reklama

Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple

  • Steve Wozniak je neobyčejně nadaný elektroinženýr, který se narodil ve správný čas ve správném údolí
  • Spolu se Stevem Jobsem stáli u zrodu úspěchu Applu
  • Navrhl první počítače značky Apple
Kapitoly článku

Apple zná každý. A téměř každý zná i Steva Jobse, zakladatele Applu. Jobs byl sice ikonickou osobou ztotožněnou s Applem, ale firmu nezaložil sám. Když pomineme třetího do party Ronalda Waynea, který se pro nedůvěru v budoucnost firmy raději rychle vypařil, tak tím druhým a zásadním byl Steve Wozniak.

Narodil se v roce 1950 v kalifornském San Jose, tedy na jednom z konců křemíkového údolí, které mělo pro jeho osud sehrát zásadní roli. Jedním z jeho dědečků byl imigrant z Polska, což vysvětluje jeho „neanglické“ příjmení. On sám si dával říkat „Woz“.

Steve Wozniak

Spoluzakladatel Applu, počítačový inženýr, architekt a programátor.

  • narození: 11. srpna 1950
  • původ: San Jose, USA

Zájem o elektroniku a to, co dnes nazýváme hacking, provázel tohoto zkoumavého kluka od raných let. Nezůstalo přitom jen u počítačů, které ostatně v jeho mládí ani neexistovaly. Počátkem sedmdesátých let například vymyslel chytrou „blue box“, což byla malá krabička, která dokázala vyslat na telefonní linku speciální signál matoucí ústřednu – váš hovor byl jakoby ukončen, ale ve skutečnosti pokračoval dále. Zadarmo. Moc populární věcička.

Bylo to samozřejmě na hraně, respektive za hranou zákona, co si budeme povídat, ale hackerství zkrátka znamená i určitá rizika. Wozniak ostatně narazil už první rok na univerzitě – z University of Colorado Boulder jej vyloučili, neboť se mu podařilo prolomit do místního počítačového systému a začal z něj rozesílat vtipné zprávy na všechny strany.

Wozi, s Jobsem by sis mohl rozumět

Postupně přešel do Berkeley, kde započal se studiem v roce 1971, ale protože získal práci u Hewlett-Packard, tak studium přerušil. Nejprve na rok či dva, ovšem léta plynula, takže inženýrský titul dokončil až v roce 1986, kdy už byl slavný a „za vodou“.

Klepněte pro větší obrázek
Steve Jobs a Steve Wozniak. Zde už nad produkty své firmy Apple (zdroj: Flickr, Detrolty2k, CC BY 4.0)

Bylo to v roce 1971, kdy ho přítel Bill Fernandez vyzval, ať se seznámí s jeho spolužákem, jakýmsi Stevem Jobsem. Tento o pět let mladší kluk se prý také zajímá o elektroniku. Takto první setkání líčil Woz později.

Z nějakého důvodu se stali přáteli. Protiklady se zjevně opravdu přitahují, neboť jen těžko hledat rozdílnější osobnosti, než byli Jobs a Wozniak. Jeden extrovert, který měl o všem spoustu řečí a pomalu rostl v prezidenta zeměkoule bez pořádných znalostí v oboru, ovšem s o to větším sebevědomím, zatímco ten druhý byl introvert a samouk se skvělým citem pro elektroniku a s nápady na výtečná technická řešení. Zřejmě cítili, že by si mohli navzájem pomoci.

Začalo to podrazem

Wozniaka v té době lákali lidé ze vznikajícího Atari, jenže Woz chtěl zůstat u HP, považoval to místo za mnohem prestižnější. Místo Woze tedy Atari najalo Steva Jobse. Opět je třeba hodně fantazie, abychom toto rozhodnutí pochopili. Proč? Proč se Nolan Bushnell, šéf Atari, rozhodl zaměstnat mladíka sice výřečného, ovšem technicky absolutně nezdatného – a to bylo řečeno ještě hodně mírně.

Tomuto nováčkovi pak zadal za úkol vytvořit videoautomat se hrou Breakout, jejíž princip zná každý, kdo někdy hrál na osmibitech či jednoduchých konzolích. Pomocí pálky a míčku rozbíjíte řady cihliček nad vámi. Dnes se nad tím jen ušklíbneme, ale tehdy šlo o neskutečný hit. Bushnell cítil, že by to mohl být trhák – a přesto vývoj svěřil Jobsovi, který něco takového nemohl nikdy zvládnout.

Klepněte pro větší obrázek
Byli to víc jen než obchodní partneři... Steve Wozniak a Steve Jobs (foto: Profimedia)

Přímo se vkrádá myšlenka, že už tehdy Bushnell tušil, že si Jobs pozve na výpomoc svého chytrého kamaráda. Aby jej Nolan více povzbudil, nabídl jako bonus sto dolarů za každý ušetřený integrovaný obvod. Stalo se, jak šéf Atari předpokládal. Jobs přivedl Woze a ten se pustil do práce. To ale nebylo vše. Aby to Jobs svému kamarádovi poněkud ztížil, tvrdil mu, že má na vývoj hry jen čtyři dny. Nebyla to pravda, žádné časové omezení neexistovalo, ale Jobs si domluvil dovolenou na jablečné farmě a nechtěl odjezd odkládat.

Nebylo to jediné, v čem nebyl vůči příteli upřímný. Woz předvedl neuvěřitelný výkon a podařilo se mu ušetřit celkem 50 obvodů. Jenže vzhledem k nedostatku času nebyl jeho prototyp funkční – nezobrazoval skóre a neobsahoval mechanismus na vhazování mincí. Kromě toho jej Wozniak nestihl lépe dopracovat pro sériovou výrobu. Ve výsledku tedy jeho prototyp nakonec použit nebyl a Atari vyvinulo Breakout sice méně elegantní, ale funkčnější.

