reklama

Streamování jako budoucnost hudebního průmyslu? Asi ne

Spotify a jemu podobné služby zažívají ohromný boom. Hudbu dnes streamuje přes 760 milionů uživatelů. Vydavatelé a interpreti z toho však nadšeni nejsou. Vydělávají čím dál méně.

„Spotify je poslední zoufalý prd umírajícího těla“. Těmito slovy okomentoval v říjnu minulého roku frontman skupiny Radiohead Thom Yorke streamování hudby. Podle něj je zřejmé, že hudební průmysl pomalu umírá a současný nástup streamovacích služeb jej nezachrání – ba naopak může skon uspíšit.

Většina uživatelů si příchod těchto služeb pochvaluje a můžeme být jen rádi, že se Česko zařadilo po bok desítek zemí, kde jsou tyto služby k dispozici. Posledním velkým hráčem, který k nám zamířil, bylo Spotify, jež se těší velké oblibě. Vedle něj zde máme Deezer, Rdio, Google All Access nebo Rara.com a zapomenout nesmíme ani na domácí hráče jako MusicJet.

Je to téměř až s podivem, že na tak miniaturní trh, kterým Česká republika bez pochyby je, zamířili i tito globální hráči. Děkovat můžeme především nízkým nákladům, které provozovatelé s expanzí do další země mají. Není třeba budovat žádnou novou infrastrukturu a vyjednávání s lokálními partnery je již přeci jen o mnoho jednodušší než před pár lety, kdy se těmto službám bránili zuby nehty. Bohužel opačná situace panuje ve filmovém průmyslu, kde můžeme o příchodu Netflixu či Hulu jen snít. I kdyby se lokální legislativa a majitelé práv uvolili, náklady na expanzi na nevýdělečný český trh budou neúměrné. Budeme se proto muset spokojit s tuzemskými pokusy jako je O2 Videotéka nebo Ivio.

Jak dlouho si však budeme moci užívat neomezeného přehrávání hudby z cloudových databází a co nám po nich zbude?

Streaming vs. download

Většina současných uživatelů má jasno – streamování hudby je budoucnost. Za mírný poplatek nebo přetrpění reklamních pauz jsou k dispozici desítky milionů skladeb. Vždy je možnost objevení nového interpreta nebo alba. V případě vyšších poplatků možnost uložit si hudbu pro offline poslech nahradí lokální knihovnu.

Otázkou jsou pak priority daného uživatele – zda preferuje poslech stovek či tisícovek alb nebo dá přednost několika oblíbencům. Premiové účty ve Spotify, Deezeru či Rdiu se pohybují kolem hranice 170 Kč za měsíc, což se za tak obrovskou databázi hudby dostupnou kdekoliv, jeví jako směšná částka. Za rok se však suma přehoupne přes dva tisíce korun. Výsledkem je, že za rok uživatel utratí peníze, za které by si mohl na iTunes pořídit 8-10 alb.

Klepněte pro větší obrázek
Měsíční předplatné Spotify vyjde na 170 Kč za měsíc

Rozdíl je jasný. V okamžiku, kdy přestanete platit předplatné některé ze streamovacích služeb, nezbude vám z investovaných dvou tisícovek ročně vůbec nic. A nemusí to být jen ukončení předplatného – stejně jako každá webová služba, i ta vaše oblíbená pro přehrávání hudby pravděpodobně jednou skončí. Na dlouhou diskuzi je potom dostupná kvalita hudby, která se v drtivé většině případů nevyrovná bezztrátovým formátům.

Zádrhelem jsou však interpreti a vlastníci práv, kteří do těchto služeb svoji hudbu nepustí. V případě nově vydávaných desek se u velkých interpretů často spálíte. Streamovací služby jsou v distribučním žebříčku většinou až na posledním místě. Kompletní album na Spotify a dalších si většinou poslechnete až poté, co interpret vydá singly na iTunes následovány celou deskou, fyzickým nosičem a nejúspěšnější singl pustí do rádia. Horší je to v případě, že se vlastník práv od těchto služeb zcela distancuje. Fanoušci Beatles nebo ti holdující Radiohead budou mít smůlu.

