studenti EPFL postavili 3D tiskárnu
Pro vědce je vlastní tiskárna tím nejlepším z obou světů. Protože si ji sami postavili a přesně vědí, jak funguje, je pro ně konfigurace stroje velmi jednoduchá. To také znamená, že ji mohou přizpůsobit a doladit různým aplikacím. „Je to dokonalý nástroj pro výuku i vědecký výzkum,“ říká Christophe Moser.
Vyplatí se i finančně
Sestavení vlastní tiskárny nakonec dává smysl i z finančního hlediska: nákup podobného modelu by vyšel až na 70 000 švýcarských franků (tj. cca 1,7 milionů korun). Švýcarský federální technologický institut sice nepublikoval celkové náklady, lze však předpokládat, že byly výrazně nižší. Rozhodujícím faktorem bylo mít nad celým systémem plnou kontrolu.
Precizní 3D tiskárna
Stroj nabízí řadu možností, především v biologii, kde se uplatní například při výrobě tkáňových podkladů a buněčných kultur, ale i senzorů a biomedicínských přístrojů. „Skutečnost, že můžeme použít tolik materiálů, včetně všech typů plastů, znamená, že teoreticky můžeme tisknout jakékoli produkty,“ vysvětluje Ehmen.
Týmu pomáhal vynálezce tiskové technologie MEW Paul Dalton. V budoucnu plánují tiskárnu využívat jako výzkumný nástroj i výukový prostředek v hodinách aditivní výroby (vytváření trojrozměrných objektů na základě digitálních dat). „Tiskárnu mohou využívat výzkumníci z EPFL a dalších institucí,“ říká Brugger. „Jsme vždy otevřeni spolupráci s novými lidmi.“