Navzdory tomu Bushnell dodržel svou část dohody a zaplatil Jobsovi pět tisíc dolarů jako odměnu. Jobs ovšem už tak solidní nebyl. Zalhal Wozovi, že jim Atari zaplatilo jen $700, takže jeho podíl činí polovinu. Až mnohem později se Wozniak dozvěděl pravdu. Nadšený z toho pochopitelně nebyl.

Sázka na Apple

O dva roky později se Steve Wozniak zúčastnil schůzky prvního počítačového klubu historie. Toto a další setkání jej inspirovalo k myšlence, že by si mohl nějaký takový mikropočítač postavit sám. Samozřejmě si mohl nějaký koupit, ale byly velice drahé, no a kromě toho, Wozniak byl hacker. Nejvíce ho bavilo stavět si něco sám, ne pracovat s už dokončeným strojem.

Byl tu ovšem problém. Všechny tehdejší mikroprocesory – tedy spíše oba dva použitelné, jak i8080, tak MC6800 – byly příliš drahé. Měl ovšem štěstí, protože na výstavě Wescon uviděl nový a nesmírně levný mikroprocesor – MOS6502. Hned si ho za pětadvacet babek zakoupil a mohl začít experimentovat.

Trvalo mu to téměř celý rok, než měl v dubnu 1976 hotový svůj první počítač. Původně s ním neměl žádné speciální úmysly, chtěl prodávat pouze návod na jeho stavbu. Ale v tom pravém okamžiku zasáhl Steve Jobs. Kdepak návod. Co tak založit firmu a prodávat počítač hotový? Zašel za Paulem Terrellem, který v křemíkovém údolí vlastnil první a jediný počítačový obchod, a ten souhlasil. Ano, koupí od nich 50 sestavených počítačů. Žádné stavebnice, chce je mít pěkně hotové.

Klepněte pro větší obrázek
Apple 1 z roku 1976. První počítač Steva Wozniaka. Jedná se de facto jen o základní desku s čipy, zde je integrovaná spolu s klávesnicí a magnetofonem do běžného kufříku. Na počítač si jinak fandové stavěly nejčastěji dřevěné obaly (foto: Wikimedia, CC BY-SA 4.0)

Jobs s Wozniakem jednali rychle. Prodali Wozovu kalkulačku, Jobsovo auto a společně s Ronaldem Waynem (co prodal ten, není známo) založili společnost Apple Computer. Wayne se nebezpečné myšlenky rychle polekal a svůj podíl jim odprodal, což asi nelze považovat za nejšťastnější rozhodnutí v jeho životě… Oba zbylí vlastníci si vzali úvěr na dvacet tisíc dolarů a pustili se i s pomocí rodiny do stavby počítačů Apple I. Trvalo jen 10 dní a Jobs dorazil za Terrellem se slíbenou várkou.

Terrell byl v šoku. Čekal hotové smontované počítače, ale ve skutečnosti dostal jen padesátku sestavených základních desek. Případný kupující si musel dodat zdroj, klávesnici a připojit nějaký ten monitor, a v ideálním případě onu desku vsadit i do nějaké skříně.

Klepněte pro větší obrázek
Do dřevěného obalu zabudovaný Apple 1 (foto: Wikipedia)

Počítač byl ale jinak vyroben šikovně, umožňoval rozšířit kapacitu paměti RAM a později i připojení kazetového magnetofonu pro záznam dat (tehdy neskutečnou rychlostí 1200 baudů). Každopádně ale nešlo o hotový počítač, takže Stevové nedodrželi dohodu. Terrell se přesto slitoval a vyrobenou dávku počítačů zakoupil.

Navzdory legendám, jak byl tento první počítač Applu úspěšný, opak je pravdou. Za dva roky se podařilo udat necelých 180 kusů, což bylo málo i tehdy. Počítač se neprodával, lidé chtěli něco hotového a sestaveného. Začínal se objevovat požadavek mít v paměti ROM zabudovaný Basic na programování, mít počítač rozšiřitelnější, mít... No, Apple I toho mohl mít ještě hodně a neměl. Byl to hezký začátek, ale z obchodního hlediska neúspěch. Jiné tehdejší mikropočítače, třeba takový SOL-20, tuto jablečnou prvotinu po všech stránkách překonávaly.

Kromě tohoto upřesnění o údajném úspěchu je třeba zdůraznit ještě druhou skutečnost. Steve Wozniak nebyl sám, kdo se tehdy pokoušel stavět mikropočítače. Právě naopak, doba této zálibě přála a jen v Kalifornii existovaly snad dvě desítky malých firmiček pokoušejících se prorazit se svými amatérskými stroji. A to se vůbec nebavíme o tehdy zaběhnutých firmách, jako byly Processor Technology či MITS, které už hotové počítače prodávaly po stovkách či tisících.

Témata článku: Apple, Osobnosti počítačové historie, Historie, Steve Jobs, IT Osobnosti, Steve Wozniak, Jobs, Atari, Bushnell, Nolan, Breakout, Flickr.com, Biggest, Introvert, Boulder

10 komentářů

Nejnovější komentáře

  • daewoo 13. 9. 2016 19:25:30
    Odprodej podílu Ronalda Wayna je celkem pochopitelný - předtím totiž na...
  • Martin Prochazka 13. 9. 2016 19:15:41
    jezisi ten je tlustej, jenom burt jmenem FattyPillow ho trumfne /tzv...
  • Karel Dvořák 13. 9. 2016 19:14:30
    Je hezké, že byl neobyčejně nadaný, ale nyní je jen neobyčejně tlustý. Měl...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

Včera | Jakub Čížek | 94

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 137


reklama