Streamovací služby tak oblibu získali především díky možnosti objevovat novou hudbu a kdykoliv si přehrát některou z milionů skladeb bez dlouhého hledání, nakupování, stahování a synchronizování do počítače/tabletu/smartphonu.

Stále to jsou však pouze uživatelské záležitosti – klady a zápory, které si může sesumírovat každý zájemce o jednu ze streamovacích služeb. Jak se však na nový trend dívají ti na druhé straně – provozovatelé a interpreti?

Minoritou pro autory

Z první věty článku je jasné, že zlatým dolem streamovací služby nebudou. Ačkoliv za rok 2013 dosáhly celkové příjmy v tomto odvětví částky přes miliardu dolarů, stále je to zanedbatelný balík peněz, který se zde protočí. Prodeje hudby ročně vygenerují kolem patnácti miliard dolarů (údaj za rok 2013), ze kterých jsou interpreti živí. Na následujícím grafu si můžete prohlédnout poměr jednotlivých způsobů distribuce.

Klepněte pro větší obrázek
Příjmy v hudebním průmyslu podle distribučních kanálů

Streamování hudby zaznamenává každoroční nárůst uživatelů i celkových příjmů, problémem pro autory jsou však vyplácené částky. Spotify nedávno spustilo stránku pro autory, na které odhaluje některá čísla důležitá pro vydavatele. Ty totiž nezajímá ani to, že Spotify na začátku května překonalo hranici deseti milionů předplatitelů, ani to, že za rok 2013 vyplatilo téměř půl miliardy interpretům. Rozhodujícím číslem jsou opravdové vyplácené částky jednotlivým vydavatelům (popř. nezávislým interpretům).

Částky se nejčastěji uvádějí jako suma za jedno přehrání skladby, což je také preferovaný způsob odměny vydavatelům. V následující tabulce je uvedeno třináct služeb, jež jsou seřazeny podle toho, kolik vydavateli vyplatí za jedno spuštění písničky. Jedná se o průměrná čísla.

Služba Pay per stream (dolary)
Nokia 0,07411
Google Play 0,04573
Xbox Music 0,03212
simfy 0,01626
MediaNet 0,0114
Rhapsody 0,1122
Muve Music 0,00875
Deezer 0,00745
Rdio 0,00692
Spotify 0,00521
MySpace Music 0,00094
Beats Music 0,000126
Amazon Cloud 0,000121
zdroj: themusicnetwork.com

Překvapením může být Google, který je řádově štědřejší než konkurence v podobě Spotify nebo Rdia. Na směšnou částku, kterou vydavatelům vyplácí Beats Music bylo upozorňováno již několikrát při spekulacích o nákupu Applem. O tom, jaký podíl má na těchto sumách Jimmy Iovine, můžeme pouze spekulovat.

O reálné situaci pak dobře hovoří další tabulka. Ta ukazuje kolikrát si musí uživatelé přehrát na jednotlivých službách jednu skladbu, aby výdělek vyvážil jediné zakoupení skladby. Pokud si tedy na Spotify pustíte oblíbenou písničku 134×, interpretovi přispějete přibližně stejně jako za jediné stažení na iTunes.

Klepněte pro větší obrázek
Kolik přehrání písničky vyrovná jedno zakoupení (zdroj: trichordist.com)

Stále se však jedná o obecná čísla – nejlepší ilustrací tak budou konkrétní čísla některých interpretů. Kanadská cellistka a skladatelka Zoë Keating uveřejnila svoje příjmy za rok 2013. Největší podíl tvořily prodeje na iTunes, kde si majitele našlo 32 170 singlů a 3 862 celých alb. Výsledkem bylo 38 195 dolarů. Naproti tomu stojí přes 403 tisíc přehrání na Spotify s celkovým ziskem 1 764 dolarů.

Známý skotský hudebník a bývalý člen skupiny Talking Heads David Byrne nedávno uvedl, že extrémně úspěšná dvojice Daft Punk pokořila hranici 100 milionů přehrání singlu Get Lucky na Spotify. Ovšem za 104 760 000 streamů vydělala kolem 26 tisíc dolarů. V tomto konkrétním případě se tak výdělek za jedno přehrání pohyboval kolem částky 0,000248 dolarů – tedy asi půl haléře.

Provozovatelé ve ztrátě

V roce 2013 podle výzkumu Generator Research používalo některou ze služeb pro streamování hudby 767 milionů uživatelů a 36 milionů z nich za tyto služby platilo. Předpovědi hovoří o tom, že za dva roky se čísla zvednou na celkový počet 1,7 miliardy uživatelů a 125 milionů platících.

Klepněte pro větší obrázek

Na první pohled jsou to obrovská čísla, která by měla zaručit i solidní zisky. Opak je však krutou realitou. Žádná ze společností, která provozuje streamovací službu jako jediný byznys, není výdělečná. Dobrým příkladem je Spotify, které jako jedno z mála uveřejňuje svoje roční finanční výsledky. Za rok 2011 činily příjmy 252 milionů dolarů a o rok později 576 milionů. Stejně jako se zvýšily příjmy se však prohloubily i ztráty, ve kterých Spotify končilo. Za rok 2011 ztratilo 60 milionů dolarů, v roce 2012 celých 77 milionů. Finanční zpráva za předchozí rok se očekává v průběhu července, nečeká se však, že by červená čísla zmizela – naopak se ztráta pravděpodobně opět prohloubí.

Srovnávat můžeme ještě s Pandorou, která však funguje poněkud odlišně. Dostupný je pouze stream mixovaný na základě zvoleného umělce či žánru. Pandora operovala v druhém kvartále letošního roku s příjmem atakujícím 160 milionů dolarů. Ztráta však činila přes 5 milionů.

Klepněte pro větší obrázek
Ani Pandora zatím nevydělává (zdroj: techcrunch.com)

Akcie Pandory jsou veřejně obchodovatelné a podobná budoucnost pravděpodobně čeká i Spotify. Podle Quartz je v plánu IPO už na letošní podzim. Budou jej následovat i další společnosti nebo se budou spoléhat na nejisté investice?

Budoucnost: nejistá

Ani s velkou dávkou odvahy si na tomto místě netroufnu odhadovat, jakým směrem se hudební průmysl bude ubírat. Na podobné otázce si vylámali zuby větší odborníci. Z dlouhodobého vývoje, je však jasné, že klesají klasické prodeje fyzických nosičů i online distribuce a jediným rostoucím segmentem je streamování. Ten je však nevýhodný pro vydavatele a ztrátový pro provozovatele. Očividně se tedy nemůže jednat o finální podobu distribuce hudby a Yorkova slova o zoufalém prdu pravděpodobně nebudou úplně mimo.

Ze začarovaného kruhu, kdy s přibývajícím počtem uživatelů a zvyšujícím se příjmem dochází k prohlubování ztrát nepovede jednoduchá cesta. Pokud k tomu přičteme i příslovečnou zkostnatělost hudebního průmyslu, budoucnost se nejeví zrovna růžově.

Apple se za poslední rok přesvědčil, že nebude ideální cestou ani spojení obou distribučních kanálů. Ke klasickému iTunes sice spustil i iTunes Radio, ale výsledky o úspěchu nehovoří. Ze všech uživatelů, co si spustili hudební iTunes Radio kliknulo na tlačítko Buy Now pouze přes jedno procento posluchačů. Uvidíme tedy, s čím Apple přijde po koupi Beats Music a příchodu Jimmyho Iovina na post viceprezidenta.  

Témata článku: Web, Byznys, Hudba, filmy, seriály, Budoucnost, Music, Beats, Radiohead, Pandora, Frontman, Grizzly, Ccc, Punk, Quartz, Bear, Jimmy

75 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Josef Bruna 13. 1. 2015 12:53:00
    za SD jsem autorovi zaplatil jednou, a za přehrávání už nic nedostane...
  • prdyprdy 4. 6. 2014 23:47:45
    Tak tak. Verím v obrovskú multimediálnu databanku jak v ST, kde poviem...
  • 5vkr08 3. 6. 2014 15:35:46
    no pokiaľ má byť streamovaná hudba len online a stále nekvalitné mptrojky...
reklama
Určitě si přečtěte

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 133

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

Včera | Jakub Čížek | 65


reklama